Focení.

Já, Uriel Stellar, se jdu nechat vyfotit. Jako nějaký model. Už teď je mi absolutně jasné, že ty fotky budou vypadat otřesně.

Ily s Theem se mě včera pokoušeli celý večer naučit, jak pracovat se svou tváří, ale měli z mých výrazů akorát záchvaty smíchu. To mi na sebevědomí moc nepomohlo.

Oni jsou na to zvyklí. Pro Thea je to i práce, ale já vyrůstal mimo tohle dění. Neumím ani správně sladit své oblečení. Kolikrát mě Ily nažene zpátky do pokoje a přiměje se převléknout.

To bude takový trapas!

„Nechceš mi říct, co se stalo s tím tvým kámošem?" zeptám se Thea v autě na cestě do studia.

„Kterým?"

„Tvým spolusedícím."

„Fajn, já se prostě musím zeptat. Skutečně si jména našich spolužáků nepamatuješ nebo to jen předstíráš?"

Neurčitě pokrčím rameny.

„Jsi neuvěřitelný," potřese Theo hlavou. „A co tedy Karel," dodá důraz na jeho jméno, „provedl?"

„Sedl si v jídelně ke stolu ke mně a k Tomášovi. Co si o tom mám myslet?" rozhodím rukama a omylem praštím Ily do břicha.

„Jau, ty vole," vyštěkne a taškou mě udeří přes hruď.

„Sorry," houknu a kabelku ji hodím do klína.

„Karlovi se líbilo, jak ses mě zastal tehdy v jídelně před Andrém. Dokonce s tebou souhlasí, že je André hovado," vysvětlí mi Theo. „Hádám, že to byl impuls, který potřeboval a naštval se. Rose se Sofií nadal do sobeckých krav, Andrému a Lojzovi do zasraných snobů se stříbrnou lžičkou v prdeli a mě řekl blbeček bez názoru. Odmítá se s námi stýkat, pokud se trochu nezměníme. Jeho slovy, stydí se být viděn v naší přítomnosti."

„Wow," vydechne Ily. „Jak moc jsou ti snobi s lžičkou v prdeli naštvaní?"

„Hodně," zasměje se Theo. „Karlova máma je mistryně světa v biatlonu. Karel je přes ni schopný sehnat lístky na jakýkoliv fotbalový zápas nebo i box. Tenhle víkend měli jet do Mnichova na zápas Bayern, ale bohužel. Ani nevím, jestli tam bere někoho jiného."

„Bere Tomáše a zval i mě, ale... blbeček bez názoru?" proberu se z šoku a vytřeštím oči. „Já mu jednu natáhnu a bude po problému. Debil jeden," rozohním se.

„Tady tě zastavím, protože je neinformovaný a... má pravdu," namítne Theo. „On bohužel nemá tušení, jaké to je, bát se říct svůj vlastní názor, když se někomu náhodou nelíbí."

„Všichni jsou to kreténi," odfrknu.

„Ale necháš ho sedět u svého stolu v jídelně?" zamrká nadšeně Theo.

„Hm," založím si paže na hrudi a svezu se po sedadle.

„Takže jsi dostal pozvání na fotbal?" uculí se potěšeně.

„Vypadám, že na takové blbosti mám čas?"

„Kdy půjdeme na to tetování?" zeptá se Ily najednou, úplně mimo téma.

„Už víme, co chceme?" zajímá Thea.

„Už ti bylo osmnáct?" pozvednu na Ily významně obočí.

„Ty se za mě zaručíš," pokrčí rameny.

„Jak jinak," povzdechnu si.

„Klidně ty tři kordy, ale decentně. A každý z nich bude mít na čepeli něco, co nás znázorňuje. Ostny, květiny nebo..."

„Nebudu mít kytky vytetované na ruce," bráním se. „Tři kordy na zápěstí. Tečka."

„Platí," rozhodne Theo i za Ily, která se nafoukne, jako balón, ale brzo jí to přejde. Nastal čas, kdy se ztrapním před celým světem.

„Ilonko!" zvolá nadšeně postarší chlápek u foťáku a políbí ji na obě tváře. „Theo, chlapče, tebe už jsem dlouho neviděl. Že ty teď fotíš pod Gabrielem?" řekne mu trochu vyčítavě.

„Bohužel," uculí se Theo. „Romane, tohle je Uriel," představí mě. „Hlavní bod dnešního dne."

„Zdravím," mávnu na něj trhaně.

„To mi řekni, kde jste na takového fešáka narazili?" položí řečnickou otázku a sjede mě od hlavy k patě. „Velmi atraktivní," konstatuje. „Postava, vlasy a probůh ty oči."

„Ale taky velmi nefotogenický," pronesu uštěpačně.

„V tom případě se dáme rychle do práce," několikrát tleskne a vede nás do zadní části studia k osvětleným zrcadlům. „Nemusíš se bát, chlapče. Stačí jen, když se podíváš do objektivu a o zbytek se postarám."

„Když to říkáte," trhnu rameny a nechám se usadit do jedné z židlí.

Kolem mě pobíhá spousta maskérek a dají si se mnou pořádnou práci. Zbaví mě jednodenního strniště a to břitvou, protože buď si nechám narůst plnovous – ne, díky nechci – anebo se budu každý den holit – což dělám.

Vytrhají mi obočí, aby bylo trochu víc souměrné a bolí to jako prase. Sbíhají se mi slzy v očích ani nevím proč. Ale to nejhorší teprve přijde, když mi jedna z maskérek oholí ruce a chce po mě abych se svlékl, protože mi oholí i hruď.

„To se budu fotit polonahý?" zeptám se naštvaně Ily, ale ona a Theo se mi vyloženě smějí.

Naštvaně se svléknu z trika, ale pokud si myslí, že dám dolů kalhoty, tak jsou na velkém omylu. Ily ani Theo tohle podstupovat nemusí. Oba mají dokonale hladkou kůži bez jediného přebytečného chloupku. Kolikrát šílím z Theových hladkých nohou.

Objeví se tady i Jonášova asistentka Eliška s několika vaky plné oblečení. Pro mě. A taky aby na nás dohlížela.

„Táta by chtěl, abys dnešní den natáčela," zaslechnu ji mluvit s Ilonou. „Jak bude venku ten článek, mohla bys to pak zveřejnit. Taky by se ve tvých videích měl Uriel s Theem vyskytovat častěji. To je ale jen doporučení. Celé je to na tobě."

A Ilona všechno nadšeně odkývne.

„No páni, tetování," nadchne se Roman, jen co mě uvidí bez trička. „A ty svaly. Eli, drahoušku, co tam pro něj máme za oblečení?"

„Oblek a košile. Vše v černé barvě," odvětí s úsměvem.

„Skvělé. Chci ho jen v saku, bez košile," přikáže, že nemáme ani šanci odporovat. A já už vůbec ne. „Trochu mu upravte ty vlasy, aby ten rozcuch vypadal profesionálně. Make-up, decentně. Není ten typ, který by ho měl mít moc..."

Roman chrlí rozkazy na všechny světové strany, že to ani nestíhám pobírat, ale do půl hodiny stojím před objektivem a absolutně nemám tušení, co dělat.

Stojím tady jako idiot a jen poslouchám rozkazy. Natočit hlavu, otočit se bokem, teď se nedívat do objektivu a teď zase ano. Fakt úžasné. A tohle Thea baví.

Romana vyruší Eliška a něco spolu řeší při koukání do počítače. Beru to jako krátkou přestávku a konečně se trochu uvolním. Zády se opřu o zeď za sebou a zahledím se na stěnu na levě straně s několika fotkami většími než životní velikost. Všimnu si, že na jedné z nich je i Theo. Může být tak dva, možná tři roky stará, ale vypadá na ni uvolněně. Šťastně.

„Stop," zakřičí Roman a několikrát stiskne spoušť na fotoaparátu. „Ani se nechci, Urieli. Tohle je naprosto perfektní. Miluji momentky."

Zhluboka si povzdechnu a chvíli tak vydržím, ale po pár vteřinách mě to přestane bavit. Strčím si ruce do kapes od kalhot a hlavou se opřu o zeď za sebou.

Zavřu oči a v korejštině si opakuji násobilku. To mě na chvíli zabaví.

„Oči, Urieli," zvolá Roman. „Zůstaň, jak jsi a otevři oči. Skvělé. Nádhera. Paráda. Myslím, že Uriela máme. Dej si chvilku pauzu a pak vezmeme všechny tři pohromadě."

Dojdu k pohovce u stěny a svalím se vedle Thea. On má na sobě to samé, co já, akorát v bílé barvě. Taky bez košile.

„Tady je pan nefotogenický," zvolá Ilona s telefonem před sebou. Má na sobě červené šaty na ramínka s hodně vysokým rozparkem. Skoro až k boku.

Uvelebí se mezi námi a nepřestává nahrávat. „Ty fotky jsou absolutně úžasné. Viděl jsi je?" šťouchne loktem do Thea.

„Ne, ale viděl jsem, jak pracuje na place," usměje se. „Vím, že jsou dobré."

„A já počítal příklady v korejštině," povzdechnu si.

Ily s Theem neskutečně vyprsknou smíchy. Ani kvůli nim nedokážu být otrávený, protože jsem rád, že mají dobrou náladu. Hlavně Theo. V poslední době nemá moc prostoru pro smích.

„Ale to by mě zajímalo," promluví Ily a podívá se na Thea. „Na co myslíš, když jsi na focení?"

„Já?" zděsí se. „Na nic. Já se soustředím na práci. Nejsem zase tak přirozený talent, jako Uriel."

„Přeháníte," odfrknu.

„Ani náhodou," namítne Theo. „Vypadal jsi jako Tae s Yoongim dohromady. Takže perfektně."

„Nemaž mi med kolem huby," rozhodím rukama. „Nemůžeš mě srovnávat s nejkrásnějším mužem na světě. Jak tě to vůbec napadlo?"

„Aw," zatetelí se Ily. „Bad boy model Uriel."

„Nebuď otravná," zakoulím očima.

„Povedlo se ti to Urieli, tak to přijmi," uzemní mě.

„Jedeš živě?" kývnu na telefon, ale zakroutí hlavou. „Škoda."

„Chceš něco říct na kameru?" usměje se a telefon mi podá.

„Má milovaná sestřenko," spustím opatrně. „Vysvětli mi, proč máš tolik sledujících? V životě jsem nepotkal otravnějšího člověka. Jsi... ne nejsi jako klíště. To se dá odstranit. Ani jako lepidlo. Ne, ty jsi jako tetování."

A Theo zabrouká písničku Tatoo od Loreen. „Like a tatooo-uhuhu."

To dostane i mě a společně se rozesmějeme. Natáhnu paži s telefonem víc z boku, aby nás zabírala všechny tři.

„Tak přesně to je Ily," přikývnu se smíchem. „Jednou se k vám dostane a už se jí nikdy nezbavíte."

„Nikdy," poznamená Theo.

„Nejsem tak otravná," poznamená Ily a natáhne se pro svůj telefon, ale odstrčím ji.

„Řeknu vám tajemství," mrknu jedním okem. „Ilona Bohmová, má sestřenka, mě pronásledovala od doby, co se naučila chodit."

„Toto moc rád potvrdím," přidá se ke mně Theo a nakloní se přes Ily, aby byl lépe vidět v kameře. „Pořád za námi lezla do pánského doupěte."

„Chtěla si s námi hrát na policajty a zloděje."

„A při tom všem neměla ani tušení, kdo je to Spiderman," řekne Theo s vážnou tváří, zatímco já se koušu do rtu, abych nevyprskl smíchy.

„Dneska už to vím," rozohní se Ily se smíchem a máchá rukama.

„Protože ho hraje Tom Holland," namítnu.

„Bože!" zakoulí Ily očima a ukáže prstem do kamery. „Vidíte, co musím snášet? Dva kluci, proti jedné holce. Vrať mi telefon," vyštěkne po mě, ale já si ho přitisknu k hrudi.

„Ne-e," potřesu hlavou. „Teď je to moje hračka. Běž se projít třeba, nebo tak něco."

A Ily skutečně nasupeně odejde. Vypnu přehrávání, abych zapnul nové video.

Přisunu se blíž k Theovi, který mě obejme kolem ramen.

„Sluší ti to, jen tak mimochodem," poznamenám a Theo se uculí.

„Tobě taky, mimochodem."

„Jo no, být tebou, pořádně si mě prohlédni. Za chvíli se zase obléknu do obyčejného trika a kožené bundy. A Ily to taky sluší."

„Ta vypadá skvěle pořád," odfrkne Theo a opře si hlavu o mou.

„To je fakt, kvůli kterému ji většina holek nesnáší a zároveň miluje."

„Proč natáčíš?"

„Já ti nevím," trhnu rameny. „Nejspíš mě chytla stejná mánie pro videa jako Ily."

„Prosím ne," zasténá Theo.

„Dělám si srandu," uchechtnu se. „Možná," mrknu jedním okem. „Ale teď vážně. Chtěl jsem to nahrát pro Ily, hlavně když má pravdu."

„Což má vždycky."

„Jop," mlasknu. „To, co jsme řekli je fakt. Ily je děsně otravná, ale taky naprosto vytrvalá. Což je věc, co na ní mám rád. Neustále za námi lezla do pevnosti, když jsme byli děti a nenechala se odradit. Ani jednou. A... tohle vlastně dělá do teď."

„Nikdy se nevzdává. Nikdy nic nevzdá. Když neexistuje řešení, najde ho. A pak znovu. A znovu," přidá se ke mně Theo.

„A znovu," zasměju se. „Pokud někdo ublíží někomu, na kom jí skutečně záleží, nenechá toho, dokud nebudou v pořádku."

„Vlastní zkušenost," zvedne Theo ruku.

„Vlastní zkušenost," napodobím ho. „Takže, má milá sestřenko, buď prosím pořád stejně otravná, jako jsi celý život."

„Jinak to už nebudeš ty," nakloní Theo hlavu a společně jí pošleme srdíčka prsty v asijském stylu.

„A pokud tohle video zveřejníš, uškrtím tě ve spánku," pohrozím ji. „Mám společnou koupelnu, tak si nemysli, že tě nenajdu."

„Vypl jsi to?"

„Počkej," zvednu prst a vypnu přehrávání. „Teď už jo."

„Potřebuju ti totiž něco říct," vydechne Theo a nakloní se k mému uchu. „Vypadáš tak neskutečně sexy, až mám chuť si to a tebou rozdat na téhle pohovce, klidně přede všemi těmi lidmi."

Nakloním k němu hlavu a provokativně si skousnu ret. „Prase," zakřením se.

„Ty fotky nebudu moct ani vidět," pokračuje dál. „Jinak se mi z tebe postaví."

„Hm," polechtám ho na krku konečky prstů a sjedu níž podél lemu jeho saka. „A co s tím uděláme?"

„Přespím u tebe," vyhrkne Theo celý napjatý.

„Další noc?" nadzvednu obočí. „Nebude to vašim vadit? Zítra jdeme do školy."

„Potřebujeme si přece důkladně prohlédnout ty fotky ze dneška," odvětí a několikrát zakmitá obočím. „Zabere nám to... uf, spoustu času."

„To je fakt," přikývnu. „To rozhodně musíme zkontrolovat. Ty fotky, samozřejmě."

„Můžeme pokračovat?" tleskne hlasitě Roman a vyruší nás tak z naší bubliny. Skoro bych zapomněl, že je kolem spousta lidí, kteří by nás mohli vidět.