Ryan nemohl z dívky před nimi spustit oči. Nebylo pochyb, že byla stejné rasy jako Noxis. Její zlaté oči zářily jako slunce, kterému se podobaly. Avšak nejvíc ho upoutal její šupinatý ocas. Kočičí uši ještě překousnu, ale tohle už je trochu moc.

Zatímco Ryan obdivoval dívčin vzhled, Noxis byl o něco opatrnější. Měřil dívku pohledem. Jakožto Rylt byla určitě nebezpečná. Ale něco mu říkalo, že ona nebude jeho nepřítel. Alespoň pro teď ne.

„Kdo jsi?" zeptal se jí Nox.

Oslovená dívka nepatrně škubla svým ocasem. Oplácela Noxovi pohled, až mu to začalo být nepříjemné. Její zlaté oči přitom byly uklidňující.

„Pokud se nepletu, je zvykem, že se muži představují první," odpověděla mu tónem, jakým on obvykle mluvil s Ryanem.

Ryan, který se už vzpamatoval z prvotního obdivu, byl ale mistr v rozkazech.

„Tak to ne. Ty si právě na mém území. Rozkazy tu dávám já. Takže, kdo jsi a co tu chceš?" vyštěkl na ni panovačně.

Nox musel trochu pozvednout obočí. Líbilo se mu, že tón Ryanova hlasu, obvykle mířený na něj, vyvádí dívku z míry. Bylo na ni vidět, že je trochu překvapená. Přejížděla rychlými pohledy oba muže a nevěděla, co si má myslet.

„Sakra to nemáte ani trochu mužské cti? Fajn. Jmenuji se Valla. Momentálně tudy procházím na cestě svým exilem z klanu Železných."

Noxis se podíval na Ryana, který mu pohled opětoval. O Železených bylo známo, že se k exilu moc často neuchylovali.

„Tak co bude? Já už jsem se představila," připomněla Valla svou přítomnost.

Nox nechal svého společníka, aby se chopil iniciativy. Přeci jen byl stále jeho nadřízeným. Trochu si užíval Vallinu nevědomost, s kým má tu čest.

„Já jsem Ryan, vedu klan Strážců, na jehož území mimochodem teď stojíš a plýtváš kyslíkem. Tohle je Noxis, můj... poradce." Představil je mladík.

Noxe trochu ranilo, že se musel odmlčet, aby mohl říct jeho postavení. Ale pořád je to pokrok...

Valla stála na místě, než udělala krok vpřed a promluvila: „Takže poradce jo? Před chvíli to vypadalo jinak."

Noxis ztuhl. Nejen, že tón jejího hlasu byl tak jedovatý, že by zabil i koně, ale ještě si utahovala z Ryana. Právě si podepsala rozsudek smrti. Mladý člověk se chvíli nadechoval a přejížděl pohledem po Ryltech. Noxis měl co dělat, aby se nezačal smát, ale pak by po něm Ryan nejspíš skočil také.

Ryan se rozběhl za Vallou se slovy: „Ty malá..."

Než ho čaroděj stačil zastavit, ze zasněžené země vyrostly tři obrovité kořeny stromu a svázaly nohy člověka. Ryan, ještě víc naštvaný, se z nich snažil vymotat. Hnědovlasá dívka se mu smála z plných plic, což muže štvalo ještě víc.

„Podvádíš!" zakřičel téměř ublíženě.

Dívka se na něj podívala s vážným výrazem a pak se začala znovu smát. Noxis si ale všiml malé změny. Kořeny už nedržely Ryana tak pevně. Ten prohnanej zmetek! Mladý Rylt si uvědomil, že odvádí její pozornost od kouzla. A dařilo se mu to. Začátečnická chyba, holka.

Ryan na ni dál naštvaně křičel, čemuž se dívka chechtala a občas přihodila nějakou urážku. Ryan cítil, jak kořeny povolily úplně. Mám tě, Ryltskej zmetku.

Skočil po ní tak náhle, že si ani neuvědomila, že na ni leží hrouda svalů. Hrouda naštvaných svalů. Ruce jí přišpendlil k zemi a začal se vytahovat on. Valla byla očividně v koncích.

„Tak mi pomož! Jsme na něj dva!" křičela na Noxe.

Váha muže na jejím břiše ji připravovala o dech a ruce se pomalu odkrvovaly. Noxis váhal, zda má pomoct, nebo ji v tom nechat. Můžeš si za to sama, neměla si ho provokovat.

„Pusť ji, Ryane. Myslím, že lekci už dostala..." zasáhl.

Oslovený se rychle zvednul, načež se Valla zhluboka nadechla. Čím jsem si tohle jenom zasloužila, pomyslela si ublíženě. Noxis ji pomohl vstát.

„No, jelikož si přežila útok rozzuřeného Ryana, určitě mu nebude vadit, když tě pozvu do sídla našeho klanu."

Ryan začal okamžitě protestovat, že takové rozhodnutí je na něm. Noxis jen namítl, že je přeci jeho rádce a jenom dělá svou práci. Na to už člověk odpověď neměl, tak se jen tvářil naštvaně.

***

Valla celou cestu nezavřela pusu. Noxe to začalo iritovat už při dokončení oprav štítů. Ryan, na druhou stranu, šel několik metrů za nimi a stále si něco naštvaně mumlal.

„Jak dlouho žiješ mezi lidmi, Noxi?" zeptala se, čímž ukončila svůj rozsáhlý monolog, který nikdo z přítomných mužů neposlouchal.

„Od narození. Našli mě jako nemluvně někde uprostřed louky."

Valla zalapala po dechu.

„Jak nemorální! Nechat dítě na pospas lidem!" zakřičela.

Noxis obrátil oči v sloup a raději neodpovídal.

„Hej, u nás se má náhodou celkem dobře," zastal se ho Ryan.

Jak milé, Ryane. Jen počkej, až uvidí, kde poslední roky spím.

Valla se hned obrátila na člověka a spustila další výklad o tom, jak je pro Rylty špatné, když nevyrůstají se svými rodiči.

„A tys snad s rodičema vyrostla? Pokud si pamatuju, taky si z lidského klanu," pustil se do ní naštvaně Noxis.

Valla se pohrdavě uchechtla. Udeřila jsem do citlivého místa.

„Já ale s rodiči vyrůstala. S Železnými žije víc Ryltů."

Noxis váhal, zda jí má věřit. Nikdy s nikým z jiného klanu nemluvil a věděl jen to, co mu řekl William. Ale on byl spokojený v nevědomosti a dál se neptal.

„Tak si ušetři svoje výklady. Nejsem na to zvědavý."

Dívka se uraženě zastavila na místě a odmítala jít dál. Jenže když si všimla, že si jí nikdo nevšímá a oba muži šli dál, rozběhla se za nimi.

„Vy byste mě tu fakt nechali?" zeptala se nevěřícně.

Tentokrát se slova ujal Ryan, kterého už mladá dívka začala iritovat také.

„Nikdo tě nenutí jít s námi," odpověděl stroze, ale s dostatečným důrazem.

Valla pochopila, že jim nezáleží na její přítomnosti. Asi jsem vyrušila důležitý okamžik.

„Co jste to vlastně vyváděli, když jsem vás přerušila?"

Nox zapřemýšlel, jak by to mohl označit.

„Bylo to jen takové přátelské postrkování," odpověděl Ryan a poplácal čaroděje po rameni.

Valla se usmála a odpověděla: „Spíš to vypadalo, jako byste se chtěli zabít."

„No vždyť, přátelské. Nikdo neumřel, nebo jo?"

Nox v duchu Ryana pochválil za skvělou přetvářku. Skutečnost, že ho opravdu zabít nechtěl ale nebyla až tak důležitá. V jeho myšlenkách se stále dokola přehrával ten fakt, že ho to bavilo. Ne kvůli tomu, že na svého někdejšího kamaráda mohl házet sněhové koule. Hlavou mu proběhla myšlenka na jejich dětství, kdy se koulovali pravidelně. Aby se vyhnul dalším úvahám nad svým velitelem, raději se otočil na zlatookou dívku.

„Proč tě vlastně vyhodili, Vallo?" zeptal se jí.

Valla, která po několika minutách mlčení vypadala, že už z ní ani slovo nevypadne, překvapeně zamrkala. Několikrát otevřela a zavřela ústa, jako by hledala to správné slovo, proč je z ní teď vyhnanec.

„Strkala jsem nos tam, kam jsem neměla," odpověděla, aniž by vlastně cokoliv prozradila.

Nox se v duchu usmál. Takže byla až moc zvědavá, nebo kápla na něco, co její vůdce nechtěl prozradit.

„Takže tě prostě vyhodili? Protože jsi byla zvědavá?" přidal se do konverzace Ryan.

„Neříkej, že tys neuvažoval nad tím, že bys vykopl mě, Ryane," ozval se Nox s vyzývavým úšklebkem.

Ryan se nadechl, aby řekl něco ve smyslu, že to není Noxova věc, ale nedostal k tomu šanci. Valla se začala smát a na jejím obličeji se objevil výraz, který Nox nedokázal přesně identifikovat.

„Vy dva jste spolu takoví slaďouši. Jak dlouho spolu jste?" vypravila ze sebe během smíchu.

Nox i Ryan se v tom momentě okamžitě zastavili, což Valla nečekala a vrazila do Ryana. Oba mladíci se začali překřikovat, že spolu nejsou. Hájili se, že by s tím druhým nedokázali ani sdílet pokoj, natož pak nějaký hlubší emocionální vztah. Vlastně se začali hádat mezi sebou, než s Vallou, takže je dívka pozorně poslouchala a sem tam se ještě pochechtávala. Asi jsem trefila citlivé téma. Bod pro mě! pomyslela si dívka.

Nox s Ryanem se překřikovali čím dál nesmyslnějšími urážkami, když nakonec zmlkli, jednotně se podívali na Vallu a zakřičeli: „My spolu nic nemáme!"

Valla nebyla moc přesvědčená. Zdálo se jí, že si ani jeden z nich neumí přiznat svoje skutečné pocity. Jenomže je vůbec neznala. Soudila jenom podle toho, co během posledních pár hodin viděla a slyšela.

„Škoda. Byli byste krásný pár..." pronesla a vyrazila směrem, kterým měli původně namířeno.

Sice nevěděla, jestli jde správně, ale byla přesvědčená o tom, že teď už jí odejít nenechají. Minimálně už jen z toho důvodu, aby mohli vyvracet její tvrzení. Oba muži na ni stále zírali a vyměňovali si zmatené pohledy. Nox něco zamumlal Ryanovi a oba se rozběhli k Valle.

„Jsme jenom přátelé. Nic víc, nic míň," pronesl Ryan, když ji doběhli.

Valla se otočila na člověka, zašklebila se a položila otázku, jestli si to teď spolu vymysleli, protože jako lež to neznělo moc přesvědčivě. Ryan vzdal jakoukoliv další konverzaci s Ryltkou a radši začal mluvit s Noxem. Bohužel pro Vallu, mluvili spolu řečí, která byla jedinečná pro jejich klan, takže nerozuměla ani slovu. Pro Noxe to byla částečně dobrá zpráva, protože se mu Ryan pokusil omluvit za ty roky ztrávené v miniaturní komůrce jenom se spacákem a nabídl mu zpátky jeho pokoj. Netušil, co tím Ryan plánuje, ale těšilo ho, že konečně bude mít postel a místo, kam schovávat svoje tajné projekty. Ta lepší zpráva byla, že ubytují Vallu ve spacáku, než se pro ni uvolní pokoj. Byla to samozřejmě lež, protože pokojů měli volných spoustu, jenže Ryan byl trochu tvrdohlavý a chtěl dívce trochu znepříjemnit život. Třeba se začne soustředit na ní a mě nechá v klidu.

***

Když dorazili zpátky k podzemnímu vchodu do sídla klanu Strážců, před obrovskými kovovými dveřmi stáli dva strážní. Muž v pozdním věku pozdravil Ryana a žena, která byla mnohem mladší, než vypadala, oznámila Ryanovi, že veškeré jeho rozkazy byly splněny.

„Co si zase vyvedl?" zeptal se Nox.

Ryan se mile usmál na čaroděje a odpověděl: „Nechal jsem rozmístit více stráží, jak si radil."

Nox nevěřícně zíral na člověka. Málokdy se stalo, že by Ryan udělal něco, co mu poradil někdo jiný, natož ještě Nox. V duchu si přispal další čárku na seznam dobrých věcí, které Ryan udělal. Ryan ještě dával strážím pokyny ohledně Vally, zatímco ji Nox zavedl do dlouhé, šeré chodby.

„To celá vaše vesnice vypadá takhle?" zeptala se lehce nervózní žena.

Nox raději neodpověděl. Polovina jejich vesnice byla částečně pod zemí, druhá se rozléhala po malém prostranství, které chránily sutiny budov a provizorní dřevěné hradby.

„Jak to vypadá u Železných?" snažil se změnit téma.

Valla s radostí začala popisovat dlouhé, kamenné zdi které obepínaly úrodná pole, na kterých si Železní pěstovali vlastní jídlo a chovali dobytek. Domy postavené ze dřeva a kamení, cvičiště pro vojáky, knihovna pro čaroděje. Valla se nechala unášet vzpomínkami na svůj domov tak dlouho, než ji Nox ukázal malou komůrku se spacákem.

„Co to jako je?" zhrozila se Valla.

„Tady dneska přespíš," zašklebil se na ni Nox, „jenom než ti najdeme volný pokoj."

Valla strčila hlavu do komůrky, otočila se a zakřičela výrazné „Ne". Lidé postávající kolem haly se na ně otočili a šuškali si různá šílená slůvka. Nox, který se snažil předejít jakémukoliv nedorozumění, popadl Vallu za paži a odtáhl ji do svého, znovu získaného, pokoje. Nox čekal, že bude celý pokryt v prachu a pavučinách, ale někdo si očividně dal tu práci, aby v pokoji uklidil. Další bod pro Ryana.

„Můžeš si nechat postel, já se vyspím na židli," oznámil ji příkře.

Tolik k nějakému soukromí. V hlavě mu vrtalo několik nápadů, jak dívku dostat do spacáku, ale žádný z nich se nezdál příliš pravděpodobný. Valla začala něco mumlat a chodila po pokoji, jako by něco hledala.

„Kde máš okno?"

„Jsme v podzemí, kde bych tu měl vzít okno?" podivil se Nox.

Valla si povzdechla a posadila se na postel. Začala litovat, že raději neodešla opačným směrem. Ti dva se sice zdáli být trochu podivní, ale jak někdo dokázal žít v podzemí? To bylo nad její chápání. Aby trochu zaměstnala svůj mozek, začala se vyptávat Noxe.

„Co je mezi tebou a tím namyšleným tupcem?" zeptala se.

Nox se na ni otočil, výraz v jeho tváři přecházel od překvapení k pobavení.

„Nic."

„Tomu nevěřím. Koukáte na sebe jako dva milenci co tají svojí lásku před světem..."

Valla už se dál nedostala, protože na ni černovlasý chlapec znovu zakřičel „Nic", po čemž ji přešla veškerá zvědavost. Nox chvíli procházel sem a tam, jako ona ještě před chvílí, ale snažil se uklidnit.

„Když jsme byli děti, byl pro mě jako bratr," začal vysvětlovat, přičemž se mu stále třásla ruka vztekem. „Rozuměli jsme si. Prostě kamarádi. Jenže jak moje moc rostla, začal se mě víc a víc stranit."

Nox se zastavil na místě a podíval se do Valliných zlatých očí.

„Nechal mě na všechno samotného. Když zemřel William, můj učitel a jediný čaroděj, který v klanu žil, už jsem neměl nikoho, kdo by mi pomohl projít všechny ty fáze dospívání," v čarodějových modrých očích se mžikl smutek, který okamžitě nahradil tvrdý, nic neříkající výraz. Nadechl se, aby pokračoval: „A jak jsem stárl, moje moc se zvyšovala. Jenže moje sebekontrola ne. Stal jsem se vyvrhelem ve svém vlastním klanu, protože se mě bojí. Všichni."

Valla, které bylo onoho chlapce před ní líto, se na něj mile usmála. Zvedla se a položila mu dlaň na rameno. Chtěla mu povědět, že už na to iž nemusí být sám, jenže v tu chvíli vrazil do pokoje Ryan. Když pohlédl na Vallu, která držela Noxe, zamračil se. Jeho nechápavý pohled se přesunul k Noxovi, který stále zíral na Vallinu ruku.

„Takže už jsou z vás kamarádi? Super, aspoň jí tu můžeš provést," pronesl nepříjemným tónem.

Než mu kdokoliv stačil odporovat, zase rychle zmizel. Nox si povzdechl a Valla se uchechtla.

„Vypadal, že žárlí."

Nox protočil očima. Valle vytkl, že Ryan neví, co je to žárlivost, protože zná jenom vztek, nadutost a rozkazy. Ale protože se chtěl zabavit, nabídl dívce, že ji provede. Zlatooká dívka nabídku radostně přijala.

***

Ryan byl z Vally celý nesvůj. V hlavě se mu zmítalo tolik neznámých myšlenek a emocí a on nevěděl, co s nimi má dělat. Štvalo ho, že se Nox s tou neznámou čarodějnicí tak rychle sblížil. Jenom nevěděl proč. Nervózně přecházel po svém pokoji, jako by v něm někde byla skrytá odpověď. Nakopnul bednu, ve které bylo několik nepotřebných krámů, které se chystal vyhodit. Ani to mu nepomohlo a tak do ní kopl znovu.

Frustrovaný, zmatený a unavený se posadil na postel. Jeho myšlenky se uchýlily k onomu momentu, kdy po sobě s Noxem házeli sněhové koule, jako dva malí kluci. Kdyby mohl, zakřičel by na sebe. Chlapec, se kterým vyrůstal a skrytě obdivoval, byl nebezpečný. Věděli to všichni. Jenomže Ryan nemohl s čistým svědomím Noxe vyhnat, nebo popravit. I přes všechny jeho chyby se stále staral o klan Strážců jak jen uměl. Ať už to bylo lovení divé zvěře, nebo ochrana před magickými monstry. Pokud je zrovna někde nevytváří s tou čarodějnicí.

Ryan zatřásl hlavou. Nox možná byl bezohledný, ale ne natolik, aby ohrozil klan. Alespoň v to právě teď doufal. Neschopný dělat cokoliv jiného, rozhodl se udělat tu jedinou věc, která mu mohla přinést klid. Vzal si svůj luk, který mu vyrobila matka a šel trénovat.

***

Valla se právě prohrabovala v obsahu knihovny. Nevnímala, co jí Nox říká, bylo jí to celkem fuk. Nikdy neviděla tolik knih pohromadě. A každá byla o něčem jiném! Nox mlel něco o povolení a půjčování, jenže Valla byla příliš zaneprázdněná.

„Hej, kde máte nějaký knížky o magii?" zakřičela, když ani v osmém regálu žádné nenašla.

Nox, zcela vyvedený z míry takovou otázkou jenom zamrkal.

„V...všechny je mám já, proč?" otázal se zmateně.

Valla ho čapla za ruku a nasměrovala si to zpátky do jeho pokoje.

„Myslíš, že mě zajímají nějaký žvásty o světě? Já se chci učit o magii!"

Nox následoval Vallu, která už očividně cestu do jeho pokoje znala. Zrovna se chystal navrhnout trénink, ale přes cestu jim přeběhl Stín/Alex. Valla nadšeně vypískla, zakřičela „Kočka!" a rozběhla se za kocourem.

Nox, zcela zmatený z toho, co se právě stalo, si řekl, že Valla neudrží dlouho pozornost. Zmíněná žena pronásledovala kočku a vypadala u toho velice šťastně. Jenomže kocour si to nemyslel, protože s hlasitým mňoukáním a psychickým terorizováním Noxovo mysli běžel přímo k němu. Zrovna když se kocour snažil vyskočit mladíkovi do náruče, Valla se teleportovala přímo před něj a chytila kocoura a začala ho mučit hlazením a drbáním.

„Přestaň, zatracená ženská!" rozkřikl se kocour tak, aby to slyšeli oba přítomní.

Valla zvedla kocoura a podívala se do jeho očí. „Ty mluvíš?!"

Alex zaprskal. „Zpívám ti tady, co myslíš?"

Valla se otočila, jenom aby spatřila Noxe, jak se usmívá nad velmi povědomou situací.

„Prosím, pusť mého stínokocoura, než ti ublíží," požádal se smíchem dívku.

„Stíno...kocoura?" nechápala.

Stín/Alex ji dal stejnou přednášku, jako Noxovi před několika hodinami. Zmizel z jejího náručí, aby se vyhnul dalšímu nevyžádanému mazlení.

„Tak, teď když ses seznámila s mojí mluvící kočkou, nechceš mě naučit pár vašich Železných triků?" zeptal se žertovně.

Valla, která čekala jenom na příležitost ukázat svůj magický um, nabídku přijala a rázně se vydala náhodným směrem. Nox ji stihl zastavit a odvedl ji do arény, kde měli dostatek místa k předvádění se. Aréna se dívce moc nezamlouvala, ale musela uznat, že je velice prostorná.

„Takže... jeden útočí, druhý se brání, nebo se opravdu pokusíme jeden druhého zabít?"

„Raději bych žil, takže se budeme střídat."

Valla přikývla a zeptala se: „Kdo začne?"

Nox, jakožto pravý muž cti, ji nabídl, aby začala s prvním útokem. Valla odběhla o několik metrů dál, aby mezi nimi byl dostatečný rozestup, zatímco si Nox připravoval veškeré své obranné schopnosti. Čekal, že Valla začne zlehka, třeba ohnivou koulí nebo něčím podobným, takže nebyl připraven na několikero elektrických výbojů, které dívka poslala jeho směrem. Nox stačil jen tak tak odříkat magická slova, která před ním ze země stvořila kámen, který elektrické výboje pohltil. 

Nox, který neměl rád překvapení rychle odříkal zaklínadlo. Z rukou mu vyšlehly dva plameny. Proud ohně se stočil směrem k nebohé Valle, připravené ji upálit zaživa. Dívka s lehkostí zvedla štít tvořený z vody. Nox musel uznat, že je vynalézavá. Netrvalo dlouho a Valla proti němu vyslala úlomky ledu tvořené právě z jejího štítu.

Nox koutkem oka zahlédl obrys postavy, která mu matně někoho připomínala. Otočil se, aby onu osobu lépe viděl. Stál tam Ryan, celý zpocený a v ruce luk. Než si Valla všimla, že její soupeř nedává pozor, bylo pozdě. Nestačila led proměnit ve vodu dostatečně rychle, takže se několik kousků ledu zabodlo Noxovi do nohy.

Čaroděj zakřičel bolestí. Koutkem oka stále pozoroval Ryana, který se ani nehnul.

„Sakra! Jsi v pořádku?" zakřičela na něj Valla, zatímco k němu běžela.

Krvácející Nox se na ni podíval a naznačil, že mu je úplně skvěle. Položil ruku na svou nohu a začal pomalu léčit svá zranění. Cítil, jak se maso znovu spojuje a kůže srůstá, jenomže bolest neustoupila, dokud kouzlo nedokončil.

Vzteklý, že se nechal rozptýlit Ryanem odkráčel pryč, než by si stihl vybít svůj vztek na ženě, která vlastně za nic nemohla. Valla se podívala na místo, kam předtím zíral její společník, jenže už tam nikdo nebyl. Naštvaně kopla do země a sedla si.

„Úspěšný první den Vallo, málem si zabila jedinýho čaroděje v okolí. Fakt dobrá práce."