Jedna z nejznámějších Karlštejnských pověstí povídá o slepém hudebníkovi, který - doprovázen na každém kroku věrným psem - hrával v hradě na loutnu. V té době tu byl na návštěvě brunšvický kníže s proradným komorníkem, který se ho na hostině pokusil otrávit. Podal šlechtici číši s otráveným vínem, ten ji ale - nic netuše - předal zpěvákovi. Ať se prý napije, když celý den tak pěkně vyhrával. Když prostý muzikant pozvedl pohár ke rtům, vyskočil mu na klín pes a víno zhltal sám, načež pochopitelně ihned skonal. Slepec svého milého druha naposled pohladil a pravil: "Vzácný pane, to víno bylo otrávené a mělo vám přinést smrt." Jaký trest dostal ničemný sluha se už hudebník nedozvěděl. Pár dní nato zemřel žalem po svém psíkovi.