"Cos viděla ?" zeptala se Tini docela smutně... asi viděla Enta "Měla jsem další vizi... vím, kdo na nás poslal toho draka. Byl to nějaký mocný čaroděj, uvězněný v nějaké budově kouzlem. Teď na nás poslal nějakou ženu, co ovládá temnou magii.
Aby jsme se k němu dostali a zastavili ho, musíme získat pět magických klíčů."
Snažila jsem se jim to vysvětlit, aby to co nejlépe pochopili, ale ani já skoro nic nevím a neumím vůbec popisovat.

"To je asi Hellgrind, ale je zvláštní, že ještě žije." Řekl najednou Lloyd. "Nevíš, jak vypadal ? A i ta žena s ním ?" Ptal se dál.
Ano... Hellgrind... to mi něco říká. Četla jsem o něm nějakou knihu. Ale je možné, aby to byl on ?

V té knize byl určitě i obrázek. Oh... jen si na něj vzpomenout.
"Ano, máš pravdu Lloyde, mohl by to být on." Hodně jsem přemýšlela a snažila se vzpomenou na všechny věci, co jsem o něm četla. "A to, že žije 200 let," začal Lloyd ," asi způsobila dračí krev, co mu koluje v žilách. Raději bych se zeptal Moeho, ten bude vědět o dračí krvi víc." Ano... teď už jsem si skoro na všechno vzpoměla. "Ano, už si vzpomínám. Četla jsem o něm jednu knihu. Míchal svojí s dračí krví, aby měl větší moc."
Jestli máme co dočinění s Hellgrindem, tak jsme totálně v háji.
Lloyd mezitím, co jsem já přemýšlela odběhl za Moesašim.
Jen si běž !

Nakonec jsem ale šla za ním. Co kdyby se mu něco stalo ?

Ale bavit se o dračí krvi s vámi opravdu nebudu. Můžem se třeba jednou přestat bavit o hovadinách ?!
Dobře... Lloyd, Tini, Moe no... jsou kapku nenormální, ale jen trochu. Aspoň jednou v životě by mohli... Lloyd, Tini, polodrak... mohli by se přestat chovat divně. Lloyd, psychopat, polodrak. Nebo aspoň by mohli dělat, že jsou normální. Debil, psychopat, polodrak... nemá to cenu !

Dračí krev, ano ano... nejlepší téma na světě.

"A Syndro, zajímalo by mě, kde jsou ty klíče." řekl najednou Lloyd a já si musela znovu vzpomínat. Jak si mám vzpomínat, když to bylo před takovou dobou. "Jeden je v tvé bývalé škole Lloyde. Jeden je pod sopkou, kde jsem potkala Laru. Jeden je na dně Bainova jezera. Jeden je v džungli v kmeni lidojedů a poslední je v nějakých dračích horách." Při mluvení o posledním klíči jsem se důležitě podívala na Moeho.

"Pro ten v mé škole, bych měl jít asi já. Pro ten pod sopkou Lara, pro ten na dně jezera bys měla asi ty, Syndro. Pro ten v dračích horách by mohl jít Moe a pro ten poslední by měla Tini." Jo, souhlasím Lloyde. Hlavně to musí všichni přežít a Lloyd se nesmí ztratit.
"Hele, já nikam nejdu. Nikdy jsem s vámi nechtěl nic mít. A to že jste mi zachránili život na tom nic nemění." Podívala jsem se na něj vražedným pohledem. "Drž hubu a pojď, jinak skončíš jako ten strom... zasedne tě Lloyd !" A když Lloydova váha nezabere, tak je k dispozici malá tsunami. Ještě to bude potřeba říct Laře a Tini, ale ty budou určitě souhlasit. "Ehm... radši to jdu říct Laře a Tini" prohlásil Loyd a odběhl za nima. Takže na přemlouvání Moeho jsem tu sama.
"Jak může mít drak sex s člověkem?" Zeptala jsem se po chvíli trapného ticha. Upřímně mě to dost zajímalo, protože podle mě by drak musel ženskou roztrhnout a dračice by chlapa v sobě necítila. Jo... myslím na dost úchylné věci. "Vážně se teď ptáš na takovou pitomost?" Řekl Moe a zamračil se. Začala jsem se smát, až jsem se skoro udusila vzduchem. "To ne já... to moje perverzní mysl." Moe vypadal jak kočka, které utekla myš - naštvaný. "No, řekla to moje matka při soudu, takže je velká pravděpodobnost, že to vůbec není možné." Chvíli jsem se zamyslela. "Když to není možné, tak proč existuješ?" Vypadal jako by byl v nějakém transu nebo něco tak. Po chvíli naprostého soustředění odpověděl : "To bych taky rád věděl." Lloyd dovysvětlil vše o klíčích holkám a tak se k nám začali vracet. Otočila jsem se na ně a konstatovala, že rozhovor s Moesašim odkládáme má později.
Když k nám přišli, tak Lloyd řekl sebejistě : "Tak jo, myslím, že já můžu jít, jen ještě nevím, kde se sejdeme." Na to jsem měla odpověď. Radostně jsem řekla: "Mám tu speciální cestovní knihy. Vzala jsem je doma. Mám jich šest. Co napíšete do jedné, to se objeví ve všech ostatních." Chvíli jsem se hrabala v tašce a poté jsem vytáhla pět hnusných starých knížek a každému jsem jednu podala. "Takže se domluvíme skrze tyto knížky a já už jdu, čím dřív se k vám vrátím, tím líp." Řekl Lloyd, načež se přemístil. "Tini, ta džungle je poblíž jezera, kam mířím já. Co kdybychom šli část cesty spolu?" Tini mi s úsměvem odpověděla, že půjde ráda, alespoň nebude sama.

S ostatními jsme se rozloučili a vesele jsme vyšli na nebezpečnou cestu plnou smrtících pastí a jedovatých hadů.

***

Wouhoou další supr čupr kapitola je tu !

Po menší době (10 000 let) jsme znovu tu možná zase za rok bude další kapitola.

Omlouvám se za chyby.

Seph~