,,Neseem vám noviny, poslouchejte...z Betlémské krajiny..."

,,Ztichni ,ty blbečku, a běž radši něco dělat," utrhla jsem se na něj, aby už konečně přestal s prozpěvováním těch koled.

,,Jasně, a ty běž radši do kuchyně umývat nádobí, když nemáš vánoční náladu," oplatil mi s úsměvem.

,,Vánoce jsou až za tři týdny."

,,Prej až." Naše handrkování nakonec ukončil Ben.

Mě z baru skutečně poslal do kuchyně ne však na nádobí, ale pro zrovna dopečené vánoční brownies. A Simon šel obsloužit další příchozí a odnést věci od prázdných stolů. Bylo páteční odpoledne a v kavárně bylo celkem dost hostí, kteří se přišli ohřát a poklábosit po vánočních nákupech.

Vyskládala jsem brownies vedle cupcaků a dalších blbostí, když Simon přišel zcela konsternován s objednávkou.

,,Pánovi uletěly noviny?" rýpla jsem si do něj a ušklíbla se, bo jeho dobrá nálada zmizela jakoby mávnutím kouzelného proutku.

,,Jo uletěly, ti dva jsou cizinci...minimálně ta zrzka," zabručel a šel dělat espresso a perníčkové capuccino, což teď byla, dá se říct, limitovaná edice. Vlastně celé to tu bylo laděné tak, aby člověk dostal vánoční náladu už na začátku prosince. S výzdobou a koledami jsme si opravdu užili legraci až na to, že ty koledy celkem štvaly. Krom mé nejoblíbenější Jingle bells rock.

,,Že jim to odneseš? Klidně budu umývat nádobí, jen mně nenech mluvit znovu anglicky. A ty to máš navíc k maturitě," přemlouval mě, zatímco to všechno naskládal na tác.

,,Hmm tak dobře," popadla jsem tác a zamířila ke stolu číslo 4, přičemž jsem se ještě stačila vyhnout Agnes, jež byla jednou z dalších servírek. Když jsem se přiblížila ke stolu údajných cizinců, pochopila jsem, že je to asi zamilovaná dvojice. Dívka, či spíš mladá žena měla rudé vlasy, které jí padaly do obličeje a muž nápadně hnědé střapaté vlasy. Povědomé.

,,Ehm ehm," odkašlala jsem si a ti dva od sebe odklonili hlavy.

,,So one gingerbread cappucino and one espresso. Anything else?" vyslovila jsem pečlivě a položila objednávku před ně.

,,Thanks," uslyšela jsem známý hlas a už jsem to nevydržela a vyprskla smíchy.

,,Same, ty kašpare! Co tady u všech ďasů děláš ?" Muž s maličko zarostlou tváří ke mně zvedl provinilý obličej s tak dobře známýma modrýma očima.

,,Hmm, přišel jsem tě navštívit. Říct ti, že ještě žiju. Nebo něco na ten způsob," zabrumlal tiše teď už naším rodným jazykem, zatímco jeho společnice na nás hleděla jak sůva z nudlí.

,,Who is she? Your ex-girlfriend?!" vypískla a přisunula si k sobě cappucino načež jsem ji sjela pohledem.

,,I ...am his sister and you?" Sam ji pohladil po ruce, načež se připojil do debaty.

,,Tereso, tohle je Victoria. Vic, this is my sister Teresa," hlasitě jsem vyfoukla vzduch z plic a znovu se hluboce nadechla.

,,Heleďte, mám zrovna celkem dost práce a nemůžu se vybavovat, ale potom ...tě asi stáhnu z kůže, Samueli Holdensi, abych věděla, co s tebou k čertu bylo celou tu dobu," odešla jsem uklízet stoly a pro další objednávky.

Zkrátka to, co jsem měla dělat. Vůbec jsem si nechtěla popovídat s mým bratrem, který se tu vynořil bůhví odkud s bůhvíkým. Jedno však bylo jisté, nějak podezřele moc se k sobě měli....chudák Mia. Ta až se to dozví, tak ji chytne infarkt.

***

Skutečně jsem si potom dala pauzu, a i s kávou si přisedla k nim.

,,No tak povídej, pokud si dobře pamatuju zmizel jsi odsuď v červnu ...pak se tu zničehonic vynoříš před Vánoci s tímhle objevem." Přimhouřila jsem oči a znovu si jej prohlížela. S vousy Sam opravdu vypadal starší.

,,No ono je to celkem na dlouhé vyprávění, pořád nějaké mise. A nemůžeš říct, že bych se ti neozýval." Pokrčil rameny Sam, vtom se zrzka omluvila, že musí na toaletu.

,,A tenhleten objev je jako tvoje válečná kořist nebo co?" vyhrkla jsem a jen mimoděk zalétla pohledem k baru, kde si Simon skládal na tác další objednávky.

,,Je z Ameriky, jak ti asi došlo."

,,Ne to mi nedošlo," vyvrátila jsem oči vsloup.

,,Její rodiče v 89. emigrovali, takže původem je Češka, ale česky moc neumí a já jí pomáhám." Vysvětloval a já ho stejně moc nevnímala, protože mi na rozum nešla jedna věc.

,,Vždyť jste se tu muckali...to jako váš vztah není vážný?" vyjela jsem znova, ne zrovna pěkně.

,,Proboha, Tess, to je snad moje věc, ne. Prostě s ní jsem šťastný. Chápeš?"

Když si zrzka znovu přisedla, zabodla jsem pohled do desky stolu.

,,Can we go now? I am so tired," protáhla s neskutečnou ironií v hlase.

,,Of course, lass," po zaplacení se se mnou rozloučil a pak vyrazili ruku v ruce pryč do toho nečasu, který se venku toho večera rozpoutal.

***

Mechanicky jsem utírala jeden hrníček za druhým a snažila se nepřemýšlet. Přesto, že se mi do očí tlačily slzy, snažila jsem se je potlačit. Někdo mě zezadu obejmul. Kdo jiný než Simon.

,,Nech toho," zavrčela jsem, aby mi dal pokoj a držel si odstup. ,,Mě nikdo objímat nebude."

,,Hmm ale ty to potřebuješ jako sůl, děvče, tak si přestaň hrát na drsňáka, jo," pak už jsem mu to dovolila.

***

Moje myšlenky toho večera nabyly barvy té nejtmavší černi a já stále chodila po ulicích našeho města se sklem v třesoucích se prstech, dokud jsem se nerozhodla dojít domů. Ten den jsem měla pocit jako by se ve mně už podruhé něco zlomilo. V posteli jsem konečně nechala slzám volný průběh.

______________________________________
Krásný den/noc přeji
Proč nevydat vánoční kapitolu v červnu, dyť je to dokonalost🤣
#chytamevanocnivibe