☾ 1 ☽

Někdy mi přijde, že mě někdo sleduje... ale není to tak.
Prostě pocit nejistoty, máte to tak také?

Jednou jsem šla s rodiči na procházku, šla jsem od nich dál za nimi.
Slyšela jsem nějaké zašustění. Rychle jsem se otočila a začalo mi tlouct srdce. Pak mi došlo, že to mohl být vítr.
Šla jsem dál. V tom tom znovu. Pak zase.
Nemyslela jsem si že to mohl být zase vítr. Nefoukal. Ani větvička na stromu se nepohla.
Pak něco přeběhlo za mnou. Když jsem se otočila, nic tam nebylo.
Možná to bylo zvíře. Možná nebylo.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top