Za svitu Měsíce jsme se drželi za ruce. James byl má práva láska. Aspoň jsem si to myslela.

Někdy jsem přemýšlela jestli to není jenom sen, protože James byl úžasný.
Občas jsem měla pocit, že to není normální člověk.

Hvězdy na obloze krásně svítily a já myslela, že se nemůže nic pokazit.
Ani jsem netušila, jak jsem se zmýlila.

,,Jess? Já bych ti chtěl něco říct" přerušil James ticho.

Tázavě jsem se na něj podívala.

,,Když ses mě nedávno ptala, proč tě nechci představit rodičům, tak jsem o tom přemýšlel a řekl si, že bych ti to měl říct" vysoukal ze sebe pomalu.
Bylo vidět že se mu do toho nechce.

,,Nechci, aby to ohrozilo náš vztah, protože tě miluju a nechci tě ztratit. Doufám, že se nic nezmění"

Čím dál pokračoval, tím víc jsem byla zvědavá.

,,Nic se nezmění. Taky tě miluju" odpověděla jsem a usmála jsem se.
Úsměv mi oplatil a nadechl se.

Zastavili jsme se a přišla ta osudová věta, jestli se to tak dá nazvat.

,,Můj táta je upír" vydechl a já nebyla schopna slov.

Nastalo hrobové ticho.

Z dálky bylo slyšet vytí vlků.

,,Vadí ti to?" řekl a sklopil hlavu.

Po chvíli přemýšlení jsem konečně něco řekla.

,,Nevadí" zrušila jsem mezeru mezi námi.

---
Slova jsou od gepard575cz

Ok, tak na začátek bych chtěla říct, že tahle povídka je určitě mega moc nereálná.

Sorry, ale nechtěly se mi vyhledávat věci o upírech, protože za prvé jsem líná a za druhé si nechci plýtvat data.
(I když upřímně na ty data kašlu a je mi jedno jak moc s nimi plýtvám)

Tahle kapitola mi dala zabrat. Neměla jsem žádný nápad, nechtělo se mi moc psát, furt jsem se překlikávala a do toho ještě blbá autokorekce! Vážně, někdy mám pocit, že bych ji nejradši zlikvidovala.

Mám na srdci ještě jednu věc.
Byl tu dotaz, jestli napíšu další Harry Potter fanfikci.
Jako já HP miluju, takže mě to upřímně strašně moc láká a už delší dobu přemýšlím, že bych mohla udělat nějakou celou knížku jako fanfikci, ale zatím jsem neměla odvahu a tento dotaz mi ji dodal, takže díky moc.
A teď to má co se chci vlastně zeptat.
Byl by zájem?
To jste nečekali, co? :D

Tak teď už jsem řekla asi všechno a omlouvám se, že je krátký příběh, ale moje keci dlouhý.

Mějte se!