,,Tak zase zítra," zamává mi Mirek a já odcházím domů. Dnešek byl vážně skvělý a nic mi ho nemůže zkazit.

Když dojdu domů, jdu za mamkou do kuchyně. ,,Čau mami," pozdravím a mamka se na mě s odpovědí otočí. Potom si všimnou jejího výrazu a nechápu, co jsem udělal, ale nemusím čekat dlouho a začne po mně ječet.

,,Kdes byl, že jsi tak špinavý? Kdo to má furt prát, ty si litáš někde venku a já mám pak plnou pračku špinavého oblečení," rozhazuje rukama. ,,Byl jsem s Mirkem na poli a stříleli jsme z praku," řeknu opatrně a začnu couvat.

,,Děláš si srandu? To si nemůžete hrát jinde?" ,,Vždycky nadáváš, že jsem pořád na mobilu a teď zase nadáváš, že si hraji na poli," odpovím, ale začnu toho litovat, protože to vypadá, že se mamka naštvala ještě víc. Otočil jsem se a utekl do pokoje.

Vzal si čisté oblečení a to špinavé dal před dveře od pokoje. Zapl jsem počítač a začal hrát hru. Po asi půl hodině někdo začal klepat na dveře. ,,Dále," křikl jsem, ale nikdo nevešel a klepání pokračovalo. Povzdechl jsem si a šel otevřít.

Za dveřmi stála moje mladší sestra a v ruce měla plyšáka. ,,Co chceš?" ,,Podívej co mám," začala mi něčím mávat před obličejem. Chytl jsem to a zadíval se na plyšáka. ,,Hezký," řekl jsem prostě a chtěl zavřít dveře, ale ona vběhla dovnitř. ,,Hej, jdi pryč," otočil jsem se na ni, ale ona šla ke knihovně, vzala nějakou knížku a lehla si do mojí postele.

,,Budeš mi číst?" podívala se na mě. Věděl jsem, že je neodbytná, takže jsem si sedl na kraj postele a začal číst. Sotva jsem dočetl stránku, skočila mi do řeči. ,,Víš, co je tohle za zvíře?" ukázala mi plyšáka. ,,Je to páv," odpověděla a já přikývl. Ona opět zmlka a já pokračoval ve čtení. V polovině knížky jsem si všiml, že usnula. Odešel jsem z pokoje, zavřel dveře a vydal se na zahradu.

---
Slova od Knihomolka_11

Po straaašně dlouhé době jsem tady. Snad jste si to aspoň trochu užili.

Mějte se!