Před dvěma týdny jsem všem svým kamarádkám poslala dopis. Nebyl to obyčejný dopis. Byla to pozvánka na mé šestnácté narozeniny.

Teď už jen čekám, než přijdou. Začíná to v 17:00 a konec plánuji na 21:00. Už se nemůžu dočkat.

Crrrr! Ozve se zvonek, já odskočím od okna a utíkám k telefonu.
(pozn. autorky: telefonem myslím takovou tu věc co je v panelácích, chápeme se...)
,,Haló?" řeknu a čekám na odpověď.
,,Čus Kačo, tady Mája" dostalo se mi odpovědi od mé kámošky. Usmála jsem se a pustila ji dovnitř.
Přišli ještě další tři kamarádky: Míša, Terka a Gabča.

,,Tak vás vítám!" křiknu se smíchem, když sedíme v pokoji na koberci.

,,Ó díky, to je od tebe milé" řekne Terka a snaží se nerozesmát.

Po půl hodině do pokoje přijde mamka ujistit se, že nic nepotřebujeme. ,,Dárky!" zařve Gabča na celý pokoj a holky se rozběhnou pro dárky.

Happy birthay to you,
já tě miluju.
Nepřišla jsem kvůli tobě,
ale kvůli dortu.

Zaspívají mi holky a já se začnu smát. ,,Děkuji"

Holky mi potom předají dárky a já je začnu rozbalovat a vyndávat s dárkových tašek. Od Terky jsem dostala novou fantasy knížku, od Gabči náramky a od Míši dýni. Ano, Míša je retardovaný člověk. Sáhnu pro poslední dárek, který je od Máji, ale než z něj strhám balicí papír, pokouším se uhádnout co v tom je a Míša to pořád potichu komentuje.

,,Krabice?" ,,Ne" ,,Umm tak třeba... Já nevím" ,,Bude se ti to líbit" usměje se Mája a Míša řekne už nahlas: ,,No, vlastně si nejsem jistá, jestli se jí to bude lí-" ,,Drž hubu, Michaelo!" naštve se Mája. ,,Sorry" zamumlá Míša a já celá nedočkavá strhnu papír z...

,,Dějiny lidstva" přečtu trochu zklamaně název knížky. ,,Hezká, že?" pyšní se Mája. ,,Jo je, potom si ji prolistuju" řeknu a usměji se. Vlastně jsem to mohla čekat, Mája miluje dějepis, z knihovny furt tahá nějaký knížky kde je popsaná minulost a vždycky o tom zasněně mluví.

,,Dá si někdo dort?" nakoukne mamka do pokoje. ,,Jááá!" zařveme a vyřítíme se z pokoje do kuchyně.

Celý večer proběhne pohodově. Hrajeme hry, díváme se na filmy, přejídáme se jídlem, smějeme se...

Zrovna když hrajeme Twistera nám mamka oznámí že už je 21:15. Posmutníme, ale i přes to si holky obléknou mikinu a s rozloučením odejdou.

---
Slova jsou od Knihomolka_11

Po dlouhé době jsem opět vydala další kapitolu. Ja vím, že jsem říkala že chci kapitolu každý den, ale... Jsem líná, takže vám musí stačit tohle. Jako u ostatních knížek vydávám ještě méně než u téhle. Eh...

Tahle kapitola se mi psala celkem dobře a byla by delší, jenže to by pak byla strašně dlouhá.

Nenávidím, když něco píšu a pak se mi to celý dodělá! Třeba když píšu tučným písmem, kliknu na mezerník a celý se to úplně změní.
Agrrrrrrh!

No nic, mějte se!