22. Přesun

Úplněk ležel vedle Hnědounky.
Hnědounko! Chtěl Úplněk vykřiknout ale nemohl pohnout čelistí. Vlastně ničím.
Hnědounka se probudila a očima se zahleděla na Úplňka.
"Úplňku.." mňoukla naléhavě.
Co?! C-co?! Jenže Úplněk pořád nemohl mluvit.

"Úplňku!!!" zvolal hlas znovu, a Úplněk se probudil ze snu. Uviděl Hnědounku.
"Hně.. - ?!" Úplněk už mohl mluvit jenže v tom si uvědomil že ho nevzbudila Hnědounka ale Cream.
Cream se na něj tázavě zadívala.
"Děje se něco?" mňoukla.
"N-ne... Jen..-" vykoktal Úplněk.
"Jen..?" Zeptala se Cream.

Úplněk si uvědomil že Cream mu strašně připomíná Hnědounku...

"To nic. Jsem v pořádku." mňoukl Úplněk a vstal. Trochu se na Cream usmál, Cream mu úsměv opětovala.

"Proč jsi mě vůbec budila?" mňoukl Úplněk když vyšli ven z jeho doupěte pod vysokým senem.
Cream pokrčila rameny.
"Strašně si sebou cukal a něco mumlal ze spaní." Švihla nervózně ocasem.
"Aha...jo jsem v pořádku.." mňoukl Úplněk.

Flame právě vydával rozkazy ohledně lovu.
"Mist a Oake. Vemte to okolo hranice s Lučními, Vezmi sebou rovnou svého učedníka, Icea." mňoukl.

"Ano, Flame." mňoukl Mist a odešel s Oakem pro Ice do rohu kde jsou Učedníci.

Flame se potom otočil a uviděl Úplňka.
"Jéé!!! Ahoj Úplňku!" vyjekl překvapeně. Cream a Úplněk se pobaveně na sebe podívali.
"Ahoj Flame." pozdravil Úplněk.

"Role zástupce, ti očividně svědčí." mrskla Cream fousky. Flame se zasmál a kývl hlavou:"Dělám co můžu."

Úplněk si rychle olízl náprsenku.
"Už dnes se budeme stěhovat. Už jsem promýšlel trasu kudy půjdeme." mňoukl Úplněk. Flame se na něj zadíval. "Dobrý nápad. Moc jídla tu není a taky myslím že už je načase." zamumlal. Úplněk kývl a šel ven ze stodoly.




Šel dolů k řece. Předklonil se a napil.

Potom ji přeskočil a šel na louku. Viděl krásné květiny a spoustu motýlů, okolo něj. Sedl si a myslel v té kráse na Hnědounku.

Co měl ten sen znamenat? Měl ten sen Hnědounku opět připomenout?

Najednou zasebou uslyšel křupavý zvuk klacíku. Otočil se ale za ním nic nebylo. Závětřil a cítil nádhernou vůni. Tak moc se zapomněl že zůstal chvíli jentak stát.

Najednou na něj něco skočilo.
Přišpendlilo ho to k zemi.

Úplněk doširoka rozevřel oči strachem.

Měl nad sebou stín nějaké kočky...

Závětřil.
Poznal pach...

"Ha lekl se!!!" zasmál se stín a podíval se na Úplňka blíž až z toho oslepujcího slunce Úplněk konečně poznal, kdo to je.
"Cream!" prskl. Cream se zasmála.
"Lekl ses!!!" "Cože?! Já?! Nikdy!" usmál se Úplněk a utekl zespodu z ní. Utíkal jak nejrychleji mohl ale Cream ho znovu přišpendlila. Úplněk znovu utekl a Cream ho znovu přišpendlila.


"Nesežrala si nějakého hyperaktivního králíka? Slez ze mě!" zasmál se. Cream se uchechtla a skočila z něj.
"Za dnešek jsem ještě nic nejedla." mňoukla a švihla ocáskem. Úplněk se usmál a závětřil. Ucítil veverku.

"Ne? Tak sleduj!" zašeptal a začal se plížit směrem k lesu. Zahlédl veverku. Vytasil drápy a zbystřil smysly.

Po chvíli vyskočil do vzduchu, napnul drápy a dopadl na překvapené veverce. Vyrval z ní drápy a lehkým stiskem na krku ji usmrtil.

Cream vyšla z vysoké trávy a šibalsky zapředla :"Kdo tě učil lovit veverky? Copak takhle se loví veverky?! Takhle bys nechytil ani mech!"
"Tak mi ukaž jak se loví veverky!" zasmál se Úplněk a sedl si. Cream se zasmála. "Snadno. Jenom stačí být tichý a neviditelný." mňoukla a potichu zacouvala do vysoké trávy.

Úplněk se všude rozhlížel. Nikde v trávě neviděl krémový kožíšek. Rozhlížel se ale pořád nic. Nastražil uši, nic neslyšel. Rozevřel oči, nic neviděl.

Všude se rozhlížel.
"Cream, no tak vylez už!" mňoukl a naježil se. Najednou na něj skočila Cream a položila mu tlapku na hlavu. Přitiskla mu ji do hlíny a zasmála se.
"Takhle se loví, veverky."
Nechala ho jít a Úplněk vstal. Plival hlínu a písek. "Pfuj, Pfuj!! Takhle povídáš? Takhle se loví možná tak bahno jestli mě budeš to té hlíny-... pfuj! pořád tak rvát!" zařval.

Cream popošla blíž a začala mu čistit srst. "Promiň." mňoukla tiše. Úplněk jen mrskl ocasem. Snažil se ji vyprovokovat.
Cream ho však pořád čistila a olízla ho za ouškem. Úplněk to už nemohl udržet a musel se usmát. Hlasitě zapředl. Cream si lehla a s úsměvem se podívala na Úplňka. Úplněk se usmál a lehl si k ní...












Úplněk se probudil vedle Cream. Podíval se na oblohu a uviděl že už je tma.

Musejí vyrazit!!!

Hvězdy se třpytily na obloze a
Úplněk se na ně hluboce zadíval.

Jakoby mu některé hvězdy... Připomínali obrysy koček.
A taky ano. Jedna kočka sletěla dolů z oblohy. Byla černo bílá a byl to kocour. Úplněk se na něj zadíval.

"Následuj mě." mňoukl kocour a švihl ocasem za kterým se honily hvězdy.
Úplněk se hluboce zamračil.

Copak budu ještě někdy věřit Hvězdnému klanu? Já?! Nikdy!

Úplněk vstal a zavrčel.
"Vypadni odsud! Ať si kdo jsi, říkám vypadni!!!"
Cream se polekaně vzbudila.
Kocour v tu chvíli zmizel a ještě mňoukl :"Jak si přeješ. " pokrčil rameny. "Příště to však nebude tak snadné."

Co? Snadné?! Co to má znamenat?! Nemůže mi Hvězdný klan dát pokoj, po tom, co mi udělali?!

"C-co se to -..." začala Cream ale Úplněk ji přerušil. Otočil se a mrskal ocasem. "Honem! Musíme zpátky ke klanu!!!" sykl.
Cream už jenom vstala a přikývla.

Úplněk popadl veverku a už se rozběhl s Cream v patách.
Utíkali až se za nimi prášilo.

Přeskočili řeku a zase běželi. Tráva je mrskala do nohou ale to teď Úplňka nezajímalo. Přidal ještě víc a už byli u stodoly.

Úplněk byl ještě rozběhnutý tak rozrazil vrata a skočil, přímo do prostřed stodoly.

Kočky se na něj vyděšeně podívali. Potom ale poznali že je to Úplněk.
"Úplňku!" křikl Flame. "Vidíte? Říkal jsem že je v pořádku!" mňoukl Flame a díval se na kočky. Do stodoly po Úplňkovi vkročila Cream.

"Víceméně.." zasmál se šibalsky Flame. Úplněk si toho nevšímal a šel dozadu. Vyskočil na veliké seno a sedl si. "Kočky Měsíčního klanu, zdržel jsem se a zapomněl jsem že dnes vyrážíme. Musíte okamžitě sebrat nějakou potravu a-..." nedokončil.

"Není třeba. Už když se začínalo stmívat jsem vydal lovecké výpravy a máme tady několik málo kořisti. Alespoň pro ti nejslabší to bude stačit." mňoukl Flame.
Úplněk se na Flama vděčně usmál. "Děkuji Flame." kývl hlavou.

"Tak tedy, jste všichni připraveni?" zvolal.

Učedníci oddaně popošli k válečníkům. Válečníci oddaně a bojácně zvedli hlavu. Matka vzala své koťata a šla dopředu. Flame seskočil dolů a vzal kořist, poté vzhlédl k Úplňkovi.
"Všichni jsme připraveni." mňoukl.
"Jste připraveni?" zeptal se Úplněk.
Kočky přikývli. "Připraveni?!" zeptal se znovu Úplněk.
"PŘIPRAVENI!" Zařvali kočky a začali jásat.

"Tak jsme, PŘIPRAVENI..." Zvolal Úplněk a skočil dolů. Šel na začátek skupinky a vyvedl je ze stodoly.

Připraveni. Jsme připraveni.. Opakoval si Úplněk.

Jsme připraveni! Měsíční klan již brzy převezme vládu nad Útesovými a i nad celým lesem!!!

Úplněk při pochodu pohlédl na oblohu. Hvězdy se začali pomalu vytrácet...
Úplněk se zle usmál.
Slyšel jak si kočky vzadu potichu broukají.

Po nějaké chvíli si Úplněk zvykl a uvědomil si že vznikla jejich bojová píseň. Jsou připraveni...







1127 slov!
Ahuuj kulíšci! Omluvám se že jsem dlouho nepsala ale snad byla tahle kapitola aspoň malinko upoutavá, i když teda byla nudná :/ no nic příště to bude zajímavější protože... Měsíční klan.. Potřebuje Léčitelku. A Úplněk ví kde ji najít 😏

No nic nebudu nic prozrazovat a ahuj kulíšci! 😏🖤😈

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top