A tehdy se Asaph a Cori se Cuzsanne pohádali. Cuzsanne hrozně moc brečela a nakonec si vybrečela všechno co chtěla.

"Cuzsanne, nemůžeš s náma jít na vyšší střední! Dokážeš vůbec pochopit, že chceme mít i nadále klid ve škole a užít si nepřítomnost rodiny alespoň tam!"

"Já vás právě ochráním a budu odhánět lidi pryč!"

"Zvládneme to sami!"

"Už nechci být třetí kolo u byciklu!"

"Tohle není o třetím kole! Tohle je o tom, že chceme být spolu sami!"

"Takže prostě nechcete, abych se mezi váma motala. Nechcete mít žádnou sestru, žádnou rodinu,  jenom sobecky myslíte sami na sebe! Nenávidím vás!"

A v ten moment propadla Cuzsanne v pláč. Její bratři po sobě hodili vyděšené pohledy. A obejmuli Zsann. A řekli jí, ať jde s nima na vyšší střední. Že to tak nikdy nemysleli. Že jí milují. A ona plakala dál, ale pod záclonou vlasů se vítězoslavně usmála. 

Asaph a Cori chodili už rok spolu na vyšší střední školu. Cori si našel asi dva kamarády v jeho ročníku, narozdíl od Asapha, který se bavil s většinou chlapců ze třídy, občas s nimi zašel i na večírek, kde se vyspal jednou za čas s nějakou holkou. Cori mu to opravdu nebral za zlé. Cori byl rád, že se tak dostávají do pozice, kde je nikdo nemůže za nic podezdřívat. Vlastně to sám Asaphovi navrhl. Ani jeden z nich neměl rád společnost svých spolužáků a oba se těšili, až skončí hodina a sejdou se s jejich druhou polovičkou. Lidi si museli myslet, že mají urinální problémy, protože se spolu scházeli na stejných záchodech každou přestávku. První přestávka - jdou čůrat. Druhá přestávka - něco si tam zapomněli. Zní to všechno strašně komplikovaně, ale je to opravdu jednodušší, než by člověk očekával. 

Na záchodech se vždycky obejmou, políbí, obejmou, políbí, nadávají, políbí a odejdou. 

A teď je na jejich škole Zsann. A co dělá ta? Pronásleduje je. )

A Ema, ta si jen fascinovaně všímá Cuzsanne na stejném místě pořád dokola.