Po spáncích Coriho se ve spánku kutálí krůpěje potu. Vlasy má zpocené též a celý se jen vaří pod teplou dekou. Dýchá přerývaně a na stropě sedí komár, který už je pěkně nasátý Coriho sladkou krví.

Otevřou se dveře a někdo vejde. Setře mu pot rukou z tváře a políbí na ucho. Dívá se na jeho trochu bolestnou tvář. Coriho zápěstí vyčnívající zpod peřiny je napuchlé od komářího útoku. Na stole je nodopitá sklenice s vodou.
Cuzsanne se nad něj nakloní a sleduje ho přivřenýma očima. Chytne ho za ruku. Stará se o něj. Horečka mu zase stoupla. Prsty na zápěstí cítí jeho zrychlený tep. Bude něco ke třetí hodině ranní. Asaph dnes nepřišel domů ze školy. Cori v obvyklé době jeho příchodu, toť kolem páté hodiny odpolední, vydal velmi mnoho energie na to, aby se udržel vzhůru. Nalořil se všelijakými prášky, aby mohl Asapha se vší radostí uvítat. Ale když se nevracel a nevracel, jeho vzpřímená zadá začínala ochabovat a on nakonec usnul, jak se počalo šeřit. Od té doby často ze spaní šeptá jeho jméno a choulí se do klubíčka.

Cuzsanne k němu přišla večer a donesla mu onu sklenici vody a převlékla propocenou postel do nového oblečení. Rodiče oba na pracovní cestě za penězi.

Cuzsanne mu povídala věci. Věci, co se jí dnes staly a její pocity. Přála by si, aby jí odpovídal a povzbudil. Ale on spal, občas sebou škubl, nebo zašeptal "Asaphe".
Asaph se dnes nevrátil. Přijde až ráno na šestou a obejme láskyplně své oba sourozence a všichni prospí až do půl deváté.