Ema se zvedne z postele a bleskově si nasadí mikinu a pomocí automatickeho pohybu si jí zapne. Přikryje Haistopheho a uz tahne svou matku pryč z pokoje. Ve dveřních přibalí otce, který se tam právě chystá větřít. Zavede je do kuchyně. Založí ruce, ale vzápětí si natočí sklenici vody. Poblahopřeje matce a zeptá se, jaktože ji pro pustili tak brzy, poprosí ji. aby na to zapomněla a omluví se. Svého otce odvede stranou se slovy, aby teď nechodil vůbec do jejího pokoje, že chystá něco pro matku. Dárek prý. Takže překvapení. Ať tam nechodí. Prosí ho.
Matka to nechá jen pro ní. Napotom. Ví, že Haistopheho nemá rád. Že by jeho reakce byla přehnaná. Zbytečně. Sama byla naštvaná. Zradilo jí to.
"Emo. Ať je do minuty venku."
Otec: "Co?"
"Nic, tati. Ano, mami."