„Andy, to mi nedělej," ušklíbl se Dean zpoza svého aparátu a přešel k modelovi. Hnědovlasý muž se po sobě podíval, ale nic neviděl. Co to bude tentokrát? Minule to byl špatně zapnutý oblek, předminule si zkoušel mikinu jiné velikosti, než měl, a tak byl celkový obraz zvláštní.

Tak často dělá chyby a Dean tyto situace neokomentuje ničím jiným než velkou trpělivostí a úsměvem. Andy se za to ale neuvěřitelně styděl. Přemýšlel, jestli ho po těch dvou měsících vyhodí nebo ne. Den soudu byl za dveřmi a on se každým dnem cítil nervóznějším. Kousl se do rtu.

„V klidu, dobře?" usmál se, když se mu podíval do modrých oček. Ruce nasměroval k jeho krku, u nějž mu narovnal límeček. Andy si za to uložil několik facek, než se zmohl něco říct.

„Brzy mě vyhodíte, že jo?" zašeptal tak tiše, aby to slyšel jenom on. V místnosti totiž nebyli sami. Kromě maskérek zde byla Alison s Marcusem. Nepotřeboval, aby to slyšel kdokoliv z nich.

„Ne, Andy," zamumlal pevně a přistoupil k němu ještě blíž. Hnědovlasý muž měl pocit, že za chvíli bude dýchat vzduch, který z úst vyloučí Dean. Tentokrát to byl borůvkový závan, čemuž se v duchu uchechtl. Ten člověk má žvýkačky fakt rád. Avšak taková blízkost jej donutila přemýšlet jen nad jediným. „Neudělám to, protože tě potřebuju," pronesl rozhodnutým hlasem.

„Ten den, kdy jsi podepsal smlouvu, pro mě byl zlomovým okamžikem. Zkušební lhůta byla nebo je spíš pro tebe, ale já měl jasno, dobře?" naklonil hlavu jemně na stranu. Nižší muž přikývl a uvolnil se.

Ateliérem se ozvalo zaklepání, a tak všichni přítomní přenesli pohled na vchod. Richard vešel a opřel se o dveřní futra. Zelenými oči sjel pohledem Deana s Andym na fotografickém pozadí. Andre poodstoupil od Deana a uhnul pohledem. Tahle blízkost mu nezařizovala zrovna klidnou, a kdo ví jak čistou, mysl.

„Ahoj, vím, že se vydání nového čísla nakonec přesunulo na léto, specifičtěji asi na červen, ale v protější restauraci jsou natolik nekompromisní, že ten večírek na prvního dubna nemůžu zrušit, proto vás tam tedy oficiálně zvu, i nováčky," zamumlal nevrle poslední slovo a pohlédl na hnědovlasého. Pokynul hlavou a ze dveří zase vyšel. Nejspíš to šel oznámit dalším lidem; nebo také ne.

„O čem mluvil?" optal se černovlasého, který se náhle uvolnil. Předtím totiž držel naprosto křečovitý postoj. Měl zaťatou čelist a celkově se zdálo, jako kdyby svého šéfa chtěl propálit svým pohledem.

„Máme takový zvyk, že pokaždé, když vydáme nové číslo, jdeme slavit. Nehledě na to, jak to dopadne. Máme zkrátka volno a na účet firmy se jdeme bavit," vysvětlil a odebral se zpět za foťák.

Andy pohlédl k východu, ale v tu chvíli Dean vytvořil snímek. „Perfektní."

Neměl ponětí, co na tom mohlo být perfektní, ale nechal to na něm. Ze zamyšlení se nedostal po celý den, ale jeho fotografovi to nejspíš nevadilo. Co si na takový večírek měl asi tak vzít? Lidé v této místnosti měli vytříbený vkus, a i když s nimi trávil dost času, jeho styl byl stále tím jeho. Ležérní a pohodlné. Nic komplikovaného. Nic drahého. V jednoduchosti je krása, ne?

---

„Uznávám, že ti ta zamyšlenost sluší, ale tohle je poslední fotka v bundě od Anett. Udělej jí radost a usměj se."

„Donuť mě," zvedl oči ze země a zabodl je do těch tmavě čokoládových. Neměl potřebu smát se. Vtip by ale mohl pomoct. Cokoliv.

Alison měla neustálé připomínky a celé dopoledne jim zrovna nezpříjemňovala. Byl jí vděčný za to, čeho se mu dostalo, ale na první pohled se zdála přívětivější. Teď byla den ode dne nepříjemnější. A i když s nimi v ateliéru nebyla tak často, její zdánlivá nevraživost šla cítit na míle daleko.

„Nechceš, abych tě donutil," narovnal se a oční kontakt mu opětoval. Vyšel opět na plátno. Člověk by se bál, že jeho tenisky s černou podrážkou zanechají stopy, ale našlapoval zlehka. Andymu se lehce oddělily rty. Proč si všímal takových detailů? A vůbec, proč se k němu muž přibližoval? Podvědomě udělal krok dozadu, ale ani to mu nijak nevypomohlo.

Po chvíli zírání se usmál a začal jej lechtat. Hnědovlasý vyprskl smíchy a pod delším náporem lechtání se s Deanem sesypal na zem. To sebralo pozornost všem v místnosti. Beth s Angelou se ušklíbly, ale nijak dál se o to nezajímaly. Pokračovaly v diskuzi o výdajích za make-up. Marcus před oním incidentem jen přihlížel, ale Alison si to všechno pečlivě zapisovala.

Avšak ti dva se na ty dva blázny dívat nepřestali. Andy měl pocit, že jim nad hlavami vyrostl mráček s bleskem.

„Hej, nepotrhejte to plátno!" zavolal na ně Marcus. To byla jeho jediná starost. Majetek. Avšak v tomhle případě mu Andy dokázal dát za pravdu. Černovlasá žena se otočila k maskérkám a přikývla, i když někdy neměla naprosté tušení, co to ty dvě plácaly.

„Takové fotky stejně nezachytí přítomný okamžik," usmál se zadýchaně Andy. Jednou mu to Dean řekl a od té doby tu myšlenku nemohl dostat z hlavy. „Mohl bys ze mě vstát?" vyplázl na něj jazyk. Černovlasý se posadil vedle něj a dal ruce do klína. Trochu provinilá póza.

„Chováme se fakt jako děti," zkonstatoval s drobným úsměvem na tváři. Hnědovlasý muž si též sedl.

„Já si začal?"

„Hodíš to na mě, jo?" založil si ruce na hrudi a našpulil rty, jako kdyby byl dítě. Andy se tak nedokázal zbavit úsměvu. Obdivoval, jak jej dokázal odreagovat od myšlenek, které zahlcovaly jeho mysl. Avšak když byl v jeho blízkosti, jeho srdce mu bušilo rychle a ruce se mu nehorázně potily.

„Půjdeš na ten večírek?" otočil se na něj.

„Nevím... Nevím, co bych si na něj měl vzít. Budou tam nejspíš všichni a no...," uvažoval by nahlas dál, ale Dean jej přerušil. „Už nic neříkej. No ták, jsi nový! Potřebuješ se mezi námi trošku oťukat. S oblečením ti rád pomůžu," nabídl mu pomoc.

„Andy, ty snad nechceš jít?" ozvala se hrozivě Angela. Hnědovlasý nevěděl na koho hledět dřív.

„Myslím, že teď už budeš muset," vyplázl na něj tentokrát jazyk on. Andy protočil panenkami a zvedl jeden koutek.

To už asi budu muset.

_______________________________

Dobrý večer!
Angela má opravdu dobré přesvědčovací schopnosti... Nejdříve pečující maska poté večírek... Co bude dál?:))

Na druhou stranu, kdyby se mu opravdu tak nechtělo, nešel by. Koneckonců, možná má moc dobrý důvod jít. Důvod, který s ním bydlí...

Přeji krásný zbytek dne:3

-Catherine2850