„Tak tohle bude mistrovské dílo!" promluvila Angela sama k sobě.

„Andre, pojď sem na chvíli, prosím," zavolala Beth hnědovlasého po ukončení focení. Černovlasý si povzdechl a jako ocásek svého manekýna následoval. Už toho na něj bylo dost a on věděl, kdy má přestat. Tiše sledoval, jak mu Beth chce nanést krém na obličej.

„No tak, je to jenom maska," ušklíbla se, když se stále vzpíral.

„Proboha, vždyť jsem chlap," pohlédl na ně pochybovačně.

„I muži by měli pečovat o svůj vzhled," zpřísnila svůj výraz Angela a tentokrát se jí povedlo mu sáhnout na obličej. V Deanovi hrklo, ale nepříjemný pocit nechal stranou.

Nakonec se začal smát celkovému obrazu přítomného dění. Právě mu dávali na obličej nějaký Angeliin výtvor z toho, co se dá normálně zakoupit. Jeho výraz byl k nezaplacení.

„Co všechno tam je?" zamumlal, aniž by pořádně otevřel ústa.

„Samé dobré věci," uchechtla se Beth tiše, mezitímco sledovala jemné tahy štětce po jeho pokožce. Po tom, co Marcus odcházel, tady vždycky zavládlo stejné ticho a harmonie, jako když se ráno upravoval.

Do místnosti však vpadla zadýchaná Alison. Snažila se pochopit situaci, ale po pár vteřinách jí došlo, že je to zbytečné. „Deane, mohla bych s tebou na chvíli mluvit?"

„Tak mluv," pokrčil rameny.

„Na chodbě," kývla do strany. Černovlasý protočil očima a vydal se za ní. Nakonec ten hovor vzali ven. Potřeboval si pročistit hlavu. Vytáhl z kapsy krabičku cigaret, kterou měl většinu dne po ruce. Když s ním černovlasá žena chtěla mluvit o samotě, nikdy to nepřinášelo něco hezkého.

Zapálil si jednu tyčinku, ale vzápětí si vzpomněl na Andyho. Na to, jak se tvářil, když spolu stáli onoho večera venku. Na chvíli se zašklebil kvůli kouři. Dean se té vzpomínce slabě pousmál a vydechl dým všeho škodlivého a toxického. Pozoroval, jak ten škodlivý mráček mizí ve vzduchu. Avšak Alison vedle něj pořád stála...

Tyčinku vzápětí hodil na zem a zašlápl ji. „Už zase si začal?" optala se jej žena a povzdechla si.

„Mlč, Alis. Nepotřebuju tvoji psychoanalýzu," protočil panenkami. Kouřil jenom tehdy, když měl starosti a nedokázal ten proud myšlenek zastavit. Poslední, co opravdu miloval, bylo to, když se mu žena rýpala v osobním životě. Byla hodná, ale nějakým způsobem mu zkrátka neseděla. Nevyhovovala. Když už se konečně zdála jako dobrá kamarádka, dala se do ústraní a byla chladná.

„Eh, dobře. Šéf s námi chce mluvit ohledně jarního vydání. Nebudu moct přijít, ale to nevadí. Chtěl svolat hlavně fotografy a Amy," shrnula. Dean zavřel oči a zkusil se pořádně nadechnout a vydechnout. To si mě zavolala jenom kvůli tomuhle?!

„Dobře. Děkuju. Raději už půjdu, než si zapálím další," rukama pokynul ke dveřím a odešel. Bylo mu nepříjemně, ale měl to za sebou.

„To tě snad Alison znásilnila?" uchechtla se Angela, když viděla jeho znavený výraz.

„Ano a rovnou několikrát," odpověděl kousavě a odešel do šatny. Na zápěstí si dal trošku parfému a poté se odebral opět do toho salónu, který si tam stihli udělat.

Naštěstí pro Andyho ho vypustily ze zajetí. Ležel na pohovce jak široký, tak dlouhý a na obličeji měl zelenou masku. Byl krásný a uvolněný. Hlavu měl svěšenou z pohovky a na svět před sebou se díval vzhůru nohama.

„Neboj se, tady už jsi v bezpečí," usmála se Beth a dala si na stranu své hnědé kudrnaté vlasy.

„Musím se jít upravit," zmínila se Angela, ale než odešla, ve dveřním prostoru se zastavila. „Beth, nejdeš?"

„Copak to nezvládneš sama? Velká jsi na to dost," uchechtla se a vzala si do ruky svůj pomerančový džus.

„Copak jsi neslyšela o té dívce, kterou na záchodcích přepadl veliký troll? Chudák holka se musela schovávat pod umyvadlem! To mi nemůžeš udělat."

„Nebyla to náhodou Hermiona?" zamyslela se druhá žena.

„Ale my vás zachráníme!" vložil se do toho Dean. Andy po něm hodil znavený výraz.

„Vy dva, jo?" zvedla obočí hnědovláska.

„Hotový Ron Weasley a Harry Potter," usmála se Angela. Beth dopila svou sklenici a odebraly se pryč. Tyhle situace měl Dean rád. Bez napětí a klidné.

„Někdy fakt nechápu ženské," uchechtl se po chvíli.

„To mi povídej," opětoval mu Andy úsměv. Vzpomněl si na svou kamarádku Hannu. Častokrát mu tyhle báchorky připomínala. Děkoval za to, že byl mužského pohlaví, a tak s ní procházku na toaletu nemusel absolvovat. Trávili spolu hodně času v dětství i během střední školy.

„Copak, nějaké pěkné zkušenosti? Jen povídej," předklonil se a vložil hlavu do dlaní. Naprosto přerušil jeho tok myšlenek.

„Huh?" zarazil se. Jeho zkušenosti. Asi takové, že když se přiznal kamarádce, řekla mu to, co už dávno vnitřně věděl, ale popíral to. Takovou pravdu by Deanovi nejspíš nikdy nepřiznal. Obrátil se ze své placky a posadil se.

„Řekněme, že ne moc zářné," poškrábal se za krkem a pohlédl do noci skrz okno. Spatřil svůj odraz a musel se pousmát. Ty střapaté vlasy a zelený obličej mu nějakým způsobem připomněli pohádku Grinch.

„Tak to mě zajímá," ušklíbl se po chvíli ticha. Ovšemže ano. Kdyby řekl, že si užil s několika ženskýma, dal by mu pokoj. Nebo ne?

„Co tvé zkušenosti?" otočil kartu. Černovlasý se odtáhl a opřel se o židli.

„Řekněme, že žádný případ nedopadl moc dobře," zamyslel se. Andy bedlivě sledoval jeho pohyb. Pohled upíral do stropu jako kdyby tam hledal odpověď. Našel ji?

„Zamiloval jsem se asi dvakrát. Převážně v dětství. Když jsem se jí vyznal, řekla mi něco, co už jsem tak nějak tušil," spustil Andre na oplátku. Nebyl to pro něj příjemný moment, ale v té době neměl nejmenší ponětí, co je to láska.

„Je rozdíl mezi tím, když někoho miluješ, nebo když máš někoho jenom rád," vysvětlil, ale to Andy věděl. Nebyl si už jistý tím, co cítil, ale ověřil si lásku na podruhé. V těch horších případech se zachovala jako ostrý nůž. Vrtala do těla a ničila všechno zevnitř. Ani samota nebyla tak protivná a obtížná.

„Co ti řekla?" optal se jej. Andy se nadechl, aby něco řekl, ale to už se do místnosti přihnala Angela s Beth.

„Kolik trollů jste potkaly?" odtáhl se Dean z pozice, která značila zaujetí a obrátil svou pozornost na ženy.

„No, pokud šéfa počítáš jako trolla," zazubila se blondýnka. Drobně se pousmál, ale koutkem oka si stále přeměřoval hnědovlasého muže. Co by mu ta dívka asi tak mohla říct?

---------------------

Ahoj!

Tak přicházím s poněkud živější kapitolkou. Dean se s dáváním otázek neštve. Hezky narovinu a upřímně. Andre to vzal poněkud ostýchavě, ale nebojte i on se „otrká." Napadá Vás něco, co by Andymu Hanna mohla v dětství říct?:)

Přeji hezký den 😊

-Catherine2850