XXXII. Pozvání na rande


Konečně doma. Před chvíli jsem dorazil a těším se jen na sprchu. Při sprchování mi došlo, že jsem měl jít za Taehyungem. Úplně jsem to vypustil z paměti a teprve teď začal přemýšlet o čem se mnou chce mluvit nebo co chce probrat. Ani mi to nenapsal do chatu, což znamená že se nejedná o maličkost. Snažím se nestrachovat a nemyslet na to že se se mnou chce rozejít. Vlastně proč taky? Vždyť si psal s hyungy. Chtěl vidět moje fotky. Škádlil mě. Ne, určitě se se mnou nebude chtít rozejít.

Hodil jsem na sebe po sprše něco a napsal Taehyungovi, protože jsem mu v chatu slíbil, že mu napíšu až se budeme vracet domů. Při cestě zpátky jsme se zastavili ještě na jedné malé farmě a potom na jídlo, takže se mi to úplně vykouřilo z hlavy.

_______________________________

Chat ↓

jeon_jk

Tae promiň

Zapomněl jsem ti úplně napsat, že už jedeme.

Jsem doma.

Mám teda přijít?

v_tae

To nevadí zlato, myslel jsem si to 😉

Jsem už doma, tak za mnou přijď nebo jestli se chceš sejít někde venku taky můžeme 💜

jeon_jk

Nemusíme nikam chodit.

Přijdu k tobě ❤

v_tae

Tak čekám 😘

jeon_jk

Za 20 minut jsem u tebe 😘


_______________________________

Hned u dveří mě vítala chlupatá koule, co po mě začala skákat a kňučet o pozornost. 

,,Taniie~" vzal jsem si ho do náruče a chvíli ňuchňal.

,,Ahoj, ušáčku." pozdravil mě Taehyung s pusou na tvář. Jakmile jsem položil Yeontana, přitáhl jsem si ho kolem krku k sobě do objetí.

,,Mmm~ tohle mi chybělo." povzdechl jsem si v jeho sevření.

,,Taky jsi mi chyběl, ušáčku." podrbe mě ve vlasech a za ruku vede do pokoje.

,,Co se děje, Tae?" sednu si na postel, už od příchodu jsem si všiml jeho nervózního výrazu. Nadechl se, než si dřepnul naproti mě a chytil za ruce.

,,Jungkook-iie, půjdeš se mnou na rande?"

Překvapeně jsem na něho zamrkal, zatímco se mi díval do očí a netrpělivě čekal na odpověď. Musím říct, že tohle jsem vážně nečekal. Kvůli tomuhle se chtěl sejít a nemohl napsat do chatu?

,,Ehm Tae... co tak najednou? Vždyť..."

,,Ještě jsme na rande nebyli." přeruší mě. ,,Začali jsme spolu chodit před dvěma týdny, ale nikdo o tom moc neví."

Proč mám pocit že mě sem nezavolal jen kvůli téhle otázce? Je v tom něco víc. Připadá mi zvláštní jak jeho věčně klidná tvář je najednou plná obav. Vypadá i trochu naštvaně.

,,Tae, řekni mi nejdřív co se stalo." skloním se k němu blíž a pevněji stisknu ruce. ,,Vidím na tobě, že tě něco žere." snažím se k němu mluvit klidně, aby se mi nebál svěřit. Přeci jen nebylo by poprvé, kdy by se mi s něčím svěřil. Co si však pamatuji, nikdy se mnou důvěrně nemluvil tváří v tvář.

,,Dobře." nadechne se a podívá se mi přímo do očí, až mě z jeho pohledu zamrazí. ,,Něco se v klubu stalo." řekne stejně tvrdým tónem jakým se tváří. 

Měl jsem nutkání uniknout očnímu kontaktu, ale nešlo to. Jen jsem na vteřinku zamrkal a polknul.

,,Co se stalo?" tiše vydechnu. Je tu takové ticho, že může slyšet i tlukot mého srdce. V hlavě se mi víří plno obav. Co když se v klubu stalo něco vážného, díky čemu se se mnou rozejde, jenže pak mi dojde, že mě zval na rande. Proč by to dělal, kdyby se chtěl rozejít? Podvedl mě snad? Cítí se provinile? Dostal se do těžké situace a chce mě využít jako ostatní? Napadalo mě plno šílených otázek.

,,Potkal jsem tam svoji bývalou."

Ve chvíli co to vyslovil jsem uhnul pohledem a bylo mi jasné co se stalo. Nevím proč, ale začali se mi do očí hrnout slzy.

,,Jungkook-iie, v klidu." chytí mě za ramena a skloní k mé tváři, abych se na něho podíval.

,,Nech mě mluvit a vyslechni mě dobře?" pozvedne si mou bradu k sobě. S povzdechem kývnu, načež pokračuje.

,,Potkal jsem tam svoji bývalou. Byla tam se svými kamarádkami a opila se. Přišla ke mě a začala mluvit o tom jak ji chybím, že mě chce zpátky, nemůže beze mě žít, prostě podobný žvásty. Snažil jsem se ji uklidnit a řekl, že už jsem zadaný. Vztekala se, že mi nevěří..." v téhle chvíli se zarazil a zamračil naštvaně obočí, ,,přitáhla si mě k sobě a políbila. Odstrkoval jsem ji od sebe, kamarádi mi ještě pomáhali, taky se ji snažili uklidnit. Jde o to že její kamarádky nás nejspíš vyfotili a rozšiřují pomluvy, že jsme znova spolu. Proto chci aby jsi věděl, že to není pravda. Jen mě ze vzteku políbila. Moji kamarádi ji potom odvedli domů." vysvětlil mi.

,,D-dobře..." vydechnul jsem. Musím přiznat, že se mi trochu ulevilo. Čekal jsem to horší. Jedno mi však stále vrtá hlavou a trochu vytáčí.

,,V-věřím ti ale...proč jsi mě zval na rande ještě dřív než jsi mi to řekl? To ses cítil provinile? Chtěl jsi mi o tom vůbec říct?" začínal jsem znít naštvaně, kdy se Taehyung ještě ke všemu ušklíbl a mě rozčílil mnohem víc. Odtáhl jsem se od něho a chtěl odejít, když mě jedním pohybem stáhl na postel. Objeví se ve vteřině nade mnou a drží mi ruce vedle hlavy.

,,Pusť mě!" vykřiknu na něho. Tentokrát jsem vážně naštvaný. Co si myslí? Je hezké že se mi přiznal, ale udělal by to vůbec, kdybych nepoznal že je něco špatně? Potom se mi ještě směje.

Jenže vztek ve vteřině vystřídal strach, když mi pevněji stiskl ruce a pohledem doslova propaloval. Nikdy jsem ho takhle ještě neviděl.

,,Radím ti dobře, Jungkook-iie. Nekřič na mě. Nemám to rád." řekne děsivě klidným, hlubokým hlasem. Úplně mi přejede mráz po zádech, ale s horkostí zároveň.

,,Myslel jsem si, že tohle chování už máme za sebou."

Do háje, ať přestane mluvit tímhle tónem jinak budu mít velký problém a to by bylo v tuhle chvíli velice nevhodné.

,,Stále mi nevěříš, hm?" skloní se blíž ke mě. ,,Co mám udělat, abych ti vyhnal ty otravné myšlenky z hlavy a konečně tě víc uvolnil?" opře si čelo o mou tvář.

Nevím co to se mnou je. Ta horkost ve mě roste každým jeho slovem. Vždy mě přitahoval jeho hlas, ale teď se cítím jako by mě doslova ovládal. Schválně ve mě vzbuzoval touhu, která mě donutí pro něho udělat cokoliv.

,,Hm~ baby?" zašeptá mi do ucha, kdy neudržím svůj hlas. ,,Proč se chvěješ?" šeptá dál, přičemž brousí rty po mém krku. ,,Tohle je to co tě vzrušuje, že ano?" ušklíbne se. Napnu se a stisknu ruce v pěst. Mé tělo je jako v jedné křeči. Nemůžu se vůbec pohnout. Chci promluvit, ale nemohu ze sebe vydat ani hlásku.

,,Buď hodný kluk, ušáčku a možná ti dám odměnu." poví dominantně, než mi pohlédne do očí. Nutí mě neuhnout pohledem. Nikdy se mi nestalo, že bych tolik propadl něčí moci, aniž by se snažil.

,,Budeš mě teď v klidu poslouchat a nenapadne tě nějaká blbost?" zeptá se mě. Po chvíli mu kývnu, přičemž cítím jak jeho stisk na mých rukou povoluje, až mě zabrní prsty. Tenhle muž se nezdá, ale je pekelně silný.

,,Pozval jsem tě na rande ze tří důvodu a pocit viny mezi ně určitě nepatří, protože já nic špatného neudělal." dívá se mi upřímně do očí, když se mnou mluví. ,,Uznávám ale, že jsem ti nejdřív měl říct o tom co se stalo. Pozval jsem tě na rande, protože s tebou chci strávit Vánoce, pokud nemáš nic v plánu to za prvé, za druhé nikdy jsme žádné rande neměli a za třetí chci aby lidi věděli že jsem zadaný."

Překvapeně zamrkám. O tohle mu jde? Ať se nediví, že mě to nenapadlo. On vážně není typ, co by se ostatním chtěl vystavovat nebo být středem pozornosti.

,,P-proč tak najednou?" konečně mi trochu funguje hlas i když jen slabě.

,,Původně jsem si myslel, že nikomu není nic do toho zda s někým chodíme. Náš vztah je naše věc. Nikoho nemusí zajímat jak to mezi sebou máme. Pravdou ale je, že když jsem si představil tebe v mé situaci... samotná představa, že se tě někdo dotkl a políbil, mě doháněla k šílenství. Chci aby všichni věděli, že ty jsi můj. Že já jsem tvůj!" vážně se díval do mé překvapené tváře.

,,Takže... půjdeš se mnou na rande, Jungkook-iie?" zeptá se znova, tentokrát klidněji.

Dávám si čas s odpovědí, ač je úplně jasné co mu odpovím. Netvrdím, že mě úplně nechalo chladným, když mi řekl že ho políbila bývalka, jenže to opravdu nebyla jeho chyba. Zase jsem podlehl svým hloupým myšlenkách, díky kterým jsem mu málem ublížil. Opět. Je dobře, že mi to nepsal a řekl přímo.

Kývl jsem mu na rande, načež mi teprve došlo v jaké ležím poloze. 

,,P-pustíš mě?" prosebně na něho pohlédnu. Mám pocit, že ještě chvíli v jeho zajetí a budu už úplně ztracený.

,,Odpověz mi pořádně, Jungkook-iie." přimhouří oči s tím svůdným tónem.

,,A-ano. P-půjdu s- tebou na rande." stále mi hlas pořádně nefungoval. Taehyung mě pohladí po tváři s něžným výrazem.

,,Vystrašil jsem tě, ušáčku?" pozvedne na mě obočí.

,,T-trochu." odpovím tiše. Skloní se k mým rtům, na než mi dá jemnou pusu.

,,Ale chvěl ses jako by se ti to líbilo?" dá mě další pusu na tvář a poté na spánek.

,,T-to taky..." vydechnu, když si ho konečně můžu kolem krku přivinout k sobě. Usměje se s další pusou na spánek.

,,Příště mě poslouchej a nepřemýšlej tolik, zlatíčko. Nedělá ti to dobře." vcucne mi kůži na krku, až se napnu a ztěžka vydechnu. Hladím si svého medvídka ve vlasech, zatímco bloudí svými ústy po mém krku a značí si cestu. 



***

Máte to tu lidi. Sice dnes trochu pozdě, ale přece. 

Už schylovalo k dalšímu drama a hádce co? 😏 No Taehyung hold ví jak na Jungkooka 🤗 Nicméně, další kapitola vás nepotěší lidičky... proto zítra přidám dvě, pokud si na druhou vzpomenu 😅


Jen tak bokem ⬇

Ráda bych se vás zeptala, zda někdo sleduje nový thajský BL KinnPorsche? Přiznám se, že zprvu mě tohle BL vůbec nezajímalo, není to můj šálek kávy, ale příspěvky a videa na TikToku a Insta mě donutili se dívat, protože mi to přišlo zajímavé a také že je! Vůbec to není přehnaně dramatické, ač tam nastává pár zvratů, ani akční scény mi nevadí a už vůbec bych do tohohle BL neřekla, že mě tolik pobaví humornými scénami 😅 ale co mě překvapilo, tak poslední díl co vyšel, protože jsem takový vývoj událostí a zvrat nečekala. Už teď se nemůžu dočkat a umírám zvědavostí, co bude v dalším díle, protože se konečně začalo něco dít s párem, na který čekám od začátku Pete a Vegas. Takže kdo má rád thajské BL, vřele doporučuji 😉

Zatím se mějte lidi 💜 I purple youu!!! 💜💜💜

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top