Probudí mě rána od sousedů a já zamžourám na budík vedle postele. 

,, 07:45, tak to je ještě čas," zabrblu si pro sebe a znovu zavřu oči, když v tom si to uvědomím a znovu je otevřu.

,, Do prdele já zaspal!" vyletím z postele. Budík mi měl zvonit už před hodinou a nezvonil.
,, Proč mi sakra nezvonil budík?" natáhnu se po mobilu a zjistím, že mi zvonil, jenže já ho zaklapl. Sakra a zrovna dnes, kdy nastupuji do nové školy. Ani Jungkook mi dnes nenapsal a neposlal žádné ze svých videí. 

Tak to ten nový školní rok začíná vážně skvěle.

Vletím rychle do koupelny, abych si opláchnul obličej a vyčistil zuby.
Hodím na sebe rifle, tričko a mikinu, protože školní uniformu dnes teprve dostanu.

Na snídani nemám čas, takže si do batohu hodím alespoň jablko a vyběhnu z bytu.
Na výtah nečekám a schody dolů beru po dvou.

Do školy to sice nemám daleko, ale kvůli mému zaspání dnes musím celou cestu běžet a i tak dorazím s 10ti minutovým zpožděním.

Proč na sebe neupoutat pozornost hned první den?

Jsem zpocený, červený jak rajče a sotva popadám dech.

Před ředitelnou, kde se mám hlásit, se několikrát zhluboka nadechnu, abych se uklidnil a zaklepu na dveře.

Ozve se ,,dále" a já vejdu.

,, Dobrý den moje jméno je Park Jimin a jsem novým studentem," představím se.

,, Pane Parku, to jste se zrovna moc dobře neuvedl. Jdete pozdě, měl jste tu být už před 10 minutami!" zvedne ke mně ředitel svůj zamračený obličej. 

,, Moc se omlouvám, ale nezazvonil mi budík. Ještě nikdy se mi to nestalo a je mi to vážně líto. Slibuji, že se to už víckrát nestane," začnu se omlouvat.

,, Pro tentokrát to nechám být, ale na naší škole dbáme na dochvilnost a za pozdní příchody zůstávají žáci po škole. Takže to vezměte laskavě na vědomí, tedy pokud se k nim nechcete přidat. A teď vás zavedu do třídy" zvedne se a přejde ke mě.

Dovede mě k moji nové třídě a já začnu být dost nervózní. Přece jenom jako nový žák budu v nevýhodě, protože zde nikoho neznám a pochybuji, že se mnou bude někdo hned chtít kamarádit.

Ředitel zaklepe na dveře, které ihned otevře a společně vejdeme do třídy.

Zatím co mluví s učitelkou, tak mám možnost se rozhlédnout po třídě a svých spolužácích.

Všichni si mě zvědavě prohlíží a šuškají si mezi sebou. Tedy až na jednoho kluka, ten sedí sám v zadní lavici a mám pocit že dokonce spí nebo to tak alespoň vypadá.

,, Tak se všichni uklidněte!" promluví ředitel a všichni rázem ztichnou.

,, Tohle je váš nový spolužák Park Jimin," ukáže na mě.

,, Chovejte se k němu slušně a ukažte mu jak to tady na naší škole chodí," s tím se rozloučí a odejde.

Učitelka, která se mi představí jako paní Cho, mi dá nějaké formuláře k vyplnění pro rodiče a rozvrh hodin.

,, Pane Parku, zatím si sedněte vedle pana Kima," ukáže na toho kluka v zadní lavici.

,, Třeba ho svou přítomností proberete k životu a nebude nám tady spát," pronese tak, že se celá třída začne nahlas smát.

To ho probudí a začne se zmateně kolem sebe rozhlížet.

Sednu si vedle něj a on se na mě otočí.

,, Promiň, ale přeslechl jsem tvoje jméno, já se jmenuji Kim Taehyung, ale všichni mi říkají Tae,"
promluví na mě.

,, Jmenuji se Park Jimin," odpovím.

,, Odkud jsi se přestěhoval, teda pokud to není tajné?" zeptá se.

,, Z Pusanu, tátu povýšili a tak jsme se sem přestěhovali," vysvětlím, ,, takže zde nikoho neznám."

,, Tak to už teď není pravda, teď už znáš mě a já ti všechno moc rád ukážu, když budeš chtít," usměje se.

,, Pokud ti to nebude vadit, tak budu rád," úsměv mu oplatím.

O přestávce mě paní Cho zavede do kanceláře, kde dostanu školní uniformu, nějaké učebnice a je mi přidělena skříňka.

Zrovna si do ní ukládám věci, když se za mnou ozve:

,, Ale, ale, nová tvářička, tak to nám ten školní rok krásně začíná s novou hračkou na hraní."

Otočím se a přede mnou stojí černovlasý asi o hlavu větší kluk s debilním výrazem ve tváři. Za ním stojí další tři, kteří se tváří stejně jako on, takže předpokládám, že on bude jejich šéf a oni  jeho poskoci.

Dívám se na něj a čekám co se bude dít dál. Pokud si vážně myslí, že se stanu jeho hračkou na hraní, tak se šeredně spletl. Takové lidi naprosto nesnáším a z několika podobnými jsem si už poradil. Naposledy to bylo, když banda podobných tupců šikanovala Jungkooka.

6 let jsem dělal bojové sporty a sebeobranu zvládám velice dobře, takže si na mě může něco zkusit. Navíc pokud si myslí že mi nahání hrůzu tak ho asi zklamu, to že je o hlavu vyšší vůbec nic neznamená.

Nikdy nevyvolávám rvačku jako první a nemám v plánu se hned prát, pokud to nebude nezbytně nutné. Už tak jsem dnes nezačal nejlíp a nechci na sebe zbytečně moc upozorňovat. Proto vyčkávám.

Začne se ke mě přibližovat, ale po mém boku se najednou objeví Tae.

,, Nech ho být G-Dragone!" zastaví ho a on se odtáhne.

,, Nazdar Tae, vždyť nic nedělám, jen se seznamujeme. To je tvůj nový spolužák?" podívá se na něj.

,, Říkám ti, abys ho nechal na pokoji!" stoupne si Tae výhružně před něj a on si jen odfrkne.

,, Však se ještě uvidíme," pozvedne koutek a mrkne na mě.

,, Jdeme!" otočí se na tu sebranku za sebou a rozejdou se od nás pryč.

,, Raději si na něj dávej pozor, je to zmetek a moc rád si vybírá slabší studenty a potom je šikanuje.
Vůbec mu nezáleží na tom jestli jsi kluk a nebo holka, pokud se ocitneš v jeho hledáčku, tak z něj jen tak neodejdeš. Kdyby jsi potřeboval pomoc tak stačí říct," upozorní mě Tae a dívá se jak G-Dragon odchází.

,, Díky za upozornění, dám si pozor," odpovím, když se na mě otočí.

Zbytek dne už proběhne v klidu a když skončí vyučování, tak se vydám domů.

Na G-Dragona už během dne nenarazím, ale je mi jasné, že si mě brzo najde. Viděl jsem ten jeho pohled a vím, že já mu v jeho hledáčku rozhodně uvízl a on ví, že Tae se mnou nebude pořád.