Probudím se sám v pokoji a přemýšlím jestli se mi to s Kookiem jenom nezdálo.

Podívam se na mobil kolik je hodin a všimnu si zprávy od něj.

Otevřu ji a zobrazí se mi naše společná fotka. A pod ní je napsáno:

,, Asi jsem se právě zamiloval."

Vůbec si nevybavuji, že by nás fotil.

Začnu se usmívat jak idiot a zabořím hlavu do polštáře.

Je do mě zamilovaný.

Srdíčko mi udělá kotrmelec a v břiše mám zvláštní chvění. 

Včera večer jsem si uvědomil to samé.

Vezmu mobil a vyfotím se.

Fotku pošlu Jungkookovi a napíšu k ní:

,,Cítím to stejně" 💜

Vzápětí mi přijde odpověď:

Jsem vážně zamilovaný.  Usměju se při pohledu na tu fotku.

Na dveře zabouchá Namjoon a zavolá: ,,Budíček! Za 30 minut sraz dole na snídani!"

Odpovím mu, aby věděl, že jsem probuzený a vyškrábu se z postele.

Vlezu do koupelny, kde si dám rychlou sprchu a vyčistím si zuby.

Už oblečený zjistím, že mám ještě 10 minut k dobru, tak otevřu na mobilu Instagram a hned na mě vyskočí několik upoutávek na dnešní večer, proto to raději zavřu, abych se zbytečně nestresoval.

Vyjdu na chodbu, kde se potkám s Hobim a Jinem, kteří se právě chystají jít dolů, tak se k nim přidám.

V jídelně u stolu už sedí Tae, Namjoon a Jungkook.

Sednu si naproti Kookiemu a usmějeme se na sebe.

Jako poslední přileze rozespalý Yoongi .

,,  Zase jsem v noci nemohl spát, bylo slyšet vzdychání a výkřiky, to jste to zase vy dva nemohli vydržet?" zamračí se nejdřív na mě a pak na Taeho.

,, Na mě se nedívej, já s Jiminem od té noci u jezera nic neměl. Ne že bych nechtěl, ale Jimin je proti," brání se Tae.

,, Taky jsem to slyšel, ale nemyslím si že to byl Jimin a Tae. Jimin chodí normálně a nejeví žádné známky, nějaké sexuální aktivity. Navíc to sténání a výkřiky byly tlumené, mohlo to jít odkudkoliv," řekne Hobi.

,, Musíš si uvědomit, že zde nejsme sami, takže to mohl být kdokoliv z hostů," uzavře to Namjoon.

Všichni se začnou věnovat jídlu, takže si nevšimnou, jak se s Jungkookem na sebe podíváme a cukají nám koutky.

Kdyby jenom věděli.

Po snídani si sbalíme věci a vydáme se do divadla na poslední zvukovou zkoušku.

Dneska se rozhodne o tom jestli nám začne nový život a nebo se vrátíme zpět do školy jako obyčejní studenti.

Odpoledne s námi proběhne několik rozhovorů a focení, které bylo dost vyčerpávající, ale pokud dnes vyhrajeme tak si na to budu muset zvyknout.

Sedíme v šatně a vizážistky nás postupně upravují. Nervozita stoupá a tak se snažíme uvolnit tím, že si pouštíme hudbu známých skupin a napodobujeme jejich choreografii.

Hodinu před začátkem přenosu za námi přijde pan Kang a popřeje nám hodně štěstí.

Ještě naposledy si opakujeme s Taem text a kroky, zatím co Jungkook sedí schoulený na sedačce a je celý bledý.

Taky cítím nervozitu, ale pokud nevyhrajeme tak to pro mě nebude znamenat velkou katastrofu. Beru to jako životní zkušenost a třeba mi to i tak otevře dveře do jiných společností, kde budu moct později pracovat jako tanečník.

Sednu si vedle Jungkooka na sedačku a položím mu ruku za krk a trochu ho promasíruji. Podívá se na mě a dokonce vykouzlí i úsměv.

,, Tohle přesně potřebuji, tvoje uklidňující doteky, škoda že teď nemůžu chtít víc," zašeptá, když se nakloní  k mému uchu.

Odtáhne se a kousne se do rtu. Podívám se mu nejdřív do očí a pak mi pohled sklouzne na ten skousnutý ret. Nedokážu z něj odtrhnout oči, představuju si, jak ho koušu sám.

,, Pánové jdeme na to!" vyruší nás náš choreograf a tak si stoupneme do kroužku.

Všichni dáme ruce před sebe a zařveme jméno naší skupiny.

Na pódiu vejdeme společně se skupinou Heroes, každý z jedné strany pódia.

Moderátor který stojí uprostřed vyzve lídry skupin, aby k němu došli.

V našem případě je to Namjoon a z druhé skupiny je to Felix.

Střihnou si kamen, nůžky, papír a Felix prohraje.

Namjoon zvolí možnost, že budeme vystupovat jako druzí a tak se odebereme do zákulisí.

Heroes zvolili černo zlatý outfit a v září světel vypadají jako hvězdy.

Musím uznat, že písnička v jejich podání nezní vůbec špatně a choreografii mají podobnou jako my.

Zrovna se nachází uprostřed skladby, když Seungri zazmatkuje. Splete kroky a zapomene zpívat, ale rychle se z toho otřepe a pokračuje.

Je mi ho líto, protože vím co dokáže nervozita. Jen doufám, že se žádná pohroma nestane mě nebo komukoliv z nás.

Skladba skončí a za velkého potlesku odejdou z pódia.

Moderátor promlouvá k publiku a oznamuje naše vystoupení.

Stojím vzadu za kluky a čekám než se rozejdou na podium. Zavřu oči a zhluboka se nadechnu a vydechnu abych zahnal nervozitu, která se začala objevovat.

,, Jdeme na to lásko," ozve se u mého ucha a pak ucítím dotek rtů. Otevřu překvapeně oči a podívám se na něj. Jungkook mi ještě rychle stiskne ruku a než stačím jakkoliv zareagovat tak se kluci rozejdou a my je následujeme.

Tancujeme a zpíváme uprostřed pódia, tak jako za poslední týdny snad tisíckrát a vše probíhá tak jak má.

Už se blíží konec písně a já si říkám, že tu nejhorší část máme za sebou a už se nemůže nic pokazit. Bohužel moje radost byla předčasná, protože Jinovi při výskoku a otočce vypadne ze zadní kapsy port.

Ten spadne na zem před Taeho, který si ho nevšimne a stoupne na něj. Podjede mu noha a vrazí do mě tak že ztratím rovnováhu a spadnu na Yoongiho. Ten je v tu chvíli k nám otočený zády a tak nemá šanci zareagovat a proto společně se mnou skončí na zemi.

Rychle se zvedneme a dokončíme zbytek choreografie.

Za potlesku publika opustíme pódium a Jin  se nám se slzami v očích omlouvá, že to pokazil.

Všichni ho obejmeme a uklidňujeme, že nic nepokazil. Mohlo se to stát komukoliv z nás a proto si to nemůže dávat za vinu.

Zatím co probíhá hlasování tak sedíme v šatně a snažíme se vzájemně povzbudit.

,, Třeba se to lidem líbilo, jak na ně Jimin vystrčil zadek?" snaží se to odlehčit Yoongi.

,, Nebo je potěšil ten tvůj," uchechtnu se.

,, Seungri taky udělal chybu, takže pořád máme šanci," připomene nám Namjoon a my přikývneme.

,, Hlasování skončilo a je rozhodnuto," oznámí nám produkční a vyzve nás abychom se vrátili na pódium.

Heroes tam přichází ve stejnou chvíli a tváří se jako vítězové, ale přitom ještě nebyl zveřejněn výsledek.

Stojíme s kluky vedle sebe čelem k publiku a držíme se kolem pasu.

Moderátor to zbytečně natahuje a někdo z publika na něj zařve ať už to konečně řekne. Všechny nás to rozesměje a celé divadlo se otřásá smíchy.

,,  Takže dost protahování.  Vítězem se stává skupina ........."