#3 - Napište erotický příběh

Geralt věděl už dopředu, že nechávat čarodějky samotné v krčmě potom, co se takovou dobu neviděly, nebyl nejlepší nápad. Když ale viděl, jak se k sobě mají přes všechny ty neshody, kterými si prošly, rád je nechal jen mezi čtyřma očima a vytratil se z města. Věděl, že on byl hodně dlouho tím důvodem častým neshod, ale... Vždyť byli dospělí a on nemohl za to, že se věci tak zkomplikovali... Nebo mohl?

Bylo pozdě večer a on usoudil, že je na čase se vrátit do Rozmarýnky, kde čarodějky vysedávaly. Ne, že by nějak rád opouštěl společnost Regise, ale slíbil dámám, že je ohlídá – jako kdyby něco takového bylo proveditelné.

Popil s Regisem vcelku dost kvalitního vína, což mu taky slíbil, když už ho vytáhl až do Novigradu, ale jako efekt se dostavovala jen velmi dobrá nálada.

Už z dálky slyšel, že u Rozmarýnky bylo stále veselo. Kapela byla slyšet až venku, stejně tak bujarý smích, výskot a pokřikování. Zaklínač vešel a hned ode dveří se musel proplést mezi chumly lidí, aby se dostal až k menšímu stolku v zadním rohu krčmy. Našel čarodějky ve velmi pozdvižené náladě, rozesmáté, s červenými tvářemi a lesknoucíma se očima.

„Geralte!" přivítala ho jako první Yennefer. „To už jsme tu tak dlouho?"

„Asi déle, než myslíte," uculil se, „vidím, že jste se dobře bavily."

„Jako vždy," zašvitořila Triss a pozdvihla si ke rtům korbel, „a ty, bavil ses taky dobře?"

„Jako vždy," odpověděl stejně, „Regis se nechá poroučet."

„Náš starý známý," Yenna se pousmála, „líbí se mu Novigrad?"

„Nijak zvlášť se nerozplýval. Když si jednou zvykneš na Toussaint, tak to všude jinde trochu postrádá barvy," Geralt nakrčil rameny.

„Děláš z toho království hotovou pohádku," černovláska si lokla ze svého korbele.

„Je to tam hezké," Triss se na Geralta zadívala zvláštním zasněným pohledem, „jiné."

„Vy jste tam oba dva nějak zpychli," Yennefer nakrčila nosík a do úsměvu se jí zdvihl jen jeden koutek rtů.

„Taky by sis zvykla, Yenn," namítla zrzečka.

„Já jsem spokojená tam, kde jsem," čarodějka zavrtěla hlavou.

„To si jen myslíš," Triss několika hlty dopila zbytek nápoje a s břinknutím odložila korbel na stůl.

„Asi bude lepší se o tom nebavit," zasáhl duchapřítomně Geralt, „myslím, že jste v nejlepším bodě, kdy ukončit svůj večírek, takže vás obě odvedu do pokoje."

„Do jakého pokoje?" Yennefer pozdvihla tázavě obočí.

„Do toho nahoře," vysvětlil s úsměvem zaklínač, „zamluvil jsem u Marigolda pokoje, protože jsem měl jakési tušení, jak ten váš dýchánek dopadne."

Čarodějka se jen krátce, za to velmi upřímně, zasmála a s povzdychem vstala. Hned na to se však zachytila kraje stolu a Geralt postřehl, jak dělá vše pro to, aby si nemusela znovu sednout.

„Pomůžu ti, počkej," protáhl se k ní.

Na moment ho překvapilo, že černovláska nic nenamítala. Yennefer mu většinou i v těžkých chvílích dokazovala, kolik toho svede sama bez pomoci, ale teď nejspíš neměla na slova odporu ani pomyšlení. V další chvíli už ji podepíral, s rukou obmotanou okolo jejího pasu. Cítil, jak se o něj opřela celou vahou, a i přesto, že měla havraní vlnité kadeře spadané do obličeje, dokázal spatřit, jak ještě víc zčervenala.

„To nic," šeptl konejšivě, ale nedokázal zabránit úsměvu.

„Jdu hned za vámi," Triss se taky zvedla.

Geralt na chvíli strnul, ale zrzečka vypadala daleko jistější než její drahá přítelkyně. Na chvíli myslel, že bude přeci jen schopná je následovat, ale když se odlepila od stolu, hodně rychle pochopil, že se pletl. Triss se nemotorně zamotala, zapletly se jí nohy a ač nechtěla sebevíc, skončila naplácnutá na zaklínačovi. Ten se tiše zasmál a přivinul si ji k sobě volnou rukou. Hlasitě si oddychl a vydal se směrem ke schodům.

Připadalo mu jako věčnost, než se dostal ke dveřím, které měly vést do pokoje Yennefer. Čarodějky se celou cestu hihňaly, a přestože jemu vlastně do smíchu moc nebylo, zasmál se taky.

„Tak jsme tady," nějakým způsobem se mu podařilo zkroutit ruku tak, aby alespoň dvěma prsty stiskl kliku a dveře se trochu pootevřely. Pak už si poradil nohou a zbývalo mu vklopýtal do pokoje.

Nebezpečně rychle se dostali až k posteli, na kterou nedopatřením pustil obě dvě čarodějky. V duchu zazoufal nad představou, že bude muset Triss přimět k tomu, aby se zase zvedla. Bylo však těžké se něčím trápit, když pokoj naplnil zvonivý smích obou čarodějek.

„Byl to skvělý večer," povzdechla si zrzečka a na tváři se jí objevil kouzelný široký úsměv.

„To ano," Yennefer upřela pohled někam ke stropu, „takový už jsem dlouho neprožila."

„Myslím, že na něj budeme dlouho vzpomínat," uchechtla se Triss a Yenn s pousmáním přikývla.

„Co myslíš, Geralte?" zeptala se mladší čarodějka.

„Jsem rád, že jste si to užily," pokývl hlavou a sehnul se nad ni, aby ji lépe zdvihl z postele.

Triss se však náhle prudce zdvihla a omotala mu paže okolo krku. Nestihl se zapřít rukama o postel, a tak jak čarodějka spadla zpátky do peřin, klesl s ní.

„Triss," zahuhlal zmateně, přičemž se pokoušel znovu postavit.

„Kam pospícháš?" zrzečka však nepovolila svoje ruce, přidržela si ho u sebe a v další vteřině už tiskla rty k těm jeho.

Geralta polilo horko. Moc dobře si uvědomoval, že hned vedle leží Yennefer a nemohl si připadat hůř. Jenže v momentě, kdy se mu podařilo se od Triss odtáhnout a chtěl se začít omlouvat, se k jeho rtům natiskly jiné. Překvapeně se nadechl a nechal si vteřinku, aby si uvědomil, že se mu to nezdá. Když ho však do nosu uhodila jasná vůně šeříku s angreštem, věděl přesně, kdo se k němu nakláněl.

Nechal se ještě několikrát políbit, než se napřímil a zmateně těkal pohledem mezi oběma čarodějkami. Nedočkal se vysvětlení, ani smíchu. Místo toho se k sobě dívky naklonily a začaly se pomalu líbat. Zaklínač na moment nevěděl, co dělat. Srdce mu bušilo rychleji a v hlavě přesně věděl, co by teď rád dělal, ale nějak nemohl uvěřit tomu, na co se dívá.

Pak k němu Triss natáhla ruku, vzala ho za jeho a lehce zatáhla. Nenechal se pobízet dvakrát. Našel si místo na posteli mezi nimi a poddal se něžným polibkům zrzečky, které tak dobře znal. Než se nadál, vystřídalo je trochu důraznější líbání černovlásky. Už si ho skoro nepamatoval, ale ve chvíli si vzpomněl a spokojeně přivřel oči.

Vnímal, když mu pod košili vklouzly dvě ruce, jen každá patřila jiné čarodějce. Postupně mu ji vyhrnuly skoro až ke krku a on si ji nechal přetáhnout přes hlavu. Nenechavé ruce se hned potom vrátily na jeho břicho a hrudník, kde ho příjemně škrábaly a hladily. Zaklínačovi však přestávaly stačit jen polibky, přestože se více a více prohlubovaly. Postupně se natočil k oběma čarodějkám a zbavil je těsných korzetů.

Instinktivně se natáhl nejprve k Triss. Jednou rukou jí vjel do vlasů, vášnivě ji políbil a pohladil ji přes bříško až na hrudník, kde jemně stiskl její ňadro. Rty se přitom přemístil na dívčin krk a zlíbal ji až k druhému prsu, kde ústy obemkl bradavku a jemně ji nasál. Vnímal přitom ruce Yennefer, které se omotávaly okolo jeho hrudníku. Štiplavými polibky mu posévala záda a paže, přičemž její prsty pomalu ale jistě směřovaly ke zbytku jeho oblečení. Nechal ji, aby ho z něj svlékla, jen ke konci jí pomohl, aby se ho zbavil úplně.

Hned potom se k Yenn otočil a prudce ji políbil. Černovláska mu natiskla dlaň k hrudníku a pod jeho polibky lehce zaklonila hlavu. Stejně jako u Triss se rty přemístil ke krku a polibky si udělal cestu až k hrudníku. Zlíbal obě ňadra a obě bradavky postupně stiskl v ústech, než se k jedné přisál a začal ji dráždit jazykem. Yennefer tiše vzdychla a zapletla si prsty volné ruky zaklínačovi do vlasů.

Triss mezitím Geralta líbala na paži a břicho. Rty se dostala až k jeho podbřišku a do dlaně přitom vzala jeho chloubu, částečně už v pozoru. Začala pohybovat rukou rytmicky nahoru a dolů, přičemž líbala zaklínače na podbřišek nebo stehna.

Geralt vnímal každý dotyk zrzečky a nepřestával laskat Yenn. Zbavil ji přitom sukně i kalhotek a sjel dlaní na její pevný zadeček. Stiskl ho a víc přitom nasál bradavku, kterou právě svíral ústy. Černovláska se k němu víc natiskla a zatahala ho za vlasy. Pomalu se rukou přemístil až k jejímu klínu, přičemž ji hladil konečky prstů. Nemusel Yennefer nějak vybízet, aby povolně odtáhla nohy od sebe a udělala mu prostor. Nejprve ji prsty pohladil po vnitřní straně stehen, až se znovu dostal k jejímu klínu. Pomalu do ní pronikl jedním prstem a ona mu tiše vzdychla do ucha. Začal ji dráždit pohybem dovnitř-ven, a když po chvíli přidal i druhý prst, tlumeně zasténala.

Volnou rukou našel Triss a pohladil ji po vlasech, přičemž si je trochu namotal do dlaně. Zrzečka ho postupně přestala dráždit rukou a místo toho vzala jeho chloubu do úst. Geralt nakrátko zatajil dech, když ho sevřela rty a polaskala jazykem. Sám trochu zrychlil tempo, kterým dráždil Yennefer. Černovláska zavzdychala a uchopila ho za bradu, aby ho odtáhla od svých prsou a mohla ho dlouze políbit.

Zaklínač spokojeně přivíral oči a probralo ho až když se Triss na moment vzdálila a obkročmo si na něj sedla. Oddálil se od Yenn a chvilku se věnoval jen zrzečce. Kochal se pohledem na její křivky, přičemž jí po boku přejel volnou rukou a dostal se až na zadeček, který stiskl. Čarodějka se lehce nazdvihla, aby do ní mohl proniknout. Geralt zmáčkl její zadeček pevněji a Triss zavzdychala. Bělovlasý se svezl do lehu a přitáhl si k sobě černovlásku. Několikrát ji chtivě políbil a dlaní nahmátl její ňadro, které jemně sevřel. Když se k němu přiblížila více, natáhl ruku až na její záda a pobídl ji, aby se dostala úplně nad něj. Vnímal přitom, jak se Triss hýbe. Nechával jí volnou ruku a zrzečka nadsedávala v rychlejším tempu, přičemž slastně vzdychala. Dlaněmi se opírala o jeho břicho.

Yennefer se přehoupla nad Geralta a dostala se do pozice, kdy ji mohl polaskat ústy a jazykem. Stačila chvíle, aby se pokojem rozléhalo duo ženských stenů, které zaklínači vháněly příjemné šimrání do celého těla. Jednu ruku ponechal na boku Triss, brouzdal přitom prsty po jejím břiše. Volnou dlaň tiskl ke stehnu černovlásky a udržoval si ji tak nad sebou. Obě čarodějky se blížily ke slastnému konci a zaklínač nebyl tak daleko za nimi.

Geralta probudily sluneční paprsky. Zamžoural do nich a usmál se, když mu výhled zastiňovaly zrzavé kadeře. Natáhl se, aby Triss políbil do vlasů a na částečně obnažený krk. Čarodějka se trochu zavrtěla a natiskla se víc k němu. Ovinul kolem ní paži a přitáhl si ji ještě víc, přičemž ji pohladil po břiše. Lehce se pootočil ve zvědavosti, zda v posteli nenajde i černovlásku, ale marně. Yennefer musela být už na míle daleko, tak jak to měla ve zvyku. Stejně tak předpokládal, že se o téhle noci nikdo z nich už nikdy nebude bavit. A vlastně ani neměl nic proti.