Zazvonil mi telefon. Docela jsem se toho lekl protože jsem byl zrovna v posteli a všude kolem bylo hrobové ticho. Natáhl jsem se pro telefon a podíval se kdo mi psal. Todoroki... ptal se mne jestli s nim nechci jít ven, půjdou prý ještě s malým a Yaoyorozu na koupaliště.
Neměl jsem dnes nic moc na práci. Byla sobota a v knihovně kde mam brigádu měli zavřeno. Odepsal jsem mu tedy a cekal na odpověď. Bylo asi deset hodin ráno a počítal jsem, ze se sejdeme někdy kolem poledne, půjdeme na koupaliště a Todoroki koupi malému Shirovi k objedu hranolky, nebo párek v rohlíku. Mel jsem toho malého uličníka rád. Pamatuju si když se těm dvěma narodil, a jak me požádali abych se stal jeho kmotrem. Shiro byl vždycky hrozné energicky takže jsem si s nim rozumně musím uznat. Dost jsem se tomu nejdříve divil protože Todoroki se rozhodne nedá zařadit mezi energické a bláznivé lidi.
Vstal jsem z postele a oblékl se. K snídani jsem si udělal míchaná vajíčka s chlebem a zapil jsem to horkým katem s mlékem. Mezitím mi přišla správa od Todorokiho. Bylo to přesně jak jsem očekával. Psal ze by mne vyzvedli kolem druhé hodiny. Já už jsem s tím tak trosku počítal a tak jsem mu jenom odepsal "OK" a vrátil se opět k snídani. Zajímalo by me celkem co budu celou dobu az do dvou delat. Nic moc me totiž nenapadá. Mohl bych si ale konečně dočíst knížku co už mam asi měsíc netknutou na poličce. Viděl jsem ji v knihovně a mela zajímavou a hezkou obálku tak jsem si ji vypůjčil. Jo vim je povrchní půjčovat si knížky podle obalu ale já to proste jinak nesvědčí.
Sbalil jsem si na koupaliště a rovnou se převlékl do plavek. Sice nemam moc plavání rad ale člověk nikdy neví jestli na nej ta voda nedávné. Pak jsem ještě přihodilo do batohu knížku a akorát mi zazvonil zvonek. Už jsou tady.
Seběhl jsem dolu po schodech a naskočil k nim do auta. Hned jakmile jsme se pozdravil, mi Shiro skočil na klín a já dostal ránu do břicha. No řeknu upřímně, ze v te chvíli jsem si pomyslel, jak tenhle den bez úhony přežiju...