.5.
,,I've become so numb. I can't feel you there. Become so tried, so much more aware."
,,Jo, jo chápu, numb!" Vykřikla jsem a vypla budík na mobilu. S těží jsem vstala z postele, šla jsem ke skříni a začala si vybírat oblečení. Rozhodla jsem se pro roztrhané džíny a nemohla jsem se rozhodnout jestli si vzít šedé nebo bílé tílko a najednou jsem uslyšela zvuk messengeru.
Nicolas: Ty šedý Ti sluší víc :*
Trochu mě to sice děsí, ale musela jsem se nad tím pousmát.
Katie: Díky :*
Moment vážně jsem mu napsala smajlíka s pusinkou? Sakra! Vezmu si teda to šedé tílko, ty džíny, černou kabelku s křížem, na mobil jsem dala můj oblíbený obal s černýma lebkama a řetízek který ležel na mém nočním stolku...netušim sice od kud je, ale je krásný (média). Aaa zase ten zvuk!
Nicolas: Nemáš zač zlatíčko <3 Dneska zase drsná? :D
Uchechtla jsem se nad tím oslovením zlatíčko, takhle mi říká jenom Martin, můj kluk, kterej se mimochodem ke mně chová čím dál víc hnusněji a začíná se mi zdát, že už je se mnou jenom abych mu dala.
Nicolas: To Tě tak zaskočilo to oslovení zlatíčko? :/ Tak to promiň...
Katie: Ne to je v pohodě, akorát víš Martin, můj kluk se začíná chovat jako nadržený prase a mě dost ponižuje...
Vůbec nevím proč jsem se mu s tím svěřila, ale ulevilo se mi že to můžu někomu říct, mezi holkama moc oblíbená nejsem, spíš u kluků s nima si víc rozumím, ale nesvěřuju se jim s těmahle věcma.
Šla jsem dolů do kuchyně se nasnídat (obrázek) a uviděla jsem mamku.
,,Ahoj," Pozdravila mě. ,,Ahoj, táta?" ,,V práci." 'Nečekaně' pomyslela jsem si a šla nahoru do mého pokoje. Ach ten "andělský" zvuk messengeru.
Nicolas: Jestliže se k Tobě takhle chová, tak si tě vůbec nezaslouží lásko :*
Kvůli tomu slovu 'lásko' mi šel mráz po zádech, ale ne ten nepříjemný a děsivý mráz, ale spíš ten příjemný, ani nechápu proč...
Katie: Děkuju Nicolasi :* Uvažuju nad tím že se s ním rozejdu :/ Jo a ten řetízek se srdíčkem, který ležel na mém nočním stolku, nevíš o něm něco?
Nicolas: Možná, to podle toho jestli se Ti líbí <3
Katie: Je nádherný <3
,,Martin mi nikdy dárky nedával..." řekla jsem si nahlas.
Nicolas: Ano je ode mne :* Doufal jsem že se Ti bude líbit, mimochodem připravena na dnešní hru? :D
Sakra, on si vzpomněl...
Katie: Možná, ale teď už vyrážím do školy pa
Nicolas: Tys mi napsala pa? :3 Držím palce při rozchodu :*
Ani jsem si neuvědomila co mu píšu...Falešný naděje? Neee to ne, jen mám dobrou náladu. Až taková mrcha nejsem, ehm možná ehm....
Tak co, těšíte se na hru? :D Uvidíme co ten debil Nicolas vymyslí xd A taky jestli se Katie rozejde :o
Čaute~
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top