.18.

Seděli jsme na gauči a dívali se na horor Odebrat z přátel. Proč já se nedivím že vybral zrovna horor? A navíc je tam scénka kde nějaký týpek ze skypu přinutí jednoho kluka aby si dal ruku do mixéru. Když ho zapnul tak hrozně řval a vidělo se jak ten mixér tu ruku drtí. A co dělal Nicolas? Smál se, jen se tomu smál. Ok, věděla jsem že to není úplně normální kluk, vzhledem k tomu že mě sledoval a pronásledoval bůh ví jak dlouho, ale že by byl až tak psycho? Trochu přehnaný ne?

,,Dojdi pro popcorn." řekl když si všiml že nám došel popcorn. ,,Dojdi si tam sám." řekla jsem a on se jenom zašklebil, tušila jsem že má něco v plánu. Hrozně "nenápadně" sáhl pro pološtář a následně mě s ním praštil do ksichtu.

,,Za co?!" ,,Žes mi nepřinesla popcorn!" Vraždila jsem ho podhledem při cestě do kuchyně, vzala jsem popcorn a šla k němu. ,,Tak hodná." řekl a smál se když jsem si chtěla sednout. Vykulila jsem na něj oči a následně mu vysypala popcorn na hlavu. On mě svalil na gauč a následně jsem se ocitla pod ním. ,,Eh...vážně?" řekla jsem. ,,Tak když už spolu chodíme." ,,Vole." praštila jsem ho pološtářem a on ze mě slezl. Dostali jsme šílený výbuch smíchu. ,,Nebuď protivná zlato." řekl a já jsem si hned vzpomněla na náš chat. Ano, na ten chat, na náš chat. Pamatuju si přesně jak to začalo, tak nevině, jednoduchým "ahoj". A jak to pokračovalo? Hrátkama, vyhrožováním, sledováním. Jednoduše, to byl můj stalker, nebo furt je? Sedla jsem si zase normálně na gauč a dál sem se dívala na film. Nicolas zvážnil. ,,Děje se něco?" ,,Ne..." snažila jsem se potlačit city. Nevím jestli to byl smutek, nebo vztek. ,,No o to se ani nesnaž, poznám když ti něco je." ,,Hm..když myslíš." ,,Ne, já to vím." přisedl si blíž. ,,Tak, co se děje?" ,,Nic jenom jsem si vzpomněla na..." přerušil mě. ,,Na náš chat?" Jenom jsem kývla hlavou a čekala co řekne. ,,Katie...říkal jsem ti, že jsem to nemyslel vážně. Jenom jsem nechtěl abys mě ignorovala.." ,,Tebe ignorovat ani nešlo!" *Nicolasův nechápavý pohled* ,,Jestli-že jsem tě ignorovala, tak jsi hned začal vyhrožovat!" ,,Chtěl jsem ti upoutat pozornost." Nicolas zněl pořád klidně, za to já jsem zuřila. Já jsem radši mlčela, vždyť vím čeho je schopný když ho naseru. V duchu jsem počítala do deseti abych se uklidnila. ,,Promiň" dal mi ruku okolo ramena. *Nechápavý výraz* ,,Za to jak jsem ti vyhrožoval, za to že jsem ti nedal žádný prostor, za to že jsem se do tebe zamiloval." Zadívala jsem se mu do očí a nevydržela to, políbila jsem so. On samozřejmě spolupracoval. *Nicolasův nechápavý výraz* ,,Mám tě ráda." ,,Ráda?" ,,Jo." usmála jsem se ale on nevypadal spokojeně. ,,Jenom ráda? Katie, já Tě miluju, cítíš stejně?" ,,Jo." ,,Tak to řekni." ,,Co?" Eh...nebyla jsem si tím jistá, já ho nenávidím, ale mám ho ráda. Ale jestli ho važně miluju, to nevím. ,,Řekni že mě miluješ."


Čaute :D Tak snad se vám další díl líbil a ano je kratší, že proč? Chci vás napínat xDD A mooc vám děkuju za 300+ přečtení :3 Hlasy a komenty potěší, ale jako vždy nebudu škemrat :D

Sladký sny psychoušci :3

I když je půl sedmý ale tak shhh xD


Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top