6•podezření

Ráno jsem se probrala jen ztěží. Tím,že jsem od Snapea přišla až bůhví v kolik,jsem toho moc nenaspala.
Otráveně jsem se ale zvedla a společně s Hermionou jsme zamířily na snídani,kde jsme si jako obvykle sedly ke klukům.

,,Viky..tak co včera ten trest u Snapea?"zeptal se Ron a přitom se ládoval všemožným jídlem.

,,Hrůza,byl pěkně nepříjemnej..víc než obvykle."odpověděla jsem otráveně.

,,Je na nic když to vždycky schytáš hlavně ty..a občas já no."řekl Harry a přitom se mu na rtech objevil náznak úšklebku.

,,A proč tomu tak asi je? Protože Viktorie má z nás neprořízlejší pusu. A Harry ty jsi hned za ní."obořila se na nás Hermiona. My se s Harrym na sebe podívali a pak jsme se začali hlasitě smát.

Dnes jsme se všichni nemohli dočkat. Dnes byl trénink Brumbálovy armády. Bylo skvělé,že nám Komnata nejvyšší potřeby poskytovala vše,co jsme potřebovali.

,,Dneska po vyučování,nezapomeňte."připomínalo jsme všem členům Brumbálovy armády.

,,Slečno Greenová."zastavil mě ten,koho jsem nejméně potřebovala vidět.

,,Profesor Snape.."pokusila jsem se o křivý úsměv.

,,Máte štěstí,že jste na ten pergamen včera napsala něco alespoň trochu smysluplného."řekl.

,,Tak asi děkuju."nevěděla jsem,co mám říct.

Jelikož jsem spěchala do Komnaty nejvyšší potřeby,tak jsem se otočila,neměla jsem čas na to,se vybavovat se Snapem.

,,Slečno Greenová."zastavil mě ještě a projel mě přísným pohledem.

,,Co?"zavrčela jsem už mírně naštvaně.

,,Neplánujete provést nějakou kravinu,že ne?"zamračil se. Já jen otráveně protočila oči a odešla. Při odchodu jsem na sobě cítila jeho pohled. V poslední době mi lezl na nervy víc,než obvykle.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top