,,Marinette?" Zvedl hlavu, aby se rozhlédl po místnosti. Kvůli rozmazanému pohledu plnému ospalků sotva rozeznal jednotlivý nábytek, ale když jeho oči zaznamenaly tři barevné skvrny, rychle zamrkal, aby zaostřil. V dalším momentě už na posteli seděl, dech zrychlený strachem.

,,C-co jste s ní provedli?"

,,Klídek, je jen vypnutá," řekl hadí hrdina po Marinettině pravici. Stála tam, hlavu skloněnou, bez života. Opravdu vypadala jako vypnutá. Po její levici ji podpírala hrdinka v červeném obleku s černým vzorem ocasu a dračími ostny na hlavě. Její tmavé, krátké vlasy Adriena hned upoutaly.

Znal hrdiny od mala a nějaké masky na něj sotva platily. Poznal v ní Kagami a do hrudi se zabodl další osten zrady.

,,N-nechte ji! Co s ní uděláte?"

Strach ho donutil se vyhrabat z postele. Bezděky sáhl po prstenu na své ruce, zvažující, jestli je schopen oba porazit a s Marinette utéct. Jak ti dva přišli k mirákulům? Jak by bezdomovec a služka v motelu získali hrdinské šperky?

,,Za chvíli si pro ni přijedou. Máme ji jen pohlídat."

Adrien pořád váhal. Těkal po pokoji očima, protože hledal ty dvě potvory. Když tu měly být, tak si někam zmizely. Věřil ale, že jsou někde v pokoji.

,,Plaggu?"

,,Ani to nezkoušej." Meč dračí hrdinky se mu objevil u ohryzku. Polkl, až ucítil jeho ostří na kůži. Udělal krok zpátky a následně si za tu zbabělost vynadal.

,,Kdo přijede?"

,,Pravý Chat Noir, kdo by?" Luka se uchechtl. Prohlížel si, mnul v prstech Marinettiny vlasy, které jí v rozcuchaných copáncích padaly na ramena a Adriena to neskutečně provokovalo. Jak rychle ti dva mohli reagovat? Stihl by se proměnit dřív, než by ho Kagami podřízla?

Jeho tok zoufalých myšlenek přerušil řev motoru a následně bouchnutí dveří auta. Tyto zvuky stačily, aby odhadl, že nepůjde o starou kraksnu nového návštěvníka motelu, který se tu zdrží na pár nocí. Hlasy, jak dotyčný jednal s Mistrem Fu a pak kroky po železných schodech.

Jedny rázné a za ním dvoje další. Pohledy všech v pokoji trhly ke dveřím, když se otevřely.

,,Marinette!" promluvil Felix, jen co vkročil do pokoje. Zdál se bledší než obvykle a vlasy se kvůli velkému množství gelu nechutně leskly. Jeho obvyklá vesta byla nakřivo a košile pod ní nevyžehlená.

,,Nedokážeš se ani pořádně ustrojit, když nemáš služku?" vyprskl Adrien, přestože udělal další krok zpět. Ve Felixově závěsu šla Rena Rouge a Carapace. Ten se tvářil provinile, až to Adriena zaskočilo.

Měl proč. To on mu tohle poradil. Namlouval si, že v něm má třeba spojence, že se postaví na jeho stranu ale podle omluvného zavrtění hlavou poznal, že ne.

,,Je vypnutá, pane. Jak jste chtěl." Kagami mluvila téměř roboticky, jako by sama byla androidka. A Adrien věřil, že by Felixovi vyhovovala víc, jak Marinette.

Felix vzal bezvládnou ruku do své dlaně a prohlédl si, jestli neutržila žádné škody. Samozřejmě, že ne. ,,Hned jak přijedem, budu ji muset přeprogramovat. Prohledali jste mu batoh?"

,,Ano, všechy čipy tam byly."

Adrien se prudce ohlédl po batohu za jeho zády. Zaražený tím, že mysleli na všechno.

,,Nenechám tě ji přeprogramovat."

,,A co uděláš? Zase se mi vloupeš do pracovny?"

,,J-jo?" Věděl, že zní chabě.

,,Jeho tu klidně nechte, ten dědek ho stejně brzo vykopne na ulici."

Adriena hrklo. Měl tušit, že po tomhle už nemá domov. A zároveň cítil trochu sebvědomí. Jeho bratr se ho bál.

Ale nehodlal se Marinette vzdát po té cestě, co urazili. Ještě včera večer si slíbili, jak se přestěhují na venkov. Nenechá Felixe ty vzpomínky vymazat.

,,Plaggu, drápky!"