Loki ve vězení nepředstavitelně trpěl. Nejen fyzicky, ale hlavně psychicky, protože každé ráno dostával výprask těžkým bičem, a biřic přestal okamžitě tehdy, když uslyšel Lokiho škemrat o milost, dříve ne. Byla to příšerná muka nejen pro jeho tělo, ale také pro jeho hrdost asgardského prince. Jeho pud sebezáchovy mu ale nedovolil dát se ubičovat k smrti. Po prosbě o milost a chvíli bolestného křiku biřic smotal svůj bič a nechal Lokiho viset v řetězech téměř v bezvědomí.
Takto Loki živořil v žaláři jen několik dní, dokud Odin neusoudil, že jeho trest je příliš mírný. A tak byl odvlečen do ještě těžšího a krutějšího žaláře.
Byla to vysoká obdélníková místnost, kde byl surově zbaven oblečení, kromě cáru hadru zakrývajícího jeho nahotu  a přikovàn ke stěně tak, že ležel na zádech a nemohl se ani pohnout. Jakmile za stráží zaklaply dveře, Loki ucítil další silný záchvěv paniky. Proč jej sem přivedli? Co jej čeká?

Vysoko nad svou celou postřehl jakési šustění a šouravý pohyb. A pak divoké, varovné zasyčení.