Usnula jsem na gauči a když jsem se vzbudila Becky už seděla vedle mě a jedla dietní snídani.

"Víš že stejně ztloustneš když jsi těhotná, že jo ?" Becky jen kývla rameny.

"Nebude to moje vina," obě jsme se zasmáli.

"A Alex už to ví ?" odložila talíř na stůl a podívala se na mě.

"Neví, nebudu ho tim zatěžovat, je to moje blbost,"

"Panebože Becky, to mu to hodláš tajit, vyhýbat se mu?" 

"Když to bude nutný," řekla a pokračovala v jídle, když jsem se podívala na hodiny zjistila jsem že  bych se měla jít chystat do školy. Odešla jsem do koupelny kde jsem splnila hygienu, upravila si vlasy a lehce se namalovala. Oblékla jsem se do černých džín a šedého svetru, přišla jsem do obývačky kde už stála připravená Becky podala mi kafe v mém hrnku a vydali jsme se směrem ke škole. 

Chodba byla dneska docela prázdná, rozloučila jsem se Becky a došla na svojí hodinu, byla to hodina matematiky, tu opravdu nemůžu vystát, sedla jsem si do zadní lavice a napsala Nickovi.

Chloe Austin: "Nepodnikneme dneska něco?"

Když jsem se nedostala odpovědi tak jsem zamkla  mobil a věnovala  se výkladu. Najednou se rozezněl rozhlas. 

"Z důvodu nemoci kapely se podzimní ples posouvá na 14. prosince, což je přesně za dva týdny."

Po škole jsem se sešla s Becky a šli jsme se naobědvat, když jsme vešli do restaurace všimla jsem si Alexe jak si objednáva jídlo u kasy, šťouchla jsem do Becky a ta okamžitě zpozorněla, chtěla utéct ale já jí zastavila a táhla jí ke kase.

"Ahoj Alexi," pozdravila jsem zdvořile i když velmi nerada, podívala jsem se na Becky ta když si mého pohledu všimla taky pozdravila.

"Ahoj Becky," usmál se, "Chloe" řekl s důrazem a odešel si sednout. Jenom jsme se na sebe s Becky koukli a šli si obědnat.

"Becky, opravdu si to nechceš nechat vzít předsi jenom jsi mladá," podívala jsem se na ní.

"Nechci a doufám že to budeš respektovat stejně jako to že to Alexovi nechci říct." Ustaraně jsem se na ní podívala ale nechala to být.

"Neviděla jsi Nicka?" Becky jen zavrtěla hlavou na nesouhlas.

Když jsem došla domů, napsala jsem znovu Nickovi.

Chloe Austin: "Nicku ? Kde jsi ?"

Odpovědi jsem se zase nedočkala, rozhodla jsem se jednat a namířila jsem si to do Nickova bytu. Bydlel o patro níž, seběhal jsem schody a začla hledat byt s číslem 183, položila jsem pěst na dveře a zaklepala, zapoměla jsem že Nick má spolubydlícího, nikdy mi o něm nic neřekl, co když je to nějakej dealer orgánů, už bylo pozdě už jsem zaklepala. Když se otevřeli dveře před očima se mi zjevil Nickův spolubydlící.

"Ty ?" Zasmál se.

"Ahoj," řekla jsem udiveně.

"Zase jsi ztratila šálu?"

"Ne ale ztratila jsem Nicka, asi nevíš kde je?"

"Náhodou jo,"

"Fajn kde je ?"

"Pojď dál, zrovna se sprchuje,"

Sedla jsem si na gauč a čekala až Nick vyjde. Po asi 5 minutách Nick vyšel jenom v boxerkách, zkousla jsem si ret.

"Hele Henry neviděl jsi moje tričko," 

Ten údajný Henry dostal záchvat smíchu a ukázal na mě.