Srkala jsem horkou kávu z podzimního kelímku a upírala svůj pohled ven z okna, najednou se otevřeli dveře kavárny a vešla Becky, obalená huňatou šálou, mávla mi na pozdrav a posadila se naproti mně, posunula jsem k ní druhý kelímek, děkovně se usmála a snažila se vymanit z objetí šály.

"Jdeš pozdě,"  

"Jo promiň, Chlo musíme si jet koupit šaty na ples," vychrlila na mě.

"Taky se mám skvěle díky za optání, řikala jsem že nejdu," protočila jsem očima.

"Ale notaaak, jdou tam i lidi ze škol v okolí té naší, nemůžeš to prošvihnout," škemrala Becky. Po delším přemlouvání jsem tedy povolila, ale půjdu sama což dokáže být opravdu zesměšňující.

"Fajn, ples je příští týden, půjdeme koupit šaty." Její nadšení bylo po celé kavárně.

Zvedla jsem se a po boku Becky vyšla z kavárny.Prošli jsme snad tisíc butiků ale Becky dokáže být opravdu náročná, vyzkoušela si přes tisíc šatů a žádné nebyli dokonalé.

"Hej, Becky, víš že bude i Vánoční ples?" řekla jsem posměšně a pozorovala její zděšený výraz.

"Prosimtě podívej se jestli tyhle nemají v menší velikosti." Jenom jsem se otočila a vydala se k regálu, začla jsem posouvat mnoha ramínky, když jsem si všimla toho kluka co mi zvedl šálu když mi upadla minulý týden, vyběhla jsem z krámku a pomalou chůzí došla až k němu.

"Ahoj," usmála jsem se nervózně, otočil se na mě a široce se usmál.

"Ahoj," 

"Na koho tu čekáš ?" Opřela jsem se o zeď nějáké budovy o kterou se opíral i on.

"Na zázrak," zasmál se, v jeho očích se odrážel svit pouličních lamp.

"Například?"

"Teď už čekat nemusím," upřímně se usmál a já chytla barvu rajčete.

Najednou mi došlo že na mě vevnitř čeká kamarádka, omluvila jsme se a zaběhla zpátky dovnitř, popadla šaty a podala je Becky.

"Trvalo ti to," dodala jen Becky.Když vylezla z kabinky vypadala jako když se zhroutí, ty šaty se jí nelíbily, sedla si na malé křesílko a beznadějně koukala do země, dostala jsem nápad, poslala jsem jí zpátky do kabinky ať se svlíkne. Když jsem k ní přišla s výběrem podívala se na mě pohledem jako Opravdu ?  

"Jsou dokonalý, jsi skvělá," chválila mě Becky když se prohlížela v zrcadle, vypadala jako princezna.(media)

Já svoje šaty ani nehledala, vezmu si nějaký ze svojí skříně, když jsme došli do bytu, Becky se šla ponořit do vany, kdežto já si to mířila směrem na střechu, sedla jsem si tam a poslouchala svoje myšlenky, koukala na lidi kteří spěchají domů nebo kamkoliv jinam, i když jsem si New York užívala stýskalo se mi po domově, rozhodla jsem že na Vánoce pojedu domů, vytočila jsem číslo svojí sestry a novinu jí oznámila, byla nadšená, telefon jsem zase odložila a dál si užívala čas pro sebe.

__________________________________

Ano, dlouho nebyla kapitola, chci umřít tak že se přejim čokoládou, prosím takže mě předávkujte děkuji. Ano zase se posouvám v ději takže kapitola o ničem ale pokusim se vydat zítra další :3 :D <3