Celou noc jsem nemohla spát, nervy rozhodně pracovali tak jak měli. Vzbudila jsem se někdy okolo páté hodiny ranní, můj pokoj byl plný tašek, které obsahovaly celý můj život. Dneska je velký den, zvedla jsem se z postele a vydala jsem se do koupelny kde jsem si napustila vanu.

Pomalu jsem si vlezla do horké vany, teplo zahalilo celé mé tělo a já si užívala pocit klidu. Po koupeli jsem se vydala do kuchyně, postavila jsem vodu na kávu a zakoukala se do prázdna. Celou místnost zavalila vůně kávy, s hrnkem jsem si sedla ke stolu a všimla si Debbie jak se ospale šourá do kuchyně.

„Dobré ráno" zamumlala

„Ránko" odvětila jsem.

V tichosti jsme snídaly, po chvíli se k nám přidala i mamka, s někým telefonovala, je to velmi zaměstnaná žena, dělá toho tolik aby se o nás dobře postarala, věnovala nám obou letmý úsměv, kývla na pozdrav a vrátila se k telefonátu. Zvedla jsem se od stolu a šla si dobalit posledních pár věcí, oblékla jsem se do věcí, které jsem si včera večer připravila, věnovala jsem si poslední pohled v zrcadle, pobrala tašky a opustila pokoj.

Když jsem přišla do kuchyně mamka s Debbie už stály nastoupené a připravené vyrazit. Naskládaly jsem věci do auta a vyrazily směr letiště. Cestou jsme si zpívaly a užívaly si poslední chvíle, tohle mi bude chybět. Vystoupila jsem z auta a vyložila si tašky na takový ten letištní vozík. Debbie i mamka měly slzy v očích.

„Slib mi, že si budeme volat, minimálně jednou do týdne" vyhrkla Debbie

„A nezapomeň, že nesmíš prát barevný dohromady." Dodala Mamka

Jenom jsem se zasmála „Nebojte vy dvě, hlavně se o sebe postarejte vy."

Debbie šáhla do kabelky a vyndala malou krabičku, kterou mi vtiskla do ruky. Otevřela jsem jí a spatřila jsem náhrdelník s mým jménem.

„To jsme ti s mamkou koupily abys nezapomněla jak se jmenuješ" šťouchla do mě Debbie.
Mamka mi, náhrdelník zapnula, naposled jsem je obě obejmula a vydala se na cestu. Když jsem se odbavila, vydala jsem se do gatu kde už lidi nastupovali, podala jsem jí mou letenku.

„Sedadlo 13A v zadní části" usmála se na mě.
Poděkovala jsem a šla, když jsem tam ale došla už tam někdo seděl.

------

Dobře takže tohle je takový 1. ofiko díl :D 

Doufám že se vám líbíl.