Listopad.

Šla jsem ulicí New Yorku okolo krku ku jsem měla obmotanou mojí oblíbenou šálu, od tý doby co jsem se vyměnila s Becky spolubydlící a bydlim teď s ní se všechno změnilo, s Alexem a Nickem jsem nemluvila od toho dne tý párty, občas když jdu po chodbě vidím jejich pohledy, ale snažim se jim co nejvíce vyhýbat. Otevřela jsem dveře malé kavárničky ve které to vonělo jablkovým koláčem se skořicí a kakaem, mávla jsem na Becky, která stála u pokladny a objednávala si, posadila jsem se do boxu u okna a sundala si můj černý kabát který jsem následně i se šálou po věsila na věšák, za chvilku ke mě docupitala Becky.

"Ahoj."

Usmála se a položila přede mě perníkové latté, svými studenými prsty jsem obejmula hrníček s hřející tekutinou a snažila se zahřát i prsty.

"Blíží se podzimní ples," vyhrkla Becky a zatleskala rukama.

"Jaký si vezmeš šaty Chlo ?"

"Oh nech mě přemýšlet, nejdu," ironicky jsem se usmála a napila jsme se kafe.

"No to teda ne, musíš jít, je to náš první ples tady."

"Nemám s kým."

"Nemusíš s nikým jít."

"Nepřipadá v úvahu."

Becky chtěla ještě něco namítnout ale zazvonil jí mobil a tak musela jít, rozloučila se semnou a vyběhla z kavárny. Vytáhla jsem si knížku a začla číst, po chvíly jsem se rozhodla taky odejít, vzala jsem si kabát a vyšla z kavárny najednou mě ale někdo chytil za rameno, okamžitě jsem se otočila, stál tam hoch s čokoládově hnědými vlasy.

"Spadla ti šála."

Vzala jsem si od něj šálu a omotala si jí zpátky okolo krku.

"Děkuju, už by to byla druhá co jsem ztratila." 

"No, škoda že jsem nezdvihnul i tu první." 

Oba jsme se zasmáli.

"Promiň spěchám," řekl a ztratil se v davu.

Chvíli jsem tam stála ale začla mi být zima tak jsem vyrazila domů.Sundala jsem si kabát a vydala se do kuchyně kde jsem si postavila na čaj. Zjistila jsem že nám došli hranolky na který jsem samozřejmě dostala chuť, tak jsem se znovu oblékla a rozhodla jsem se že se pro ně vydám. Vešla jsem do mekáče a došla k pokladně kde nikdo nestál a čekala jestli někdo přijde, bylo tu dost prázdno ale kdo by se divil, tady v okolí je jich tak 60 dalších, zachvíly ale už někdo přišel, pořád jsem koukala na menu a tak jsem ho nevnímala.

"Chloe?" Trhla jsem sebou a můj pohled teď už směřoval na Alexe který tam stál v červeném tričku a kšiltovce s logem McDonaldu.

"Ahoj," řekla jsem zaraženě.

"Jedny velký hranolky."

Snažil se navázat konverzaci, podala jsem mu peníze vzala si můj kyblík hranolek a  odešla, na tohle fakt náladu nemám.

______________________________________________

Ahoooj :D 

Ano dlouho nebyla kapitola, měla jsem tak nějak blok, proto jsem posunula děj jak jste s mohli všimnout :D už je tu přes 800 reads, to je tak dhebjhsbc, ano umím skvěle popsat pocity :D Děkuju <3 btw. furt jsem větší zastánce KFC. Jídlo je kámoš!

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top