Kdo tam ?
Když jsem tu tak seděla uvědomila jsem si že je to poprvé co mě na střeše nikdo nevyrušil, ovanul mě studený podzimní vítr a tak jsem se vydala zpátky dovnitř.
"Becky?!" zavolala jsem do zřejmě prázdného bytu, ta rychle zmizela, pomyslela jsem si. Pustila jsem písničky na plný pecky a šla jsem se odlíčit, takhle jsem byla zvyklá trávit večery doma v Londýně, mamka většinou nebyla večer doma, byla v práci a moje sestřička měla svůj svět, čistila jsem si zuby do rytmu písničky, když jsem uslyšela že někdo buší na dveře. Ještě s kartáčkem v ruce a pusou plnou pasty jsem došla otevřít. Jak jinak, stál tam Nick.
"Potřebuješ něco?"
"Becky mě posílá pro její kabelku, nechala jí na gauči," očima jsem koukla na gauč, opravdu tam její kabelka byla.
"Proč by zrovna tebe posílala pro kabelku?" udivila jsem se.
"Proč by ne?" Zašklebil se.
"Něco tady máš." Řekl a svým palcem setřel zbytek pasty z mého koutku úst, jenom jsem zírala.
"No nic spěchám, rád jsem pokecal," řekl a vrhnul se dovnitř, popadl kabelku a zase byt opustil.
Takže Becky a Nick?
Moje myšlenky se mě zase chystali pronásledovat,jenom jsem je zahnala a šla si dočistit zuby, ztišila jsem hudbu a chystala jsem se jít se naložit od vany, když v tom jsem zase uslyšela bouchání na dveře, došla jsem ke dveřím.
"Nicku co zase?" Než jsem však stihla pokračovat všimla jsem si že tam nestojí Nick ale Alex.
"Ehh promiň, omyl" vydala jsem ze sebe.
"Musíme si promluvit Chlo..."
"Nemáme o čem," usmála jsem se a chystala se zavřít dveře, ale strčil tam botu.
"Dej mi šanci, jsi tak odtažitá."
Tváře se mi zalily horkem, pootevřela jsem dveře, a velmi důrazně jsem ze sebe vydala pár hlásek.
"Nemáme o čem mluvit." S těmito slovy jsem zavřela dveře a svezla se o ně na zem, nestála jsem o nic s člověkem, který si s lidmi jen hraje. Setřela jsem palcem neposlušnou slzu a ještě přibližně hodinu jsem tam jen tak seděla.
Jsi tak odtažitá
Ta fráze mi běhala hlavou, tam a zpět. Převlékla jsem se do pyžama, lehla jsem si do postele, pozorovala jsem strop a pomalu usínala.
________________________________________________________
Ahoj, hrozně se omluvám že dlouho nevyšla kapitola, přijde mi že se omlouvám furt, nějak jsem teď nedokázala soustředit myšlenky na psaní. Mám napsanou osnovu příběhu a dělá mi trochu problém se dostat do toho hlavního děje :D Nebojte teď už se to začne rozjíždět, snad :D
all the love.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top