Popravdě jsem se z toho zážitku nemusel vzpamatovávat, tak dlouho, jak jsem čekal. Myslel jsem, že se z toho zhroutím a moje prvotní reakce se změní v ještě něco horšího, ale nestalo se tak.
Je těžké říct, jestli mám být rád za to, že nejspíš nebudu potřebovat psychiatra nebo se nenávidět, protože...
Vysvětlím to.

Fakt bych se radši nenáviděl.
Když jsem tehdy zamčený v té koupelně uslyšel bouchnutí dveří, které naznačovalo, že Rin odešel, uklidnil jsem se.
Nechuť z toho všeho se mi z hlavy vytratila, jakoby se nic nestalo, ale zanechalo to ve mně obrovskou díru. A to myslím doslova.
Přejel jsem po povrchu mého bolavého pozadí a zachvěl se. Dělalo se mi špatně z toho, že ve mně něco takového vůbec něco vyvolává.
Nedalo mi to a strčil jsem dovnitř dva prsty. Bylo to nepříjemné, ale zároveň zase ne tak špatné, protože jsem se cítil líp. Zkusil jsem ten samý pohyb, který předtím udělal Rin.
Až nepříjemně mě zamrazilo, když jsem i pocítil to samé. Rozkoš a vzrušení, a teď pozor, z toho, že mám strčený prsty v prdeli.
Myslím, že tohle by asi nepotěšilo nikoho.

Hryzá mě svědomí. Což je opravdu divné vzhledem k tomu, že se mi to ještě nestalo.
Většinou házím problémy za hlavu - nebo někomu na hlavu - ,ale kvůli Nitorimu mě to zžírá.
Je mi jasné, že jsem asi někde udělal chybu. Vlastně vím, kde jsem kurva udělal chybu, ale pochybuji, že se se mnou bude Nitori bavit.
Přál bych si to celé změnit a nejlíp začít od znova. Aby nebyl problém si trochu užít.
"Sakra Rine, co se ti stalo?" pevný hlas přerušil moje myšlenkové pochody.
"Pohádal jsem se s Nitorim..." odpověděl jsem Mikoshibovi (kapitán plaveckého klubu na Samezuce) a vstal od jídelního stolu.
"Rine!" zavolal ještě za mnou.
"Hm..?"
"On nemůže za to, že si neumí uklidit pracovní stůl." zasmál se a zase se věnoval ostatním u stolu.
"Ten právě uklizený byl..." povzdechl jsem si a vydal se směrem k pokoji. Nitoriho a mého. No... teď už zbývá si jenom promyslet co řeknu nebo spíš, co udělám.

Neobtěžoval jsem se přemýšlet nad tím, jak zareaguji na jeho omluvu, protože se žádné určitě nedočkám. Buď všechno bude jako při starém a nebo to bude ještě horší. Nejsem si jist, kterou možnost bych bral radši.
Jisté vzrušení z toho, co by se mohlo dít, jsem pociťoval už teď, ale byl tu i strach. Strach z toho, že by se mi mohlo líbit, kdyby mě Rin netoleroval a že se tělesná přitažlivost změní v lásku. Samozřejmě jen z mojí strany.
Ne, opravdu jsem nevěděl, co mám dělat. Byl jsem tak nervózní, zmatený, vystrašený.
Zbývalo mi už asi jenom čekat. Čekat. Čekat tady, sám, čekat.
Do očí se mi vedraly slzy.
Ne! Sakra kašlu na něj, prostě se půjdu projít.
Prudce jsem se zvedl ze židle a vyrazil ke dveřím. Pročistit si hlavu. To byl teď můj jediný cíl.

Uslyšel jsem hlasité kroky. Až moc hlasité na to, že byly Nitoriho. Dveře se až moc prudce rozrazily a to roztomilé drobné stvoření do mě až moc silně narazilo.
"Rine?"
"Hej, jsi v pořádku?" všiml jsem si jeho slz, a když jsem položil ruce na jeho ramena cítil jsem, jak se třásla.
Natlačil jsem ho zpátky do pokoje, zavřel za námi dveře a posadil se s ním na postel.
Jeho nechápavý výraz jsem sám nechápal, ale to mi nezabránilo jemně se dotknout jeho tváří a utřít mu slzy.
"Ty se ptáš... ty se ptáš, jestli jsem v pohodě!?" vykřikl najednou nejistým hlasem a odstrčil moje ruce.
"Nejdřív mě znásilníš a pak se jenom zeptáš... jenom se zeptáš..." Nitorimu se opět rojily potůčky slz.
Takhle divně jsem se ještě necítil. Měl jsem takový tíživý pocit na hrudi, když jsem ho viděl brečet. Naklonil jsem se k němu a políbil ho na vlhkou tvář.

"Omlouvám se." zašeptal Rin a objal mě.
Neobjal jsem ho nazpátek, protože jsem musel zpracovat jeho reakci. Čekal jsem cokoliv, opravdu cokoliv, jenom tohle ne.
Tak nějak se mi to nelíbilo. Možná jsem chtěl, aby se všechno opakovalo znovu...
Odstrčil jsem ho od sebe. Nic jsem neříkal, jen jsem ho od sebe odstrčil a otočil od něj svou hlavu.
Ani jsem nemohl nic říct, protože jsem prostě nevěděl co.
"Nitori?" zeptal se tiše Rin, ale já jsem se neohlédl, neotočil, jen jsem si utřel slzy, které nepřestaly drát z mých slzných kanálků. Byl jsem úplně mimo a chybělo jenom málo, abych se rozbrečel naplno.

Opravdu mě to bolelo. Bolelo mě ho takhle vidět, ale nebyl jsem si jistý, co přesně se uvnitř mě odehrává.
Pohladil jsem ho po tváři a konečky prstů zajel do jeho vlasů.
Využil jsem příležitosti, kdy se na mě podíval a pootočil tak svou hlavu. Využil jsem toho, že chtěl něco říct a sklonil jsem se k němu.

Na rtech mi přistál Rinův polibek. Okamžitě jsem zrudl. Odstrčil ho od sebe, jak nejdál to šlo.
"A tohle mělo bejt jako co?" ani si nejsem jistý jsem to opravdu vyslovil, jelikož se ke mně Rin znova naklonil a přidržel si rukou moji hlavu.
"Můžu... můžu tě políbit znovu?" nevím, jestli jsem slyšel dobře. Ani tím co jsem viděl jsem si nebyl jistý.
Rinův pohled se zdál tak něžný a zaujatý...
"Proč?" odsekl jsem, další slza mi spadla na triko.
"Nemůžu si pomoct." řekl tiše Rin po chvíli ticha, která mezi námi vznikla.
Chtěl jsem, aby mě znova políbil. Chtěl jsem... chtěl jsem ho znova cítit v sobě.
Chtěl jsem...
Jeho tvář se o trochu přiblížila k té mojí.
"Já vlastně taky ne." zareagoval jsem konečně na jeho slova.

Políbil jsem ho. Znova. I když jsem moc netušil, jak to, co řekl, myslel. Nebránil se, užíval si líbání se mnou. Jen líbání. Pocit vzrušení se pořád stupňoval. Odtáhl jsem se.
"Ehm... jsi v pohodě?" zeptal jsem se, tentokrát trochu méně provokativním tónem.
"Ne." řekl Nitori pevným hlasem a povalil mě na postel.
Obkročmo si sedl na mou pánev a dlaněmi se zapřel vedle mojí hlavy.
"Nitori?" zmateně jsem zamrkal.
Jeho rudý obličej většinou dokáže prozradit jestli je mu horko nebo se před chvílí díval na porno, ale tentokrát jsem si nebyl jistý.
Jeho pánev se jemně zhoupla a měl jsem hned jasno, vzhledem k jeho bouli v kalhotách.
"Neříkej mi, že-"
Jeho boky stále slabě kroužily, jakoby nevěděly, co mají dělat. Jeho rty se lehce dotýkaly těch mých v nejistém polibku, který byl plný pocitu, který bych nejraději ani neznal.

Věděl jsem, že tohle nemá smysl, ať už se na to podívám z jakéhokoliv úhlu. Je to Rin. Nikdy ke mně nebude nic cítit, ale s tím už budu muset počítat, když jsem se v tom už tak hluboko namočil.
Rin převzal iniciativu. Jeho polibky se změnily v dravé a pomalu jsme se začali zbavovat oblečení.
Nedokáži ani popsat, jak neskutečně velké vzrušení jsem pociťoval, když Rin začal prsty přejíždět po látce mezi mými půlkami.
Jeho dlaň se pomalu schovala až pod spodní prádlo a po řitním otvoru mi přejely jeho dlouhé prsty.
Nejistě jsem se odtáhl a zhluboka se nadechl.
"V pohodě?" zeptal se starostlivě Rin a na chvíli se rukou vzdálil.
Kývl jsem a začal jsem líbat Rina na krku.
Přišla chvíle, kdy to není až tak příjemné. Rinovy prsty do mě zajely a já se opět odtáhl.
"Kdyby něco, tak-"
"Jsem v pohodě." přerušil jsem ho a jemně proti němu pohnul pánví.
Už jsem chtěl cítit to co předtím. To vzrušení.

Přitáhl jsem si ho trochu blíž a olízl jsem jeho klíční kost. Teď když neměl triko se mi líbil mnohem víc. No aby ne...
Jemně jsem kousl do jeho hebké pokožky na hrudi a prsty podráždil jeho citlivé místo.
Z Nitoriho úst unikl slabý sten a jeho lokty se podlomily.
"Rine..." zašeptal a začal si stahovat kalhoty.
Vytáhl jsem z něj prsty a vzal ho kolem pasu, abychom si následně mohli pohodlně vyměnit místa. Pomohl jsem mu z oblečení a osvobodil svůj penis ze spodního prádla.
Otřel jsem se žaludem o jeho vchod a užíval si ten jeho, doslova, nadržený výraz. Oči přivřené, rty lehce vzdálené od sebe...
Políbil jsem ho a pomalu do něj vnikl. Stejně pomalu jsem se v něm pohyboval.
"Z-zrychli..." zaprosil potichu a stydlivě si rukama zakryl obličej.
No, takové nabídce jsem nemohl odolat.

Rin do mě začal přirážet. Jeho oči mě stále sledovaly a já si připadal tak bezmocně.
Jeho ruka se najednou chopila mého penisu a začal po něm pomalu přejíždět.
"Rine! Přestaň-!" chtěl jsem protestovat, ale steny, které se mi draly z hrdla, mi to nedovolily.
"Nedrž to. Chci tě slyšet."
Už jsem se zmínil o tom, jak má Rin sexy hlas, když je nadržený?
Musel jsem si před očima přehrát každý jeho pohyb, když se převléká v šatně, když plave,...
Nevím, jak to dělal, ale zdálo se, že cíleně naráží do mé prostaty a to bylo tak dokonale vzrušující...
S výkřikem jsem do těla nechal udeřit orgasmus, moje svalstvo povolilo.
Rin ještě několikrát silně přirazil a já ucítil jeho dokonalé teplé sperma. Celý udýchaný se vedle mě svalil a objal mě.
Schoulil jsem se v jeho objetí a ani jeden z nás nic neříkal. Nebylo třeba.

P.S.: Jestli chcete tvrdej sex, tak někoho ráda naverbuji na spolupráci :P

Asa-chan