Stála jsem opřená o futra Colova ,nemocničního' pokoje a hádala se. K jeho smůle byla jedinou zbraní ostrá slova. June se postarala o to, aby ho pečlivě připoutali koženými pásky k lůžku....

Ještě, že tu není Asana, to by se teprve něco dělo....

,,Nepřidám se k vám! Jste pro mě zrádci!" Odplivl si na kamennou dlažbu.

,,Tohle mi už říkáš potřetí, a já se ptám pořád stejně: Proč?" Zakřičím. Už mi tím lezl na nervy.

,,A proč jo?!"

,,Přiznej si to! Co pro tebe kdy Eme udělala?!" Zaprskám. Cole svěsil hlavu, pak ji ale vzdorovitě zvedl.

,,Co pro mě udělala June?!" Užuž se nadechnout k odseknutí, Amiro....

,,Dávala ti tajně jídlo, chránila tě před Eminým hněvem, strhávala vinu na sebe, zabíjela kvastry...." Za mnou se objevila sama Morena. Zvláštní ji takhle oslovovat....

,,To je nic oproti....oproti...." Skousl si Cole nervózně ret.

,,Dochází ti slova. Cole, mi ti nic nechceme udělat. Jen chráníme tenhle svět." Pokračovala pozvolna June. Její taktika pomalu, ale jistě, zabírala.

,,Tady není málo draků, žijeme se všemi v míru. Copak TY, odvážný a bystrý kluk, to nevidíš? Eme ti nikdy nic nedovolila, hladověl jsi. Pamatuješ, jak tě nechala kvůli špatnému postoji vsadit do jámy?"

Velmi dobře, June....

Cole zavřel oči a chvíli přemýšlel. Moje rty tiše odříkávaly modlitbu. June zaťala pěsti.

Nebaví ji to. A to tu nestojí ani sedmdesát pět minut jako já...

,,Dobře.... Ale chci mluvit s Gande...." Jóóóó! Vítězství! Konečně!

Raději jsem se ale pouze usmála a city nedávala tolik najevo. June se zamračila.

Co se děje? Neměla by spíš oslavovat, skákat radostí?

,,Gande utekla, při tom poplachu...."

,,Cože?!" Vyhrkl Cole.

,,Utekla, vzala roha." June rozvázala Colova pouta, on si promnul zápěstí a povzdechl si. Ona odešla a mé já to plánovalo taky. Dočasně.

,,Amiro...."

,,No?"

,,Počkej prosím tě, potřebuju si promluvit...." Posadila jsem se k němu na postel. V tu chvíli mi bylo strašně trapně, ale snad se mi to povedlo částečně zamaskovat kamennou tváří. Začala jsem si namotávat na prst pramínek blond vlasů.
Už by potřebovaly ostříhat....

,,Zpívej." Pobídnu ho.

,,Já jen....je Asana....v pohodě?" Moje obočí muselo zmizet někde na vrchu mého čela. Probralo mě až když se Colova kůže letmo dotkla té mojí.

,,Je nasupená, chce ti vytrhnout střeva a uříznout jazyk, ale jo.... Žije." Cole se podrbal na temeni.

,,Nechtěl jsem...." Pronesl.

,,Myslíš, že ti to bude věřit?" Zavrtěl záporně hlavou.

,,Ne.... A jak se to s Asanou vlastně....?"

,,Stalo? To se dozvíš později. Ale každopádně, málem jsi uříznul kamarádce...."

,,Ta černá mrcha je....?!"

,,Zavři klapačku! Ta ,černá mrcha' má jméno! Je to Tina a ujala se v podstatě tvojí pozice průvodce." Cole se začervenal a rozpustile se usmál, na tvářích se mu objevily dolíčky.

Vlastně to bylo celkem roztomilé....

,,Promiň.... Ale ona po mně vystartovala a Asana mě kousla do šíje.... Jako ČLOVĚK, od draka bych to čekal, ale takže já tady mám být v šoku!" Ukázal na svůj zavázaný krk.

,,No jo, no jo! Víš co, zvu tě na večerní let. Tam ti to nějak vynahradím...."

,,Cože?! Na jakej let?!"

,,Na dracích.... Každý den s Tinou jezdíme. Je to takový náš rituál..." Cole se nervózně ošil a zatahal za lem černých tepláků.

,,Tak dobře...." Pronesl zmateně.

***

Tina už pošesté přešlápla na místě. Držela Wrai a Pulu za otěže a občas hodila nevěřícně okem po Demonovi.

,,Já tomu stejně nemůžu uvěřit.... Jak se ti ho povedlo sakra...."

,,Normálně." Pokrčím rameny. Tina vydala hlasité pche.

,,No jo, Cestovatel. Magnet a antidepresivum na draky." Poplácala Pulu po krku a zkusila se dotknout Demonova čela. On po ní chňapl zuby.

,,Sss! Musíš si ho každopádně zkrotit!" Demon jako by se smál. Zase.

,,Dělá si ze mě srandu?!" Dala si ruce v bok Tina.

,,To je dost možný. Na mě házel kameny." Demon mi jemně šťouchl do ramena.

,,No jo. A kdy už dorazí ten tvůj přítelíček?"

,,Neříkej mu tak...." Zachrčím. Tina se zakřenila.

,,Neke! Já tě viděla sedět u něho na posteli." Spiklenecky mrkla.

,,Ty perverzáku!" Bouchnu ji silně pěstí do ramene. Vypískla bolestí a pobavení hrálo v jejích akvamarínových očích, když se dveře stájí otevřely a v nich stál Cole se řádnou stráží po každém boku.

,,Čau Reube! Ahoj Bave!" Zamávala rozjařeně Tina. Dexter obtočil pánovi ocas kolem krku a zařval na pozdrav.

,,A Dextere." Dodala černovláska. Cole se zavrtěl.

,,Už mě sakra nechte bejt! Já nic neudělal!" Soptil a oháněl se přitom pažemi. Tina si odkašlala, její milá tvář zjihla.

,,Až na tohle...." Podrbal se rozpačitě na zátylku.

,,Reube, Bave, my si ho převezmeme." Zavelím. Obě přikývly, obrátily se a odešly.

,,Tak poď, hrdino!" Odsekla Tina, nasedla a přešla s Wrai k okraji srázu. Cole se nejistě podíval na Pulu a pak i dlouze na Demona. Ten vypustil kouř z nozder, odfrkl si a zatřepal hlavou jako naštvaný kůň.

,,Nehodláš mě, doufám, posadit na todle!" Ukázal na Demona třesoucím se prstem. Drak zavrčel a naklonil se k němu blíž. Cole ani nedýchal. Demon odhalil dvě řady pilovitých zubů ve dravém řevu. Cole uskočil a zacpal si uši.

,,Ne, ne, ne! Tenhle je můj a asi tě moc nemusí." Cole si neodpustil sotva zřetelné:

,,No neříkej..."

,,Ty máš Pulu." Ukážu na červenou dračici.

,,To se mi ulevilo." Tina podrážděně otočila oči v sloup.

,,Nasedej. Nohu dej sem....ne, takhle....zapři se....podrž tohle....tak, to to trvalo!" Následovalo vysvětlení ovládání a už jsme se všichni tři vznášeli nad krajinou ponořující se do zlatého světla. Pula převzala vedení sama nad sebou, než se Cole ustálil a konečně získal pevnou ruku. Jen Tina se držela s Wrai dál. Nemělo to to kouzlo, jako normálně....

Jako bych se cítila odstrčená.

,,Hele, je to vlastně celkem snadný." Vyrovnal Cole Pulu vedle Demona. Ten nespokojeně bublavě zachrčel a odtáhl se metr dál. Tina letěla vepředu a nevnímala silné poryvy, občas se ohlédla přes rameno, ale nezpomalovala.

,,Měl by sis s ní promluvit..." Zašeptám. Není nic horšího, než když se hádají dva lidi, které máte rádi.

,,Proč jako?" Procedil stroze Cole.

,,Děláš si srandu? Sekneš ji do ruky a necháš to být? Takhle se z toho nevylížeš." Cole se nadechl k odpovědi, když se k nám stáhla Tina a přitiskla si ukazováček na úzké rty.

,,Tamhle dole. Erelesové." Zašeptala a ukázala do temnoty lesa. Mezi stromy se proplétalo několik mužů s kapucemi hnědé barvy. Tahali sem a tam dřevěné a kovové součástky, občas i řetězy. Mezi nimi jsem rozeznala i samotnou Eme.

,,Ta kráva..." Zavrčela Tina. Asi k ní chovala stejnou náklonost jako já.

,,Neměli by jsme to otočit?" Navrhl zbaběle Cole.

,,Zapomeň!" Zpražila ho Tina opovržlivým pohledem.

,,Zjistíme co plánují! Tohle jsou NAŠE lesy!" Předklonila se, povolila otěže a už mizela z dohledu mezi korunami.

,,Tino!" Žádná odezva.

,,Sakra.... Cole, vrať se na základnu!" Demon pochopil a už střemhlav padal s křídly přitisknutými k tělu. Okolo mých uší svištěl vítr, strach uvnitř vzrůstal a uzloval mi žaludek.

Co když ji zajmou?

Ano, měla odvahu, ale je to i zbrklé a neopatrné. Zase je pravda, že Tina má správný Nájezdnický výcvik v zabíjení a maskování, ale co když.... Ne! Na to nesmím myslet!

Demon se prohnal jako stín listím. Roztáhl blány podobné plachtám, přistál na zemi a nechal mě sesednou.

,,Zůstaň." Špitnu. Drak poslušně ulehl. Alespoň jednou mi to hrálo do karet.

Lezla jsem neslyšně vpřed a doufala, že na každém kroku narazím na Wrai, nebo na Tinu krčící se za křovím, či kapradinou.

 Ale třeba už je příliš pozdě....

Ahoj lidi, I am back! :D Co říkáte? Dnes mám strašnou náladu (Nedávat žádné otázky a) rozjet nějaký nový příběh.... A napadlo mě, jestli už .....(dramatické bubny)..... Nesekneme s tímhle dílem? Ťaďá....! No...? Co VY na to? Jen se chci zeptat.... Zajímají někoho z Vás démoni o.O ? Chci totiž nový příběh na fantasy úrovni... Jestli jo, tak napište pls komentář. To políčko níže  ;)

Jinak Váš názor? Na to, že se k nim Cole přidal? Na Tiny chování a následné zmizení? Myslíte, že ji najdou (Konkrétně kdo)? Mám teda už dělat cover na druhý díl?