Povídala jsem si s Asanou celé hodiny. Kuchařka nám sem přinesla kokos a rybu.

Pro Saf lososa, pro Asanu a mě kokos a ostatní tropické plody. Asana si bílou dužinu kokosu, co tak omamně voněla okamžitě oblíbila, ale stejně mám pocit, že by raději růžovoučké, ogrilované maso s červeným kořením....

Řeč byla o všem: O tom, jaké byla proměna, jak vnímá svět. Saf odpočívala v rohu pokoje a divně si mladší sestru prohlížela. June se mezitím vypařila.

,,Jaké to je být drak?" Poposednu si.

,,Jiné."

,,To jsi mi toho řekla." Bouchnu ji pěstí do ramene. Vyjekla a vycenila zuby.

Ač je teď v lidské podobě, stejně se pořád chová podle přirozených instinktů....

,,No jo. Je to ale doopravdy úplně jinačí. Třeba nechápu, jak nemůžete drakům rozumět. Jako slova. A jak se držíte pořád na zemi! Je to tak....tak....nezáživný! Vnímáte úplně jinak než my, máte slabší sluch, čich a zrak. A taky to jak se bojíte.... V podstatě máte strach pořád, ze všech a o všechny!" Spadla mi brada. Ano, Asana umí mluvit, to vím, ale jak to uměla podat.

,,A ty hadry.... Tolik brání v pohybu." Zatahala za lehký lem šatů.

,,Můžu si to sundat?" Hodila po mně tázavý pohled.

,,Ne, to ne.... Leda, že by jsi si to chtěla vyměnit za jiné. Třeba za tepláky, ty jsou o dost lepší." Asana se váhavě položila zády na postel.

,,Ne, nechci toho mít na sobě víc, než musím." Prsty přejela po přehozené látce, na které si ještě tuhle noc dávala ve své okřídlené podobě šlofíka.

,,Ale tohle je pro mě nové....jak vnímám kůží!" Podepřela se loktem, dlaní držela nahoře hlavu a ukazováčkem kreslila na peřině imaginární kruhy.

,,Draci nemají hmat?" O tom jsem nikdy nepřemýšlela.... Ale je pravda, že šupiny toho asi tolik nepojmou tak, jako kůže.

,,Máme. Ale ne tak rozsáhlý. Vnímáme, co je drsné, co jemné a co bolí. Ale vy rozeznáváte i struktury. Třeba tohle je tak vroubkované!" Odmlčela se a dál pokračovala v činnosti.

,,A taky máte divný drápy. Jak tím můžete něco ulovit?!" Zahleděla se na svou ruku, jako když si prohlíží novou manikúru.

,,To nejsou drápy, ale nehty. Nemáme je na lov, ale na....." Na co vlastně? Aby nám chránily prsty?

,,No? Já poslouchám." Posadila se Asana.

,,Vlastně ani nevím. Ale na lov určitě ne." Saf najednou zavrčela a přešla k mým nohám. Vrhala nevlídný pohled na dveře, její oči byly stažené do tenkých štěrbin. Asana na ni upřeně hleděla.

,,Říká, že je někdo za dveřmi." Pronesla. Saf vděčně kývla, když do pokoje vběhla bez zaklepání Tina.

,,Ahoj, Am a...." Zakřením se. Už vím, jak vtipné to June připadalo. Tina se váhavě rozhlížela.

,,To je Asana." Tina se zarazila, pak poklepala hlavou.

,,Ty si ze mě střílíš, že jo?" Asana vstala, ruce zkřížila na prsou. Její postava se zamihotala. Tina vyděšeně ucouvla, když třes ustal a vynořila se bílá dračí hlava. Saf přelezla na matraci.

,,To už...." Ukázala otřeseně Tina na dráče.

,,Ano, umí to." Asana vyskočila na postel k Saf a olízla jí obličej. Ta bublavě zavrčela a odvrátila zrak.

,,Amiro, Nájezdníci zajali na hranicích pár Erelesů. Reube...."

,,Kdo?" Přeruším Tinu máchnutím ruky.

,,Moje kamarádka v zácviku. Je o dva roky starší. Ale chtějí tě u nich. Jakožto Cestovatele. Dovedu tě tam." Asana se stala opět člověkem a i se Saf se rozeběhla za mnou a Tinou. Občas spadla, jelikož nebyla zvyklá na nové tělo a jen dvě nohy. Tina nás vedla hlouběji do útrob budovy, kam vedl obrovský klenutý oblouk. Okolo se hromadilo několik Morenerů. Pokřikovali, špitali si a debatovali. Tina se prodrala davem k jedné dívce s vlasy do mikáda. Asi Reube. Něco naznačila, ukázala na naši tříčlennou skupinku.

,,Amiro!" Zařičela a zamávala. Všichni se stočili mým směrem.

Musím být červená jak rajče....

Zahučelo to a vytvořila se úzká ulička. Na jejím konci stála June.

,,Co se děje?" Dojdu k ní. Až teď mi došlo, že se nacházíme před vězením. Saf se natiskla k mému boku a Asana byla pozadu. June třikrát tleskla.

,,Všichni se pakujte pryč!" Proud, ve kterém se mi povedlo zahlédnout i Bave a Dextera, se nahrnul k východu. Tina zaváhala a chystala se udělat krok blíž, když ji June zpražila pohledem.

,,Jdi, Nájezdníku." Tina zjevně nevěděla, co si má myslet.

Má být uražená, že nebyla oslovena jménem? Nebo hrdá, že ji berou jako plnoprávného specialistu?
Přesto zmizela jako pára nad hrncem. Zahledím se k mřížím.

,,Amiro, Nájezdníci dnes přivlekli Gande a Cola...." Saf i Asana zbystřily.

,,A?" Zvednu tázavě pravé obočí.

,,Nechce mluvit. Ani jeden. Cole pořád prská, jako: Zrádce, jak jsi mohla?! a tak. Gande zarytě mlčí."

,,A proč jsem tady já?"

,,Myslela jsem, že když s Colem promluvíš, třeba...."

,,Povolí." Doplním. June přikývla, já ji zarazila.

,,Chci u sebe Tinu."

,,Toho Nájezdníka?" Narovnala se June.

,,Jo. Toho Nájezdníka. Bude mi krýt záda." Lusknu. Saf zastříhala ušima a uletěla pryč. Vím, že Asana jí to stručně přeložila. Moje myšlenka zněla jasně: Přiveď Tinu.

,,Hodný polda, zlý polda?"

,,Jasně."

,,Draky necháš tady?"

,,Jasně že ne!" Saf se vynořila z rámu. Tina párkrát mrkla a zarazila se.

,,Co potřebujete Vaše výsosti?" Poklonila se.

,,Tino, jdeš se mnou." Máchnu ke dveřím. Tina se neodvážila odporovat a my čtyři vešli do protější místnosti. June ještě naposledy zašeptala:

,,Hodně štěstí...."

Tina poskočila blíž, jakmile byla ,,Morena" z dohledu.

,,Co se děje?" Vyzvídala s obrovským elánem.

,,Musíš mi pomoct zlomit toho kluka, aby se přidal k nám. Budeš dělat tu potvoru, co nikomu nic nedaruje." Tina se ďábelsky usmála.

,,To umim moc dobře." Před námi se otevřel obrovský čtverec. Na konci něho byly tři krát tři metry mříže, za kterými seděl Cole. Na sobě černou, jako obvykle. Vlasy mu padaly do čela.

,,Už jsem vám říkal, že...." Zasyčel a pomalu zvedal oči, ale když mě uviděl ztuhl.

,,Amiro ty....ty...."

,,Žiju a jsem tady." Saf usedla k mému boku, Asana nejistě přešlapovala za mnou a Tina zaujala pozici je-mi-to-šumák. Opřela se o stěnu, prohlížela si svoji dýku, kterou vytáhla bůhví odkud, přejížděla ostří a zkoušela jak se leskne na světle. Na hlavě kapuci svojí pruhované černo-tmavomodré mikiny.

Šlo jí to dobře. Přesně jak tvrdila.

,,Ty jsi....ZRÁDCE! Já jsem ti tak věřil!" Vyskočil na nohy a sevřel pruhy železa, div mu neprotékalo mezi prsty. Klouby bílé jako od křídy. Saf zavrčela a zaujala bojové postavení, Tina po něm hodila výhružný pohled a i Asana zbystřila. Už nebylo slyšet pleskání bosých chodidel. Poslouchala.

,,Stojíš na špatné straně." Zkusila jsem to znovu. Cole si odplivl.

,,Na špatný straně jo?! S těmahle grázlama ses spolčila?!" Tina se odrazila nohou a rázně předupala ten krátký prostor. Vší silou kopla do klece, až zařinčely na sloupcích pověšené řetězy. Cole ucukl.

Nevím, co provádí, nevidím jí do obličeje....

Každopádně to muselo vypadat děsivě. Ostří odhodila do dřevěného výklenku okna.

,,Poslouchej debile, nejsem ti tady pro prdel! Jestli se nebudeš chovat tak, jak máš, uříznu ti jazyk!" Zavrčela, vzala dýku a přejela jí po kovu, kde zůstala poměrně velké rýha. Cole nasucho polkl.

Šikula....

Když odcházela, nezapomněla vražedně dodat:

,,A já toho jsem schopná...." Cole opět přistoupil, když se postavila na své místo.

,,To teď děláš? Šéfuješ bandě králíčků? Nechceš jim dát růžový mašličky?" Uchechtl se. Užuž jsem se nadechovala, že odseknu. Tina byla ale rychlejší. Mrštila dýku, ta prolétla skrz mezeru v mřížích a přišpendlila Colovi rukáv. Snažil se vypadat odvážně a sebevědomě s vytáhnou ji, oba pokusy marně. Asana přešla na moji úroveň. Pak se natočila zády ke Colovi.

,,Saf říká, že má strach. Velký strach, i já to cítím. A taky něco vzkazuje: Zeptej se ho, proč sem přišel." Cole se napřímil.

,,A kdo je tohle? Další asasín?" Tina mu osvobodila jedním mávnutím paži.

,,Proč jsi tady?" Překřížím si ruce na prsou. Cole znejistěl.

A mám tě!

,,Vyhnali mě. Za to, že jsem tě nedokázal ohlídat." Odvrátil se. Trochu tím připomínal Demona.

S tím už bych si uměla poradit....

,,A pak kdo je tu králíček! Patolízal Erelesů!" Odfrkla si Tina.

,,Cože?! Jakých Erelesů?!" Zakřičel.

,,Pche!!! Ani nezná vlastní původ!" Zachechtala se znechuceně Tina.

,,To je smutný...." Stáhnu rty do úzké linky a několikrát pokývám hlavou. Cole zamručel.

,,Tino, nech nás o samotě." Černovláska neslyšně odkráčela, Saf ulehla ke vchodu a Asana si dala ruce v bok.

,,Pořád jsi mi neodpověděla. Kdo je to? A kde máš Asanu? Sežrali ti ji kvastři?" Vrhl po nás triumfální pohled. Ten ale nasadila i má tvář. Asana zaťala pěsti a stoupla si těsně před kotec.

Vypadali jako přesný opak. Bílá versus černá. Krkavec proti hranostaji. Dobro a zlo. Anděl a ďábel. Napětí se dalo krájet.

A já věděla, že Asana je tady lovec....

,,Stojí před tebou." Procedila mezi zuby.

Ťaťaťá! Mám takovou slabost pro useknuté konce  :3

Tak co myslíte? Co se stane? Co Asana udělá? Co by jste chtěli, aby udělala? Názor na to, jak se chová? A nyní názor i na Cola? Co se Vám líbilo a co ne?