Podzemí

,,Nalez na Azura a odlétáme!" Poplácala June černého draka po boku. Ten obratně vylezl ze svého důlku, odfrkl si a přikrčil se.

,,Bude to dlouhá cesta." Upozornila naposledy, než se ocitla v sedle.

Nekecala. Let trval dlouho, bolely mě vnitřní strany stehen a udržet se bylo o to horší. Ne, že by Azurův let nebyl plynulý. Překonával mohutnými máchnutími hory. Lesy. Ale i tak....

Když June povolila otěže, drak se pomalu přichystal na sestup. Ladně sklouzl po poryvu větru a vyvážil dopad třemi rychlými máchnutími a kratším během.

,,Vystupovat!" Slezla June. Saf doplachtila k Azurovi a přejela svým obličejíkem po jeho tváři. Souhlasně zamručel a začal ocasem plácat do vlhké půdy jako šťastný pes. Asana se nechala vozit na rameni. Překvapilo mě, jak je těžká. Jen o málo míň než Saf. Jak mohla zatak krátkou dobu tak vyrůst?

,,Co se děje?" Nic tam nebylo. Nic. June přešla k jednomu stromu a dlaň přiložila na kůru. Od prstů se začaly šířit oranžové žilky. Listy jako na povel zrudly a kořeny vyčnívající ze země se bleskově zvedly k obloze. Vytvořily oblouk. Asana zavrčela, Saf se stáhla do obranného postoje a já uskočila. Před námi se otevíral vchod do podzemí osvětlený loučemi.

,,Jdeš?" Zakřenila se nad mým ustrašeným výrazem. Podařilo se mi jen bezmocně nasucho polknout a rezignovat.

Pá živote, budeš mi chybět!

June procházela zkušeně temnou chodbou. Vchod se pomalu, ale jistě začal zavírat, než zaklapl a zbyla pouze oranžová záře ohně. Ze stropu odkapávaly kapky vody a všude se vzduchem šířila vlhkost. June zastavila u kamenných dveří a zaklepala.

,,Kdo tam?" Pronikly zvukové vlny do chodby, kde se odrážely v kruzích do táhlé ozvěny.

,,June." Cvaklo to a zavrzalo. V rámu se objevila asi tak čtrnáctiletá holka v černém tílku, stejně barevné kožené bundě, kalhotách a vysokých botách vystlaných kožešinou. Havraními krátké vlasy překryté kapucí. Na krku se houpal náhrdelník z bílých tesáků. Na jejím rameni trůnil červenooranžový drak s dlouhým krkem a ocasem, který byl zakončený malou jednostrannou ploutvičkou podobné zubatému noži. Na jeho hlavě se rýsovalo několik rohů. Měl pouze zadní nohy a oči šedě jiskřily.

,,To je...."

,,Amira. Cestovatel." Usmála se June a podrbala draka pod krkem. Ten zavrněl a natáhl se blíž.

,,Máte to?" Zvážněla jako mávnutím kouzelného proutku June. Dívka poodstoupila, prsty letmo přejela po opasku, který připomínal dvakrát obtočený dračí ocas a nepatrně přikývla.

,,Ahoj, já jsem Bave a tohle Dexter." Představila se.

,,Amira. Tohle je Saf a Asana."

,,Orionský albín? Úžasný, to je první kterého vidím." Přikrčila se v kolenou a upřeně zírala na Asanu.

,,Bave, odvedu Amiru do pokoje. Jdi zatím nachystat Elmen." Elmen. Co to sakra je?

,,Dobře." Bave cukla hlavou na souhlas a i s Dexterem tiše odešla.

,,Kdo to je?" Poklepu June na rameno.

,,Bave je náš Hledač. Prohledává tuhle planetu a shromažďuje vejce. Hlásí lokace Eme a ostatních jejího rodu. Informátor. Dexter je její spojka. Bave prý vidí duchy."

,,Aha, a: Cože?!"

,,Vnímá čas a prostor, bytosti, které jím cestují. My je známe jako duchy."

,,Jak vypadají, co tu dělají a ublíží mi?"

,,Podle ní se drží v pozadí a jsou na naší straně. Zjevují se celí v černé. Maximálně způsobují noční můry."

,,Dobře. Kde budu mít pokoj?" Asana a Saf začaly šmátrat po podlaze. Moje oči přejížděly po zdech. Jako by v nich pumpovala podivná síla. Celé protkané žilkami všelijakých barev.

,,Nedočkavče..... Západní křídlo."

,,Kdo tam bude se mnou?"

,,Nájezdníci a Válečníci. Ti nejpovolanější. Vlastně už jsme tady...." Dodala June a otevřela červené dveře s klepadlem ve tvaru kočičí hlavy. Naše sebranka vklouzla dovnitř a změřila obrovskou místnost na dračí délky. Na to, že se nachází pod zemí je tu bledé světlo. Strop byl jako hvězdné nebe, dokonce se pomalinku pohyboval. V rozích se krčily modré stromky cca metr a půl vysoké.

,,Udělej si pohodlí. Koupelna je hned vedle a jídelna.....do té se dostaneš, když budeš sledovat oranžové žilky ve zdech. Jídlo je k dostání celý den."

,,Ok.... Ještě něco?"

,,Přijdu pro tebe. No a....Saf a Asana by měli být správně ve stájích....."

,,Cože?" June protočila oči v sloup.

,,Máme tady stáje pro draky, kam chodí spát, jíst, čistit se a sedlat. Ale jelikož jsou tvoji miláčci ještě malé princezny.....můžeš je mít tady."

,,Díky." Skloním vděčně hlavu. Asana vyskočila na postel a natáhla se na ni. Saf zkoumala další dveře.

,,Tamty vedou do stájí. Můžeš se tam jít mrknout a vybrat si box. Přístup povolen." Zasalutovala a vypla hruď.

,,Ano pane!" Vystřelím ruku k čelu. June se usmála, máchla pláštěm a byla pryč.

,,Tak, kam se vydáme?" Saf přiskočila ke dveřím a zaškrabala na jejich prahu do podlahy.

,,Dobře. As...." Bílé dráče nesouhlasně zavrčelo a šouravými kroky přešlo ke mně. Vzala jsem za kliku a následovala Safin ocásek. Asana šla hrdě u mé nohy. Přesto působila unaveně. Náramek na jejím krku děsivě cinkal a v tichu a tmě připomínal chřestění řetězů v mučírně. Z dáli k nám doléhal řev. Od majestátního po úzkostlivý.

Poslední louče a další plaňky spojené kovovými vodorovnými pruhy. Saf vyskočila, zavěsila se na kliku ocasem a vší silou za doprovodu malého vrčení ji stlačila dolů. Zavrzalo to a udělalo mezeru, které Saf i Asana využily. Já si musela otevřít sama. Do nosu se mi vkradl pach síry, sena a kůže.

Další prostory.

Připomínalo to koňské stáje. Jen byly o velký poznatek větší. Některé boxy původu koňského a nakonec i ty dosahující velikosti okolo patnácti metrů na jednu stranu čtverce. Ulice široké. Na jednom konci stála police s kartáči, kbelíky a mýdlem. Vedle ní obrovský výklenek ve skále se sedly a uzdami. Všechno obrovské a musel k tomu vést žebřík, aby se tam vůbec někdo dostal.

Z prvního ,,koňského" boxu zničehonic vykoukla zelenožlutá dračí hlava s rezatými pruhy a zatarasila mi výhled na všechno ostatní. I na Saf a Asanu. Ta zelená připomínala barvou uschlý mech. Z temene drakovi vyrůstala obrovská hříva občas prorostlá peřím, která sahala až po lopatky a tlama se pyšnila šavlozubými tesáky na spodním patře čelisti. Tělo malé, ale znatelně silné, mohutné svaly na nohách, huňatá křídla se třemi prsty, dva rohy na hlavě. Celá jeho maličkost byla celkově ochmýřená, i když sem tam vyrůstal z šupin trnitý hrbolek. Ocas se táhl až na zem a nebyl zakončen vůbec ničím, pouze celý hustěji obsypaný hrbolky. Malé oči jako akvamarín.

Dračí hlava se přenesla blíž před můj obličej a vyfoukla horký vzduch. Podívala jsem se na zlatou cedulku u dveří.

Wrai

Samice

Pasterský Horský Term

Tina

,,Wrai!" Ozvalo se z uličky. Dračice se oklepala a odfrkla si. Párkrát nasupeně uhodila ocasem o zeď boxu.

,,Co to děláš?" Až teď se odvážím otočit krk směrem k hlasu. Mílovými kroky si to sem šinula dívka. Černé lehce vlnité vlasy jí sahaly až po zadek. Oči v barvě akvamarínu takové, jako má Wrai. Na sobě černé kožené kotníkové boty, karmínové tílko a černé džínové kraťasy.

,,Neříkala jsem ti, že nemáš na ostatní vystrkovat tu svoji palici?!" Zašermovala rukama a popadla nebojácně Wrai za roh na úrovni čelisti. Stočila ji směrem dopředu a zastrčila do boxu. Dračice bublavě zavrčela. Vypadalo to, jako když se směje.

,,Omlouvám se. Wrai je trochu....nevychovaná." To poslední slovo řekla pomalu a zřetelně. Přitom se otočila s rukama založenýma na prsou k drakovi a každou slabiku na svých rtech ještě zdůraznila.

,,Tina?" Zvednu tázavě obočí.

,,Jo." Vrátila tělo do původní pozice.

,,Nikdy jsem tě tu neviděla....." Prohlížela si mě od hlavy až k patě.

,,Jsem tu nová."

,,A kde máš draka?" Otočila se kolem své osy. Sakra, to je pravda. Kde je Asana a Saf? Přejedu pohledem po kupkách sena. Asana na jedné z nich spala. Saf náhle seděla u mě na rameni.

,,Tady a támhle." Ukážu na Asanu. Tina podrbala Wrai na hřívě.

,,Oheň....Ticho....albín...." Šeptala si pro sebe.

,,Ty musíš být Amira!" Ucouvla o krok.

,,Ano, ale nedělej okolo toho takové halo." Přejedu bříšky prstů Saf po křídle.

,,Cože?! Jak ,,Takové halo"? Čekali jsme na tebe tak dlouho. June o tobě tolik vyprávěla. Nemůže si tě vynachválit!"

,,Necítím se tak výjimečně." Prohodím. Tina vyprskla smíchy, ale rázem se zklidnila.

,,Nechceš se jít proletět?" Nadhodila. Wrai souhlasně zamručela a drcla jemně do Tiny.


Tak jsem zpět. Co myslíte? Názor na Bave a Dextera? Tinu a Wrai? Zdají se Vám sympatické?Myslíte, že Amira pozvání na projížďku a letecký výlet příjme?

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top