Nezkrotná
Cole zalapal po dechu a ucouvl.
,,Ty...." Ukázal roztřeseným prstem.
,,Já....?" Naklonila Asana hlavu na stranu a palcem letmo přejela po nadloketním náramku. Cole nehnutě stál. Asana zaťala pěsti, otočila se na podpatku a rozešla se ke mně.
,,Jdeme, tady to nemá cenu!" Zavrčela a popadla mě za paži. Naposledy pohledem střelím po Colovi.
,,Čarodějnice!" Zakřičel. Asana uprostřed východového oblouku ztuhla. Její sevření zesílilo. Prudce trhla hlavou, opět přešla k mřížím a pevně je čapla.
,,Poslouchej, je mi jedno, co si myslíš, ale MĚ ani Amiru nebudeš urážet! Je mi jedno, jak jsi se k ní choval předtím, ale TEĎ nemáš ŽÁDNÝ práva! Jsi zajatec! Můžeme tě kdykoliv, opakuji KDYKOLIV, zabít, nebo ti uříznout jazyk!" Cole zatajil dech, stejně jako já.
Asana viděla svět jen černý nebo bílý. Buď je někdo špatný, nebo zlý. Nechápala, že je nějaká třetí strana. Nedovedla si vysvětlit, že Cole nemá na výběr. Že byl vyhnán ze své strany. A ona ho nechce přijmout.
Je na třetí lodi, kterou Asana neuznává.
To je ale problém. Nemůže to vidět jen černobíle. Musí poznat i žlutou a zelenou, indigovou a červenou. Není přeci barvoslepá!
,,Asano, dost!" Sevřu jí rameno. Jenže ona nepovolila. Ještě pár vteřin strnule stála, než se uvolila nechat se vést. Přes rameno ale stejně sledovala Cola.
Cole, jestli máš rozum, neopovážíš se cokoliv namítnout....
,,Jen si toho psa odveď!" Do pytle, ty blbče...! Asana bez váhání vystartovala proti němu. Popadla klíč pověšený u vchodu a odemkla zámek.
Saf se postavila za ni, připravená k boji.
Co jsi jí řekla, Asano...?
Cole udiveně zíral a přitiskl se ke stěně. Asana, ač byla v lidské podobě, odhalila zuby. Až teď jsem si všimla, že její špičáky jsou nadměrně ostré a poměrně velké. Cole se snažil nahmatat něco, čím by se bránil.
,,Amiro....co to....pomoz....." Ruply mi nervy.
,,NE! TY sis ji naštval, tak má právo si to na TOBĚ vyřídit!" Zpoza rohu se vynořila Tina.
,,Co se...?" Nedořekla.
Cole z okenního rámu utrhl kus ztrouchnivělého dřeva. Ač starý, přesto velmi ostrý. Saf se po něm vrhla, on se přikrčil v kolenou a když prolétala nad ním, udeřil ji do hlavy. Vyjekla, kvůli omráčení dopad nedotáhla a bokem vrazila do klece. Ze stropu na ni spadl těžký řetěz. Asana zavrčela. Nevěděla jsem, co mám dělat. Asana se zamihotala a jako drak se vznesla. Vychrlila modrý proud ohně. Cole udělal kotrmelec doprava a jen taktak se vyhnul.
Tina byla pohotovější než já. Skočila mezi ně a srazila Cola k zemi. Ruce mu přišpendlila ke studené podlaze, kolenem ho udeřila do břicha.
Cole hekl a sekl dřevem. Trefil Tinu do ruky, ta zasyčela a ránu si sevřela druhou dlaní. Vytékala z ní proudem krev. Svým úprkem ale dovolila Colovi, aby ji setřásl. Šlo to rychle, když na něm seděla nepřipravená obkročmo. Odkutálela se stranou a svalila tím Asanu. Dračice se přeměnila, zřítila přes ni a zahleděla se na Tiny ránu. Jako by se zastavil čas. Asana zavřela víčka, její chřípí jemně zaškubalo.
Opravdu si k té krvi přičichla?
Cole se vrhl mým směrem, ale já strnule stála. Dívala se, jak se přibližuje, odráží a natahuje.
Chce mě zabít!
Výhled mi zakryly až bílé vlasy. Asana po něm skočila a vrazila do jeho boku. Bouchli sebou do zdi. Cole se převrátil na Asanu. Byl ve stejné pozici jako předtím Tina. Asana ohrnula tesáky. Teď moji mysl pohltilo ale něco jiného. Asaniny oči....
Už nebyly tmavomodré, jako klidné hlubiny oceánu. Teď se leskly hněvem, ale i jejich barva se změnila. Jako po explozi bomby. Proudily v nich ohnivé gejzíry, zorničky se stáhly do tenké štěrbiny.
Asana Cola pořádně nakopla, využila jeho nepozornosti a dostala se nahoru. Ani mi nedocházelo, že táhnu Saf po podlaze k Tině. Asana Cola mlátila pěstmi, on se po ní ale ohnal. Dostali se dva metry od sebe a začali se obcházet v kruzích. Cole zatočil dřevem, Asana se odrazila a vrhla se po něm. Cole dal před sebe zbraň. Asana to ani nepostřehla.
Plnou parou narazila. Předmět prošel jejím tělem....
***
Dívala jsem se do rozbouřené vody a pozorovala, jak se vločky ve spirálách snáší dolů a nechávají se pohltit. Vzduchem se linul pach soli. Moře.
Jeho hlubiny mne lákaly, jen ponořit tělo a nechat jej plout, omývané žalem nad mrtvými této planety.
,,Amiro!" Zamávala na mě Tina. Běžela po písku. Bosa. Já jí vyšla naproti loudavým krokem.
,,Je to tady." Opřela se o kolena a zhluboka oddechovala. Na tvářích mi vyrašil úsměv, zvedla jsem palec a ukazováček a zahvízdala. Nad námi zakroužil Demon a tiše přistál. Já nasedla, Tinu posadila za sebe a poplácala černého draka po krku.
,,Leť!" Demon k nebi vyslal majestátní řev a už smrtelně rychle nabíral výšku patnácti metrů.
Ostrov byl pustý, nerostlo tu skoro nic, jen několik palem a drnů divné trávy. Vše se postupně nořilo do sněhové pokrývky. Demon oblétl našedlé útesy a přistál na jedné vyvýšené plošině.
Ta byla překvapivě plná květů. Od ibišků po růže. Vše sladěné do modré, bílé, červené a žluté. Jako by jsme se náhle ocitli v tropech. Bylo tu zdobené zábradlí, velký rozkvetlý oblouk a menší kulatý skleněný stolek. Na něm misky z kokosového ořechu plněné borůvkami.
,,Amiro, konečně jsi tady!" Ten hlas znám.... Patřil Asaně. Melodický, tenký a zároveň hladký jako oblázky v řece.
,,Asano, jsem tak moc ráda, že se to stalo...." Zašeptala jsem a obejmula ji. Celkově jí to slušelo.... Bílé šaty dlouhé pod kolena zakončené lemem s duhovými motýlky. Bez ramínek. Vlasy rozpuštěné s jedním postranním copánkem, který se zaplétal s květinami. Dále také bílé balerínky. Až teď mi ale něco došlo: Nejsme sami....
Vzadu plošiny postával někdo v červené košili s modrou růží v rukou. Tvář skrýval, na pravé dlani se dala rozeznat jizva ve tvaru půlměsíce.
Asana se otočila, rozeběhla se k němu, paže mu omotala kolem krku a.....políbili se.....
***
Vše se zamlžilo. Z dálky sem doléhaly tlumené zvuky.
,,Amiro! Amiro!" Prudce jsem se zvedla, otevřela oči a párkrát zmateně zamrkala.
Ležím.
V posteli.
Ve svojí posteli.
Nade mnou se skláněla Tina a luskala prsty. Měla obvázanou ruku.
V tom sklepení to nebyl sen....
Cole je vážně tady. Zranil Tinu a....
,,Kde je Asana?! Kde je Saf?! Kde je můj drak?!" Tina smutně svěsila hlavu.
Ták...Co myslíte? Přežili všichni? Názor na Asany reakci?
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top