,,Čistím si hlavu." Odpovím nezaujatě a podívám se mu do obličeje. Měsíční záře si pohrávala s jeho vlasy a vytvářela na nich stříbřité nitě.

,,Spíš mi řekni, co tady děláš ty." Pronesu jedovatě.

,,To co ty, třídím myšlenky." Jeho pohled mě sjel od hlavy až k patě, jako by se mi vpíjel i do žaludku. Nelíbilo se mi to, ani kapku. Zvlášť, když se mi zastavil u zadku.

,,Hele, nejsi ta, co mě málem sejmula?"

,,Jo, to jsem já." Při pomyšlení na ten otřesný, ale zároveň unikátní zážitek jsem se nepatrně pousmála.

,,Jak že se jmenuješ?"

,,Proč tě to zajímá?" Odseknu.

,,Málem jsi mi urvala palici, takže..." Mi to dlužíš... Klasická smyčka pro zjištění pravdy.

,,Amira." Udělal pár kroků vpřed.

,,Ty jsi Cestovatel?!"

,,Jo. Problém?" Měla bych se ho taky zeptat na jméno...

,,Jen, že...no...čekal jsem někoho staršího a..."

,,Kluka. Vy s tím tady naděláte!" Protočím oči v sloup.

,,Tak kdo by jako spasitele čekal jedenáctiletou holku?!"

,,Zaprvé: Ano, přiznávám, je to divný, a Zadruhé: Není mi jedenáct!"

,,Ok, ok. Takže dvanáct, jo?"

,,Jo a tobě je kolik? A čekám, že mi řekneš i svoje jméno, po tom, co já ti vyžvanila skoro všechno."

,,Sorry, já jsem Erik." Potřásl si se mnou rukou.

,,A je mi třináct." Dodal.

,,Co máš za hodnost?" Zeptám se, jako bych to sama nevěděla.

,,Vále..."

,,Hej! Kdo je tam?!" Kousek od mojí nohy se objevil kužel světla.

,,Do pr..." Prohodil Erik a už mizel mezi stromy. Bez přemýšlení jsem se zvedla a udělala totéž. Moje oči vyhledaly menší díru, do které se mi bez problémů podařilo vlézt nohama napřed. Pod chodidly cítila drobné kamínky a neustále lezla hlouběji do prohlubně. Z několika prasklin na skále trčely větve, jež moji skrýš překrývaly.

,,Vylezte!" Opodál jsem zahlédla ukrytého Erika. Ležel na břiše pod keřem. Najednou prstem párkrát poklepal na svoje zápěstí a ukázal na zem. Ústy naznačil něco, co jsem přeložila jako: Zítra, touhle dobou, tady.

***

Asana seděla vedle Zeina, naproti ní já, Tina a Cole. Ani jeden z nich neměl nejmenší ponětí, co se včera stalo, takže se bezstarostně ládovali dary jídelny. Asana zvolila sardinky, Zein nějakou grilovanou zeleninu, my s Tinou ovocný salát, ostatně jako každé ráno, a Cole housku se sýrem, šunkou a máslem.

,,June říkala, že se s tebou chce sejít, Amiro. Čeká ve velké síni." Prohodila Tina.

,,Aha..." Zvednu se. Asana mi zamávala. Trvalo jen pár vteřin, než se přede mnou otevřela obrovská hala s vysokým klenutým stropem a opěrnými sloupy zakončenými květinovými vzory a soškami. Stály zde dva dlouhé stoly s místy pro sto lidí. Vévodil jim jeden menší s pěti trůny, jež stál v jejich čele. A právě uprostřed, na největším a nejzdobenějším sedadle vystlaným modrým kašmírem trůnila June. A nebyla sama. Viděla jsem zástupce Hledačů, Nájezdníků, Válečníků a Léčitelů.

,,Ráda tě vidím, Cestovateli." Cestovateli? Vždycky mě oslovovala Amiro, tohle bude formální akce...

,,Já vás taky." Postavím se před stůl.

,,Jak vám jistě došlo, něco se děje." Začala. Přikývnu.

,,Jde o tradici, kterou musí podstoupit každý Cestovatel." Postarší paní v zeleném křesle se neklidně zavrtěla.

,,Každých sto let se otevírá Větrná brána. Portál, který vysává životní energii z tohoto světa. Nikdo neví, kam vede, ale pokud nebude uzavřen, pohltí tento svět. Pohltí všechny světy. Tolik nashromážděné energie vyvolá silnou explozi..." Pro dramatický efekt se odmlčela a počkala, až vstřebám to, co vím.

,,A zničí vesmír. Proto ho musíš uzavřít."

,,Ale kdy? A to důležitější; jak?"

,,Další otevření nastane za pět let. Do té doby musíš projít výcvikem. Naučit se zacházet s Amiřiným medailonem a Elmenem."

,,Ale..."

,,Učit tě budou všichni mistři. Tvoji draci se musí zdokonalit ve všech směrech. Výdrž." Z rudého křesla vstal mladší muž, nejspíš vůdce Válečníků.

,,Rychlost a mrštnost." Nyní se postavila žena z blankytně modrého, muž usedl. Poznávala jsem ji až moc dobře. Tiny učitelka Nájezdníků.

,,Hledání a využívání smyslů." Mistr Hledačů.

,,Přežití." Starší dáma ze zeleného - Léčitelé.

,,A...kde ta brána je?"

,,Moje dítě, brána se pokaždé zjevuje jinde. Musíš ji najít sama." Pronesla Léčitelka ledově klidným hlasem. June mlčela, civěla do dřevěné desky, dokud majestátně nezvedla hlavu.

,,Jsi připravená úkol přijmout?" Vznesla. Přejela jsem očima všechny přítomné, jejich pohledy lpěly na mně. Čekali na mou reakci.

,,Přijímám..."

***

,,Ty jsi to vzala?! Amiro, co když se nevrátíš, co když tě ten vír vcucne a...a..." Šílela Asana a chodila po startovní rampě sem a tam. Zein ji chytil za ruku, přitáhl blíž k sobě a začal utěšovat v objetí. Cole si odfrkl a podrážděně zavrčel.

,,Nic se mi nestane Asano. A krom toho; máme ještě pět let." Usměju se. Tina, která doposud stála jako opařená a držela jazyk za zuby nyní promluvila.

,,Budeš se mnou mít tréninky! Není to super?!" Vyjekla.

,,Hele a co se jít projít?" Navrhl Zein. Asana se mu vymanila.

,,Můžeme? Koneckonců, ještě není tma..." Zažadonila.

,,Proč ne?" Pokrčila Tina rameny. A tak jsme se vydali dolů, do lesa. Pomalu nastávalo šero, začínaly houkat sovy. Tu vzal Zein Asanu za ruku. Cole kopl do šutru na cestě a plnou silou do něho strčil.

,,Přestaň na ni už sakra sahat!" Asana ucouvla a jako bílý drak zmizela mezi stromy. Zein se nasupeně otočil.

,,Přestaň mě komandovat princezno!"

,,Ty hade zakrslej!" Netrvalo dlouho a z přestřelky se vynořila první rána. Tina chtěla zasáhnout, ale já jí položila paži před břicho. Třeba si to konečně vyříkají... Zein byl zrovna na zemi. Chtěl Cola překulit, ale zachytil pouze lem bílého plátna z tábora. Cole sebou škubl, obvaz z jeho kůže pomalu sklouzával dolů. Tina začala zuřivě gestikulovat, ukazovala prstem dolů a lapala po dechu.

,,Amiro, podívej!" Vletěla mezi ně. Svalila Zeina do trávy a přidržovala ho za ramena, mezi větvemi se propletly Asany bílé šupiny. Ona odřízla Cola. Vrčela, sekala drápy a ohrnovala pysky. Tina se zvedla, popadla Cola za zápěstí a otočila jeho ruku dlaní vzhůru. Zastavilo se mi srdce. Všechno se zamotávalo ještě víc a ta imaginární skládačka opět vytvářela ohromné díry.

Cole měl na dlani jizvu ve tvaru půlměsíce, úplně na stejném místě jako Zein...

Jsem tady... Tak co myslíte? (Dočasný) Názor na Erika? Na to nově objevené poslání? Na ten další zvrat?