Stála jsem tam, přikovaná k zemi a nemohla z hlavy dostat to co se právě stalo. Bylo to svým způsobem absurdní, protože jsem věděla co ke mě cítí, ale opravdu to slyšet, to bylo něco jiného. Připadala jsem si jako ve snu a všechno ve mě se svíralo, ale tak krásným způsobem, že jsem se musela držet umyvadla a bych se nesvezla na podlahu s pitomým úsměvem na tváři. Je pravda, že mě ranilo to, že ho políbila jiná, ale to co mi řekl, že se nikdy nic nezmění u mě způsobovalo znovu problémy s dýcháním. Pak tu byla vzpomínka na jeho rty na mém krku a já zavřela oči.

Myslel si, že to tím vyznáním zkazil, ale už jsem dál nemohla popírat ten fakt, že i já k němu něco cítím. Opravdu jsem se dlouhou dobu snažila sama sobě namluvit, že chci jen zapomenout na Michaela, ale nebyla to pravda. Kain mi rozuměl, dokázal mě rozesmál, opít a donutit mě žárlit. Nedokázala bych bez něj být, bez něj a jeho očí, doteků a polibků. Všechno tohle mi došlo až teď, až po tom co jsem z jeho úst slyšela ty dvě slova. Myslela jsem si, že jsem byla stvořená pro Michaela a možná to byla i pravda, ale on si toho nevážil a nikdy by ani nezačal, myslel jen na sebe. Zatímco Kain myslel na mě, jen na mě.
,,Budu mu to muset říct." s těmi slovy jsem se přiblížila ke dveřím, které za sebou Kain zavřel. V pokoji hrála hudba a mě se zdála až nesnesitelně smutná.

Seether feat. Amy Lee - Broken ft. Amy Lee

Stiskla jsem kliku a vešla do pokoje.
,,Kaine?" zamumlala jsem když jsem ho našla sedícího před oknem. Zase.
Přišla jsem až k němu a objala ho svýma rukama které jsem sepnula na jeho břiše. Cítila jsem, že ztuhl, ale po pár vteřinách se uvolnil a já se usmála.
,,Nic si neposral." řekla jsem s hlavou opřenou o jeho rameno. Venku bylo ještě světlo a tak jsem neviděla jak se tváří, ale cítila jsem jak si povzdechl.
,,Vezmu tě nahoru." promluvil konečně ledovým hlasem a já se prudce narovnala.
,,Cože?!" vyhrkla jsem a přesunula se před něj. Ve tváři měl zamračený výraz a úplně ignoroval mojí přítomnost.
,,Proč mě chceš vzít nahoru?" zeptala jsem se, ale on se mi dál vyhýbal pohledem.
,,Kaine!" vykřikla jsem a on se mi konečně podíval do očí.
,,Sirael, držím tě tu proti tvojí vůli a nemám na to právo. Nemůžu po tobě chtít abys tu zůstala. Vezmu tě zpět a už mě nikdy neuvidíš."
,,Co to tady plácáš?!" řekla jsem okamžitě, ale on jen zakroutil hlavou.
,,Chci abys byla šťastná, a tady nejsi." zašeptal a já nestačila zírat na to co mi to tu vykládá.
,,Jsem tady šťastná sakra! Proč si myslíš, že tu jsem? Jsem tu kvůli tobě Kaine, ty jsi mě udělal šťastnou."
,,Sirael, nikdy mě nebudeš milovat, a já..." začal, ale než to stihl dokončit, řekla jsem to co jsem se snažila dlouhou dobu potlačit.
,,Miluji tě." řekla jsem tak nahlas aby mě slyšel a on okamžitě zmlkl. Chvíli bylo ticho a já úlevně dosedla na paty. Tohle bylo to co mě trápilo a tížilo celou dobu a teď to břemeno ze mě konečně spadlo. Bylo celkem zábavné sledovat jeho zaražený výraz.
,,Co jsi to teď řekla?" zamumlal konečně, já mu skočila kolem krku a tím ho povalila pod sebe na zem.
,,Miluji tě Kaine." zopakovala jsem mu a on mě pohladil po tváři.
,,Někde jsem se praštil do hlavy a teď sním?" řekl a já se zasmála.
,,Jestli chceš můžeš se na to vymlouvat." zašklebila jsem se a on mě povalil pod sebe.
,,Myslíš to vážně?" zeptal se a já zakroutila hlavou, což u něj vedlo k zamračení.
,,Jasně že to myslím vážně!" zasmála jsem se a jeho obličej se okamžitě uvolnil.
,,Můj bože." vydechl těsně předtím než znovu spojil naše rty a já se rozplývala pod jeho rukou, která zkoumala každý detail na mém odhaleném boku.
,,Už ti někdo řekl jak nádherná jsi?" zašeptal do mého krku který líbal a já se šťastně usmála.

Chtěla jsem mu odpovědět, ale v hrudníku mě píchlo tak silně, že jsem vykřikla a schoulila se pod Kainem do klubka s rukama přitisknutýma k hrudníku.
,,Sirael co se děje?!" mluvil na mě Kain a vzal mě do náruče. Během chvilky jsem ležela v posteli a snažila se nekřičet bolestí.
,,Lucifere!" zakřičel Kain a já leknutím otevřela oči. V tom okamžiku se Lu objevil vedle mé postele a položil mi ruku na hrudník.
,,Lu co se děje?" slyšela jsem zoufalý hlas Kaina a Lu se na mě usmál.
,,To je v pořádku Kaine, všechno bude dobrý. Buď u ní." promluvil Lu a pohladil mě po vlasech.
,,Jo a dobrý oči Kaine." řekl ještě, ale to bylo poslední co jsem slyšela než se mi víčka zavřela.

Michael

Když jsem se znovu vrátil do vesnice, uvítal mě přímo nasraný pohled Duhy.
,,Kde jsi byl?!" zakřičela na mě a já si povzdechl.
,,Musel jsem být sám."
,,A to jsi mi nemohl něco říct? Myslela jsem že už se nevrátíš!" mluvila dál, ale já jsem kolem ní jen prošel. Jo rád bych se už nevracel, ale nemůžu od problémů pořád jen utíkat.
,,Michaeli! Já s tebou mluvím!" zakřičela na mě a já se otočil.
,,Co chceš Duho? Co kurva ještě chceš? Dosáhla si svého tak buď..." nedokončil jsem to protože mě poslala k zemi svíravá a pulzující bolest v hrudi. Okamžitě mě napadlo, že se Sirael něco stalo, ale pak jsem si vzpomněl na to co mi řekl Lu a zakřičel jsem bolestí. Ne jen tou fyzickou, ale hlavně psychickou.

Zamilovala se do Kiana. Spojení se přerušilo a já jí ztratil.