,,To si děláš legraci Sirael?!" křičel na mě Michael polohlasem jen co jsem mu řekla co po mě Kain chce.
,,Michaeli prosím, poslouchej mě. Je tu možnost jak ho napravit, a já to chci udělat." šeptala jsem.
,,Nepustím tě s ním zpátky do temnoty!"
,,Prosím Michaeli." prosila jsem dál, ale on jen nesouhlasně kroutil hlavou.
,,Nic se mi nestane." ujistila jsem ho, ale on jako kdyby mě vůbec neposlouchal.
,,Sirael, on je zlý. Nechci aby se ti něco stalo." vydechl už klidněji.
,,Nic mi neudělá." řekla jsem znovu a on si prsty prohrábl své světlé vlasy.
,,Michaeli prosím, chci mu pomoct."
,,Ale proč zrovna ty?!"
,,Já nevím Michaeli." zalhala jsem. Moc dobře jsem věděla, že je to kvůli tomu polibku, ale rozhodla jsem se mu to neříkat. Pak nastalo ticho. Hrozivé ticho kdy se na mě jen díval a čekal, že si to snad rozmyslím. Potom, aniž bych to čekala mě políbil. Jeho polibek byl tak hladový a naléhavý, objala jsem ho kolem krku a on svoje ruce přesunul na moje boky.
,,Co když se do něj zamiluješ?" zeptal se když si opřel čelo o to mé a políbil mě na nos.
,,To nehrozí Michaeli. Miluji tebe." zašeptala jsem a on se usmál.
,,Víš je tu něco co bys měla vědět. Když jsi tu nebyla, šíleně moc jsem tě postrádal. Chyběla jsi mi." řekl a já se usmála.
,,Jak dlouho tam budeš?" zeptal se potom a já pokrčila rameny.
,,To nevím Michaeli." přiznala jsem a on se ode mě odtáhl.
,,Slib mi, že se vrátíš, prosím."
,,Slibuji." slíbila jsem mu okamžitě a on mě znovu políbil. Nelíbilo se mi, že ho opouštím zrovna teď, ale něco mi říkalo, že Kainovi musím pomoct.
,,Jen se tě dotkne a přísahám, že si ho najdu." zavrčel a já ho pohladila po tváři.
,,Neublíží mi, sám mi to řekl."
,,A ty mu věříš?" zeptal se a hořce se usmál.
,,Ano Michaeli." řekla jsem, ale sama jsem si nebyla jistá.
,,Dobře, když mu věříš, budu se mu snažit věřit i já." přikývl a já mu skočila kolem krku.
,,Děkuju Michaeli!"
,,Dobře, tak pojď." usmál se a vzal mě za ruku. Společně jsme se vrátili na místo kde jsme nechaly Kaina. Čekal na tom samém místě a jen co uslyšel naše kroky zvedl hlavu a jeho pohled okamžitě padl na naše pojené ruce.
,,Fajn Kaine, nechám jí jít s tebou, ale zkřivíš jí jen jeden vlas na hlavě a zaplatíš za to." pohrozil mu Michael, ale Kain se na něj nepodíval. Díval se přímo na mě a já byla z jeho černých očí nervózní. Jako kdyby mi tiše něco vyčítal, a já nevěděla co.
,,Nic jí nehrozí." promluvil konečně a podíval se na Michaela, který pod jeho pohledem ztuhl.
,,Sirael?" natáhl ke mě ruku Kain a já se podívala na Michaela.
,,Opatruj se mi a hlavně se vrať." zašeptal mi, vsunul svou ruku do mých vlasů a něžně mě políbil. Rozplývala jsem se pod jeho doteky, ale cítila jsem na sobě pohled černých očí. O co mu jde? Proč mě tak sleduje?
,,Tak běž." pokynul mi Michael, a já jsem věděla, že i když s tím souhlasil, nelíbí se mu to. Chytla jsem se za Kainovu nabízenou ruku a on mi jí silně stiskl. Pak, bez jakéhokoliv dalšího slova, nás pohltila černá mlha a poslední co jsem zahlédla byly Michaelovi modré oči.

Jen co jsme se znovu objevili v temnotě, pustil Kain mou ruku a vyrazil pryč.
,,Kaine!" vykřikla jsem a rozběhla se za ním.
,,Kaine stůj!" zakřičela jsem znovu a jen co jsem ho doběhla, chytla jsem ho za paži, on se prudce otočil a přitlačil mě na stěnu chodby ve které jsme byly.
,,Už nikdy! Už nikdy mě nenuť tohle cítit!" vrčel do mé tváře a já se na něj zmateně dívala.
,,Co? Co se stalo?" koktala jsem a on si mě jen dál měřil pohledem. Pak se jeho pohled změnil a on se rukama opřel kolem mé hlavy.
,,Kaine, co se stalo?" zeptala jsem se a dívala se do jeho očí, už dávno mi přestaly nahánět hrůzu.
,,Já nevím..." zakroutil hlavou a kus ode mě odstoupil, oddechla jsem si, ale když se ke mě otočil zády neváhala jsem a položila mu ruku na rameno.
,,Co se stalo? Co si cítil?" zašeptala jsem a o se hořce zasmál.
,,Měl jsem chuť Michaela zabít. Stačí? Už nikdy mě nenuť tomu přihlížet, rozumíš?"
,,Tak o tohle tu jde? Tobě vadilo, že mě Michael políbil? Tomu se říká žárlivost Kaine!" vyplivla jsem na něj ty slova a on se ke mě otočil čelem.
,,Proč to cítím? Proč?" zeptal se a přibližoval se ke mě, já před ním začala ustupovat, ale znovu mě zastavila zeď.
,,Proč to cítím Sirael?" zeptal se znovu a já mu musela dát odpověď, věděla jsem ale že bude na milion procent zuřit.
,,Řekni Sirael, proč cítím žárlivost? Proč když se tě Michael dotkl, měl jsem vztek, chtěl jsem ho zničit jen proto, že se na tebe podíval." mluvil dál a já se na něj jen dívala. Vypadal tak zmateně a rozhozeně z pocitu který nezná až mě píchlo u srdce. Měla jsem ho naučit cítit a on se do mě místo toho zamiloval.
,,Od...od kdy ten pocit máš?" zeptala jsem se potichu.
,,Od toho polibku." odpověděl mi a podíval se na moje rty.
,,Proč to cítím? Proč chci abys to udělala znovu? Co je to co mě tlačí v hrudi?" řekl, vzal mou ruku a znovu tak jako tenkrát v lese si jí přiložil k hrudníku. Cítila jsem znovu jeho srdce, tentokrát tlouklo o něco silněji, ale víc pravidelně než předtím.
,,Já...já si nejsem jistá." zamumlala jsem, stáhla jsem svou ruku a on se zamračil. Je možné aby mě miloval kvůli jednomu polibku?
,,Do háje Sirael! Ty můžeš za tyhle pocity!" zavrčel mi do tváře a mě se oči začaly plnit slzami. Jestli mu to řeknu, zničí ho to, protože já ho nemiluju, miluju Michaela. Zatím co já jsem přemýšlela co budu dělat, on si všiml pár slz co se mi rozkutálely po obličeji a palcem je setřel.
,,Proč ty slzy?" zeptal se klidným hlasem. Byl pryč naštvaný Kain, vítej starostlivý Kaine.
,,Bojím se." odpověděla jsem a jeho pohled se znovu změnil. V jeho tváři se tak těžce četlo, a to všechno kvůli jeho očím. Nic se z nich nedalo odhadnout. Někdo by řekl, že jsou prázdné, ale mě tak nepřipadaly.
,,Bojíš se mě?" zeptal se potichu a já zavrtěla hlavou.
,,Bojím se o tebe." řekla jsem okamžitě a na jeho jinak bezchybné tváři se objevilo pár vrásek. Teď jsem si všimla jizvy pod levým okem, jak to, že jsem jí předtím neviděla? Dokonce i na rtu se objevila malá jizva a levé straně jeho čelisti. Zamračila jsem se, vím jistě že tam předtím nebyly.
,,Kaine? Odkud jsou ty jizvy?" zeptala jsem se a on zavřel oči.
,,Někdy ti to řeknu, teď ne. Proč máš strach o mě?" změnil téma a znovu otevřel oči. Líp by se mi mluvilo, kdyby mě nesledoval.
,,Kaine...žárlíš protože...protože mě asi miluješ."

V tu chvíli jako kdyby se svět zastavil. Kain ztuhl a jeho oči s ním, kdybych necítila jeho dech, myslela bych si že dočista zkameněl.
,,Kaine?" zašeptala jsem.
,,Pojď." vyštěkl a surově mě vzal za ruku.
,,Počkej kam mě vedeš?" křičela jsem na něj ale on, stejně jako předtím, ani nezastavil. Až když jsme zastavily u těch stejných černých dveří a on mě vecpal dovnitř se na mě znovu podíval. Hněv v jeho očích se nedal ani popsat.
,,Co to pro mě znamená?!" zařval na mě a já leknutím narazila do mohutné skříně za mými zády.
,,Co to pro mě znamená Sirael?! Miluješ Michaela!" křičel dál a já ztuhla strachy. Jestli ještě jednou řekne, že z něj nemám strach, tohle mu připomenu.
,,Já...já nevím Kaine." vysoukala jsem ze sebe a v tu chvíli se rozběhl a plnou silou praštil do skříně těsně vedle mé hlavy. Zavřela jsem oči a bála jsem se pohnout. Cítila jsem jeho zrychlený dech ve své tváři a slyšela moje strachem tlukoucí srdce.

♥♥♥

Ahojky, jen sem chci přidat pár fotek :)

Kain:

Sirael:

♥♥♥