Zajímávé ,ale probudila jsem se v zatracený nemocnici .
Hned jsem na stolku uviděla dopis , byl zajímavý.

DOPIS

Ahoj to jsem já Hidan.
Co se proboha stalo že jsi ležela na kameni a z hlavy ti tekla krev . ty idiotko jedna!.😠
Nevěděl jsem co s tebou a ..tak odnesl jsem tě do nemocnice .
Doufám ,že jseš v pořádku .
Já ti budu posílat dopisi přes ptáka a ty mě taky jasné!?
Ahoj.

Začali mi kapat slzi na dopis ,ale .....najednou mi něco zase klaplo hlavou a já jsem ten dopis roztrhla a odhodila ho ke všem čertům.
Něco jsem se tam zamumlala a zase když jsem se probrala , hořlivě jsem zaplakala.
To nemůžu být já ...to nemůžu být já.
Takto jsem zjistila ,že mám rozdvojení osobností.
Radči jsem se rozhodla si přečíst ten svitek a dozvědět se něco o tý technice co jsem použila na matku.Po přečtení mě chytil šok. Ta technika se jmenovala whiterasu a má to být ochranný mechanizmus při nebezpečí.
Také se probouzí  někde v deseti.
Ale Saice to bylo  divný, není jí ani šest přece?!

Dále nevim ,jak jsem usnula ,ale při vztávání jsem spatřila u okna umírajícího sokola byl malý, asi je to ještě mládě .
Pokusila jsem se ho vyléčit ....a podařilo se .
Když jsem se podívala do jeho očí ,ucítila jsem bolest. Bylo mi ho líto
"Koho jsi ztratil můj milý?" Zeptala jsem do prázdná . Pochopila jsem ,že od ptáka čekal odpověď nemůžu "Pííp " Zapípal jako by odpovídal na mojí otázku " Ach jo už mluvím se zvířaty to není normální!" Povalím se s mládětem sokola na postel "Chmmm ale potřebuješ jméno .Co takhle Cunami !" Vzpoměla jsem si . Vždycky se mi líbilo toto jméno a myslela jsem si ,že ho dám kočce ,ale .. proč nemít za domácí zvíře sokola ? Hmm "Píp "radostně zapípal malý sokol najednou . Usmála jsem se a vytáhla z tašky ,která stála na skřince hřeben . Česala jsem jemně jeho krásné peří. "Líbí ? to je super !" Povídala jsem dál a dál .
Podívala jsem do okna a povzdychnula jsem si ."Radči bych byla slepá ,ale šťastná" podívám se svýmu malýmu kamarádovi do očí . "Tak a už dost tady sedět !" Vyskočila jsem z okna a vypravila jsem k hřbitovu.U mě na rameni seděla Cunami.Sedla jsem si u hrobek mých rodičů a položila na ně kytky .Pomodlila se a chtěla jsem odejít ,ale někdo mě přerušil a obejml. Rozhlídla jsem se ,však nikoho jsem nezahlédla ,ale někdo mi náhle sladce šeptl na ucho "to jsem já tvoje blbá matka, promiň mi Saki ,já nevim co se to semnou stalo moc je mi to líto .Jsem tak šťastná žes mi dala tak dlouho požadovanou smrt ,jinak bych nadále zůstala nešťastná .Buď šťastná a nikdy se nedej omámit druhou tvojí stranou.
Víš povím ti, to je prokletí našeho klanu .My s tvým tatínkem se budeme na tebe dívat .Nashledanou Saki." Spadla jsem na kolena .Takhle mě nebolelo nikdy nic v životě , přitiskla jsem si k sobě Cunami a plakala ....plakala.

Pov Kisame
Procházel jsem se po misi v malé vesničce ,jmenovala se asi...vesnice skrytá v horký vodopádech.Hledal jsem hotel na noc.Lidé mi řekli ,že se do něj dostanu přes hřbitov.Tam jsem ,však spatřil holčičku .Hořlivě plakala .Vypadala na 5 let. Přišel jsem k ní a začal jí hladit po hlavě také jsem zanesl kunai nad hlavu . Určitě to byla jeho dcera.Viděl jsem jí jenom na  růžové vlasy.
Ani se na mě neotáčela prostě brečela. Pak náhle usnula . Nemohl jsem to udělat ,prostě nemohl ... natolik ztracená .Vzal jsem ji na ruce a odnesl s sebou k hotelu.Za mnou letěl nějaký Sokol  , ale mě to bylo docela jedno.Když jsem jí tam přinesl ,sedl jsem na židli a prohlížel si ji ,jak vypadá.
Myslím ,když povyroste bude velmi krásná, ikdyž už teď je pěkná .Její obličej je tak roztomilý a povědomý. Bohužel ne v dobrým ,však nemohu nenávidět prosté děvče ikdyž ten parchant mě zbavil mé ruky . Prohlédl jsem si velký šrám na ruce  . Jediné co je na její obličeji špatné , velký šrám přes nos.
Tak trošku jsem popřemýšlel a lehl si k ní.
Ten zatracený sokol mě sledoval a rozhazoval své peří ,ale když se to malé děvče usmálu ve snu přestal . Cítil jsem divné pocity .. jakoby moje povinost je být jejím ochráncem  . Musím stát před ní jako stěna . Vlastně neobjevil jsem se tu jen tak ,ale i proto ,že jsem hledal dítě toho koho jsem zabil ...

Flashback

Mladý muž stál s kopím přede mnou . Byl to důstojný protivník ,ale poslední útok byl pro něj poslední . Usmíval se .. nevím proč ,ale usmíval se "tak .. tohle byl můj poslední boj .. škoda ,že neuvidím oči své manželky a dcery .. víš mám prosbu ochraň mé dítě .. jediné co ponese mé následí " uchechtnul jsem se "PROČ BYCH POMÁHAL TOMU KDO MĚ ZBAVIL RUKY ?!!" Ten odkašlal krev ,ale nepadal . Opřel se o své kopí "protože vím ,že ty sám nejsi takový ,jaký vypadáš " podíval se na mě svými sebevědomýma zlatýma očima.  Vítr zavětřil a tráva se mi opřela o nohy . samehada zavrčela . Naštvaně jsem odešel a v dáli uslyšel pád . Pootočil jsem hlavu a uviděl jeho tělo na zemi "držel jsi se do posledního " Samehada to podtvrdila

Pov Sázka
Když jsem vztaka spatřila jsem nějakého muže. Byl divný vypadal , jak žralok, ale cítila jsem v něm něco přitažlivé . ~On se o mě staral ?~ pomyslela jsem si udiveně .Zaviděla jsem v okně ptáka . Hned jsem se k němu rozeběhla a....... Jak si myslíte co udělám,jasně spadnu . Na to se probudil ten divný muž.
"Hej dětsko nic se ti nestalo? Chceš pomoc? Co jsi tam dělala?Co je to za zkušený malý sokol?"
Jedním slovem on mě vážně zasypal otázkami.
Začala jsem na ně odpovídat a v konce on mě uspokojoval"Onii-san, že k nám do vesnice budeš furt přijítždět."  "Jasňak" odpověděl a otočil se na odcod s tím jeho živým mečem Samehadou . Je to zajímavý meč
S ním jsem se moc dobře sblížila. Snad mi to nevyjde bokem

Jednou ,když jsem seděla na trávě  a přemýšlela ,jakou techniku mě naučí Kisame ke mě přišla fakt divná osoba.
"Ahoj " podívala jsem se na ní s nezájmem "Ahoj známé se?"udiveně se na ní podívám . Opravdu mi připadá povědomě ,ale nikdy jsem ji neviděla  "Ne ,ale chtěla bych." Nevím řekla jsem to podvědomě , jelikož jsem se spíš dívala na oblohu "Jak se jmenuješ? " nakonec jí znovu věnuji pohled  "Saika " prohrabu si vlasy
"Sagurimi " jen kývnu
Nevím proč ,ale cítila jsem, že s tímhle člověkem jsem otevřená ~Proč?Nevim.~
"Ano ..uzavřela jsem se pro skoro všechny lidi, ale  né pro ty ,které jsou mi dráhý " řeknu do oblohy  "Že Cunami?"usmívàm se na ptáka "Piiiiiiip"

Vím je to hrozný, ale učím se.Takto je můj slíbený obrázek. Osobně já tu ruku tam chtěla dodat . Snsd nikomu to nevadí :)