3 032 slov

„Vážně se chceš vsadit? " ozývaly ze všech směrů hlasy, které byly všechny až do jednoho směrovány k brunetovi rozvaleném na gauči.

,,Vždyť ona tě zná. To nemáš šanci vyhrát," posmíval se mu David, který už nějaký čas chodil se Stevie.

,,Má pravdu, ona si s tebou nic nezačne." Přitakal Jáchym „Ellie je na to dostatečně chytrá"

,,Do konce podzimu jí budu mít se vším všudy." Řekl Filip a nastavil ruku. Kluci si vyměnili pobavené pohledy a plácli si.

Kdyby byli bývali věděli, jak to dopadne vycouvali by, ale pozdě brát své činy zpět.

........................................................................

Moje blankytné oči těkali po třídě mezi mojí nejlepší kamarádkou, která mi něco povídala a tím blbečkem Malloyem jenž oblboval Katie.

Největší děvkař na škole. Podle mě spal snad s každou vyjma učitelek a mě.

Nenávidím ho kvůli Bethanie, kterou zneužil, když byla opilá a já měla rande domácími s úkoly.

,,Hej Malloyi, okamžitě od ní vypadni, jinak tě nechám vykastrovat!" Vystartovala jsem, jakmile vzal její bradu mezi prsty a chystal se jí políbit.

,,Ou. Bellová proč ji tak urputně chráníš? Nevypadá, že by ji to stokrát vadilo," zeptal se mně s nesnesitelně křivým úsměvem na tváři, zatímco se nad ní pořád skláněl.

,,Někdo jí chránit musí, když nepozná že si s ní jen hraješ." Vyplivla jsem a vší silou jsem mu dupla na nohu.

,,Au. Bellová to strašně bolelo" uchechtl se a ruku si přiložil na srdce. Herečka.

,,Pokračuj ještě chvíli a bude tě bolet ještě něco a tisíckrát víc." Řekla jsem a on se znova sklonil ke Katie.

,,Řekla jsem, že od ní dáš pračky pryč" zavrčela jsem výhružně a přiblížila se k němu tak, že kdyby se narovnal naše nosy by se téměř dotýkaly.

Bác, zákon schválnosti. ,,Copak Bellová žárlíš?" Zeptal se, když se vyplnila ta strašlivá hrozba a jejich nosy dělilo jen několik málo centimetrů.

,,Na ní? Proč bych měla? Být tvým dalším záletem, fakt opravdu nechci." Pronesla jsem mu do obličeje a nehnula se ani o píď.

Chyba, v jedné sekundě se sklonil a své horké, plné rty přilepil na ty mé.

Měla jsem co dělat abych racionálně přemýšlela. On líbal naprosto úžasné ale.......byla bych jen další zálet.

Rychle jsem se probudila z překvapení a vrazila mu facku, a ještě do rozkroku.

Za tohle mě bude nenávidět ale nemá na mne co hrabat.

Opatrně jsem vycouvala a usedla zpátky na své místo.

,, Bellová, já tě dostanu. To ti slibuju jako že se Filip Malloy jmenuju." Zašeptal, když se usedal na své místo.
Tohle byla potupa.

........................................................................

,,No jasně. Musím na to chytře. Nasadím si masku a půjdu hrát o večerech do baru jejího strýce. " Seznámil kluky se svým plánem.

,,A jakou masku." Zeptal se Jáchym se zájmem.

,,No, jakou asi, smrtijedskou jako v Harrym Potterovi" rýpnul si David a hodil si nohy na konferenční stolek.

........................................................................

Podzim. Co všechno se může stát na podzim. Od kruté smrti až k lásce.

Říjen pomalu přecházel v listopad a já jsem v noční tmě zase kráčela do práce.

Pracuju v jednom nočním baru. Strýček říká že krásná slečna za barem přiláká víc zákazníků.

Proto jsem byla ne, jednou v průšvihu. Kdyby mne strýček nedal na karate tak už dávno nejsem pannou.

Kolik už tu bylo mužů, kteří mě chtěli svést nebo dostat do postele. Ani jednomu jedinému se to nepovedlo.

No, a proto jsem byla v těch průserech. Když se člověk brání před znásilněním tak úplně nehraje na to, jestli násilníkovi zlomí ruku nebo ne.

,, Strýčku, jsem tady" zakřičela jsem, když jsem si klíči odemknula dveře od baru a pověsila je na věšáček.

,,To je dobře Ellie. " ozvalo se mi ze skladu. „Máme nového kytaristu"

,,Jo, to je super už bylo na čase," odpověděla jsem, když jsem hodila svůj batůžek na barovou stoličku.

,,Prý by chtěl zazpívat i nějaké duety tak jsem mu řekl že to můžete udělat spolu. " Řekl strýček a vylezl ze skladu.

,,No tak to teda ne. Já nikomu dělat šaška nebudu." Ohradila jsem se, ale když jsem uviděla strýčkovo psí oči tak jsme povzdechla.

,,Fajn. Ale jen pro tentokrát." Upozornila jsem ho se zdviženým ukazováčkem.

,,Kdy má přijít?" Zeptala jsem se a začala pomalu sundávat židle na stolech.

,,Za patnáct minut. Přinese ti noty, aby sis to mohla pročíst, než budete zpívat." Řekl mi strýček a když odešel pustila jsem se s chutí do práce.

.....................................................................

,,Jsi si jistý že tě nepozná?" Zeptal se nedůvěřivě Jáchym, když si Filip nasadil baletní masku, kterou šlohnul otci.

,, Ne, a když pozná, co se stane?" Zeptal se, zatímco mu David dělal patku z vlasů.

,,Filipe, ten tvůj rozcuch nejde vůbec zkrotit. Už jsem na něj vyplýtval polovinu gelu a pořád ti ty vlasy trčí na všechny strany." Stěžoval si a pořád se přehraboval v jeho vlasech.

Po hodině. (Po pěti minutách, David moc přehání). „Konečně," vydechl David zmučeně a fláknul sebou na křeslo.

,,A co oči?" Zeptal se Jáchym a pozorně si ho prohlížel.

,, Čočky," odpověděl prostě a na chvíli odešel do koupelny.

Když vyšel zalapali po dechu. Místo jeho čokoládově hnědých očí měl smaragdově zelené.

,, Dobře, takhle bych tě nepoznal ani já" řekl Jáchym.

........................................................................

Kráčím po cestě k tomu baru. Ani jsem nevěděl že tady je. Zaklepal jsem a následně vešel dovnitř.

Pobíhala tam ve žlutých šatičkách a zpívala si Turning Tables od Adele.

Proto jsem se s maskou na obličeji opřel o bar.

,,Ahoj" řekl jsem jí za zády, jakmile dospívala.

........................................................................

Lekla jsem se ne že ne. Jen tak tam stál opřený o bar. To, co mě na něm zaujalo bylo to, že neměl viditelný obličej a taky to že mi přišlo jako bych ho odněkud znala.

,,Ahoj" odpověděla a tentokrát bez zpěvu pokračovala v práci.

,,Mám pro tebe ty duely" ozve se a já se otočím.

,,Super, polož mi je na bar. Já si je pak pročtu teď tohle musím dodělat." Řeknu a s úsměvem se zase otočím k práci.

On si stoupne vedle mne a začne sundávat židle z vedlejšího stolu.

,,Co to děláš?" zeptám se překvapeně. Tohle se mi teda ještě nestalo, aby mi kytarista pomáhal.

,, Pomáhám ti, nebo je to snad problém? " Zeptá se a usměje se na mne.

,,Ne, já jsem ráda. Jen, že tohle ještě nikdo neudělal," zamumlám a pokračuju dál.

Po chvíli si začnu zase zpívat. Prostě si nemůžu pomoct.

Never mind, I'll find someone like you
I wish nothing but the best for you, too
Don't forget me, I beg
I remember you said

On přestal skládat židle a místo toho vybalil kytaru kterou mě začal doprovázet.

"Sometimes it lasts in love
But sometimes it hurts instead"
Sometimes it lasts in love
But sometimes it hurts instead. Yeah!..

Když jsem dozpívala, zářila jsem jako sluníčko.

,,Jak to, že umíš Adele?" zeptám se a sednu si na barovou stoličku vedle něj.

,,Líbí se mi. A tahle vypovídá o zlomeném srdci, když si někdo našel někoho jiného" odpověděl a usmál se na mne, přičemž přejížděl prsty přes struny.

,,Aha. Já jsem Element." Řekla a jemu v hlavě proletěla myšlenka. Já vím Ellie. ,,Ale všichni mi říkají Ellie."

,,Ahoj, Ellie. Já jsem Adam." Řekl částečnou pravdu. Filip Adam Malloy celé jeho jméno.

Pořád se usmívala. Sakra, proč mi její úsměv přijde tak okouzlující?" Ptal se sám sebe plavovlasý mladík.

,,Díky za pomoc." řekla a podívala se na texty písní.

,,Water And a Flame?" Zeptá se překvapeně.

,,No a proč ne?" Zeptám se a seberu si jednu židli, kterou si odnáším na jeviště.

,,Tak dáme se do zkoušení?" Zeptám se a začnu vyhrávat první tóny.

........................................................................

Tolik bych toužila vědět, jak vypadá.
Je tak milý, pozorný, šlechetný. Teď zním jak nějaká zamilovaná puberťačka.

Všechno jsme přezkoušeli a teď stojím na jevišti v urputně malých červených šatech do kterých mě strýček dobrovolně nedobrovolně navléknul. (Když se na vás podívá psím pohledem tak nejde říct nic jiného než dobrá.)

Se srdcem až v kalhotách (přitom žádné nemám) jsem to odzpívala a slezla z jeviště a Adam za mnou.

Já jsem se odtáhla až k pultu, zatímco Adama postihlo obležení fanynek.

,, Slečinko, to je váš přítel." Zeptal se pán okolo padesátky.

,,Ne, přejete si?" Odpověděla jsem a lokty se opírala o pult.

,,Tebe" odpověděl v jednu a v druhé už mě držel a líbal.

Snažila jsem se z jeho sevření vše různě vykroutit, ale marně.

Začali mi téct slzy.

,, Okamžitě ji pusť!" Ozvalo se náhle a někdo ho ode mne odtáhl.

Pak už jsem slyšela jenom silnou ránu a bolestivé kňučení.

,,Jsi v pohodě?" Zeptal se mně, já jsem kývla a vystrašeně utekla do kuchyně.

........................................................................

Netušil jsem, že dokáže být takhle milá a uvolněná.

Netušil jsem, že bych o ní mohl mít strach.

A ani jsem netušil že bych mohl žárlit na toho padesátiletého dědka.

Za jeden večer mi tak moc udělala v srdci i v mozku maglajz.

,,Jsi v pohodě?" Zeptal jsem se a ona po kývnutí hlavy utekla někam do neznáma.

Asi to byl pro ni šok. Pustil jsem do reproduktoru písničky a stoupnul si za bar.

Takhle jsem tam stál až do dvou do rána, dokud jsem nezavřel. Ona se neukázala.

Zítra ve škole budu vypadat jak mumie.

........................................................................

Odběhla jsem do kuchyně, kde jsem si sedla pod stůl a usnula.

Ve škole jsem se zase pohádala z Malloyem.

Takhle to bylo celý týden. Do baru jsem od toho incidentu nevešla a s Adamem jsem nemluvila.

Zrovna jsem seděla u školního sešitu a učila se biologii, když se mi rozezvonil telefon.

Neznámé číslo.

,,Prosím? Bellová." Pronesla jsem a byla značně nervózním.

,, Ellie? Tady Adam. Co se dneska třeba sejít. Tvůj strýček říkal že jsi se uzavřela do sebe." Ozvalo se z druhé strany a já překvapeně zamrkala.

,,Ale jo proč ne." Řekla jsem „kdy a kde"

,,Co třeba ve dvě na náměstí?" Zeptal se a já se usmála.

,,Fajn, budu tam. " Řekla jsem a zavěsila.

Před šatníkem jsem strávila možná hodinu. Nemohla jsem si vybrat.

Není to rande Ellie, tak proč se tak snažíš?

Slyšela jsem svůj vlastní hlas.

Já vlastně ani nevím. Přijde mi jako kdybych ho znala. Jako kdybych mu mohla věřit.

Své pocity jsem nikdy nedokázala pochopit.

Stejně jako jsem nikdy nepochopila kde se ve mě bere taková nenávist k Filipovi.

S odbitím půl druhé jsem zavřela dveře strýčkova bytu a vyrazila na náměstí.

*

Stála jsem u stromu v sukni a čekala na Adama.

Jak jsem čekala, přišel v té své masce.

,,Ahoj," pípla jsem a dívala se na špičky bot.

,,Ahoj, sluší ti to" řekne, já lehce zčervenám a odvážím se mu podívat do očí.

,, Díky, půjdeme se projít?" Zeptám se a on kývne.

,,Kam chodíš do školy?" Zeptám se ho, jelikož mě to zajímá.

,,Nestuduju, odmaturoval jsem a teď si hledám práci. A ty?"

,,Chodím na zdejší gymnázium do čtvrťáku." Řekla jsem a usmála jsem se.

,, Ale ty pracuješ v tom baru. To je tvůj strýček?" Zeptal se a já jsem cítila že už nemá cenu cokoliv skrývat.

,,Ano, jsem u něj v péči." Odpověděla jsem a cítila že se mi ulevuje.

Nikdy jsem s nikým o tomhle nemluvila ale myslím, že je na čase to někomu říct.

,,Ty nemáš rodiče?" zeptal se a viděla jsem, že se mu na čele udělali vrásky.

,,Mám jenom otce a ten zavřený v psychiatrické léčebně. Máma se s ním tahala po soudech až nakonec vyhrála a rozvedli se. Mého otce poslali do té psychiatrické léčebny. Pak jsme s mámou žili spokojený život tady a když mi ve druháku zemřela tak mě dali k strýčkovi do péče." Řekla jsem, zatímco si sedl na lavičku.

,,To mě mrzí, to jsem nevěděl. " Omlouval se mi.

,,Jak jsi taky mohl, jsi první, kdo to ví" nevesele jsem se uchechtla. ,,Nikdy jsem to nikomu neřekla"

Usedla jsem vedle něj na lavičku a podívala jsem se na něj.

Měl smaragdově zelené oči a malé pihy na nose.

Kolem nás létali červené, zelené, hnědé, žluté, a dokonce i oranžové javorové lístky.

Jediné, co pro mne ale existovalo byl jeho obličej přibližující se k tomu mému.

Jeho oči vpíjející se do těch mých.

Zdálo se mi to nebo se mu v očích blýskla hnědá?

Nad tím jsem neměla čas přemýšlet, jelikož mne políbil.

Jeho horké rty se setkali s mými. Úplně jsem zapomněla přemýšlet. Jeho polibek byl tak procítěný, jemný a citlivý.

Úplně jsem se přestala ovládat a ruku jsem mu zapletla do vlasů.

Zatímco on si mě za pás přitáhnul k sobě.

Nechápal jsem to. Líbám se tu s člověkem, kterého znám sotva den.

Po nedostatku vzduchu jsme se od sebe odtáhli.

Když nad tím tak přemýšlím těm polibek mi byl povědomý stejně jako celý Adam, ale nevím odkud.

,, Dáme si zmrzlinu?" Zeptal se a já kývla.

,,Jakou si dáš? Zeptal se a zmrzlinář se na něj díval zvláštně.

,,Malinovou, prosím." objednala jsem si a usmívala se.

,,Co zkusit spolu chodit?" Zeptal se na rovinu a já zrudla.

,, Vždyť se sotva známe." Ohradím se, ale vím, že na to stejně přistoupím.

,,A to vadí?"

,,Ne" připustím a už zase se dívám na špičky bot.

,,Tak vidíš" řekne a moji bradu vezme mezi své prsty.

Podívám se na něj a on mne políbí už podruhé za jeden den.

Užijeme si skvělý společný den a já se vracím domů s úsměvem.

........................................................................

,,Kluci, musíme zrušit tu sázku." Prohlásil jsem.

,,Ne to v žádném případě. To nemáš šanci vyhrát" uchechtl se David.

,,Ale já s ní jakoby chodím" ukázal jsem ve vzduchu uvozovky.

,,Jako fakt?" Vyhrkli oba na ráz.

,,Jo, a já nemám tu odvahu jí říct kdo jsem."

,,Ty ses nám zamiloval." Řekl Jáchym uvědoměle a já zakroutil hlavou.

,,V žádném případě. A dokážu vám to." Vyhrkl jsem a přemýšlel kdy.

........................................................................

Zase jsem se pohádala s Malloyem, jak nečekané.

Trouba jeden.

Zrovna teď mířím do chlapecké šatny, protože jsem tam zapomněla prstýnek.

My jsme se tam převlékaly na tělocvik, když primánky byly moc pomalé.

Vejdu do šatny, ani si nevšimnu že tam má někdo věci a začnu hledat prstýnek.

Když ho najdu tak se otočím a málem vyletím z kůže.

Přede mnou stojí Filip Malloy jen v ručníku.

Nechtěně sklouznu pohledem na jeho nahou hruď a on se ušklíbne.

,, Toužíš po mně stejně jako každá jiná" řekne a přiblíží se ke mně, zatímco já zůstávám na místě.

Ještě jeden krok, dva až stojí u mne.

Musím zvednou hlavu abych mu viděla do obličeje. Dívám se mu vzdorovitě do očí.

Jeho prsty chytnou jemně moji bradu a mne vůbec nenapadne mu ucuknout.

To že mám neznámého kluka se mnou ani nehne a jen vyděšeně koukám co Filip udělá.

Skloní se ke mně a své rty přitiskne na ty mé.

A mě jako by se spojil svět. Ten včerejší polibek. Nevím, jak jsem si tím mohla být, tak jistá, ale naprosto jsem věděla, kdo byl pod tou maskou.

Překvapeně jsem od něj odskočila.

,,T-ty.." vykoktala jsem vyděšeně.

Já se svěřila jemu. Svoje největší tajemství. Jemu jsem ukázala svoji slabost.

Proč mě to netrklo hned? Hnědý nagelovaný vlasy, maska, zelené oči, za kterýma prosvítá hnědá. Já jsem tak blbá.

„Sázka?" Zeptám se, jakmile se trochu vzpamatuju.

Z mých očí čiší ještě větší nenávist.

„Jo" odpoví prostě, oba dva stojíme a propalujeme se pohledem.

„To tys byl Adam že?" zeptám se a když nic neříká tak pokračuju.

„Bavil ses alespoň? To se nestydíš? Lhal jsi mi, oblboval jsi mne jenom kvůli sázce. Jsi zlý podlý parchant."

Křičela jsem. Ale nemělo to takový dopad, protože mi v jednom kuse padal pohled na jeho odhalenou vypracovanou hruď.

„Zlomil jsi mi srdce sázkou, ale pamatuj, že já se vrátím a zlomím ho tobě. " vypustila jsem výhrůžku, kterou jsme ani nemyslela vážně.

Když jsem hodlala odejít tak mne znenadání chytil za ruku a prudkým pohybem si mne přitáhl k sobě a já jsem narazila na jeho hruď.

„Ty ale neodejdeš" zavřel mi do ucha až mi přejel mráz po zádech.

„To říká kdo" vyplivla jsem nenávistně a zápolila s jeho sevření.

„Já" řekl mi do obličeje až jsem cítila jeho horký dech na své tváři.

„A jak mi v tom asi chceš zabránit." řekla jsem a už měla plán, jak mu zdrhnout.

„Takhle" řekl a hned na to mne políbil.

Tohle už nebyl jemný polibek. Tohle byl dravý, dychtivý polibek pohánění nenávistí.

Nedokázala jsem se bránit. Měl pravdu, toužila jsem po něm.

Zatímco on mne tlačil ke zdi já mu obmotala ruce kolem krku.

„A pak že po mně netoužíš" ušklíbnul se, když se ode mne kvůli nedostatku odtáhl.

„Mlč" zavrčela jsem a přitáhla jsem si ho zpátky k sobě.

Vážně chci o svoje poprvé přijít s ním, a ještě v zaprášené šatně?

Neměla jsem čas nad tím přemýšlet, jelikož mi vjel do pusy jazykem a rukama pod tričkem prozkoumával moje tělo.

Pak mi ho jednoduše přetáhl přes hlavu. Teď jsem před ním byla jen v krajkové podprsence.

Jedním pohybem mě vyšvihl do vzduchu a já jsem mu nohy obmotala kolem pasu.

Co když mne pustí?

Nepustil, svými dlouhými prsty mi na zádech rozepl podprsenku, která následně spadla na zem.

Rychle jsem si zakryla hrudník. „Ccs, děvenko takhle by to nešlo," řekl a moje ruce mi zkroutil nad hlavou.

On mne líbal na hrudník a já sténala.
Cítila jsem, jak se ušklíbnul.

Položil nás na zem a zbavil mne přebytečného oblečení.

Jakmile do mne vnikl moje steny musely být slyšet po celé škole.

Nehty jsem mu zarývala do zad a on tlumil mě steny.

„Ty jsi neskutečný" popadala jsem dech. „Kretén"

,, Jasně a o Adamovi sis to nemyslela" uchechtl se, když se oblíkal.

„Kde jsi vůbec vymyslel to jméno" zeptala jsem se už zcela oblečena.

„Proč vymýšlet, když máte dvě" řekl a když jsem zvedla obočí tak dodal.

„Filip Adam Malloy, jméno mé" zamračila jsem se.

„Nemrač se na mne lásko." Řekl a políbil mne.

„Jak jsi mi to řekl?" Zeptala jsem se překvapeně. Do teď jsem myslela, že jsem jenom jeho další zářez.

„Lásko, přece si nemyslíš že tě nechám mi utéct.'' na to jsem se ušklíbla já.

„Fajn, jestli mne chceš jako přítelkyni tak jo, ale varuju tě, jestli mne podvedeš tak tě vykastruju." Upozorním ho.

„Ostrá, tak co říkáš na rande?" Položil mi otázku a já se mermomocí usmála.

„Co si myslíš" zeptala jsem se a čekala na jeho odpověď.

„Já si nic nemyslím, protože ne neberu jako odpověď." Řekl a poměřil si mne pohledem. „Jestli řekneš ne tak tě ugriluju."

To mne rozesmálo. „Fajn, tak pojď" řeknu a dostanu od něj sladký polibek.

Ahoj,

tady je můj trošinku opoždění příběh pro @Andrea200004 . Doufám že se jí příběh bude líbit a že jsem splnila všechny požadavky, kdyby ne, tak se velice omlouvám. Teď už přeji jenom hezký zbytek dne.

Lara