*few years later*

,,Andy! Chyť ho!" křičel Rye na svého přítele, který zrovna vařil večeři. Nechápal, jak se mu mohlo stát, aby malý Sami mohl tak rychle utéct. Kdyby jen tohle věděl Louis, ten by mu dal.

,,Rye! To na něj nemůžeš dávat pozor? Vždyť jsem ho málem polil polévkou!" zakřičel nazpět Andy. On už z toho byl nešťastný. Sami byl vážně neposedný, ale věděl, že to všechno odkoukal od svého otce, který nikde chvíli nepostojí.

Brooklyn, který to vše pozoroval z gauče, se jenom smál. Přišlo mu to více než vtipné. Malého Samiho měl rád skoro jako vlastního, není se čemu divit, když je to Louisův nejlepší kamarád již od doby školných let.

,,TY VOLE, KDO TO ZAS ZVONÍ?!" nepřestával křičet Rye, který byl ze všeho již slušně vyvedený z míry. Nejdřív mu pomalu uteče pětileté dítě, pak na něj křičí jeho přítel a teď do toho ještě zvonek. To už si fakt někdo dělá srandu!

Po chvilce se zvonek ozval znovu a stále neustával. Brunet byl již tak vytočený, že mu bylo jedno, kdo za dveřmi je, i kdyby tam byla jeho matka – nedej bůh jeho – možná – budoucí tchýně.

,,TO SNAD HOŘÍ NEBO CO? KURVA TICHO UŽ!" už mu pukli nervy, což jeho přítel s blond přelivem poznal a modlil se za toho, jenž tak zběsile zvonil. Nemusí to, pro něj, dopadnou dobře, když se Rye naštve, tak by se mu měl každý klidit z dosahu.

Když brunet otevřel dveře, pohled mu stanul na menším – taktéž – brunetovi, který se divně kroutil.

,,Tomlinsone! Ty hovado, proč zvoníš jako by tě na nože brali? Chceš snad, aby sem zase doběhla ta baba a zase nadávala, že tu rušíme celý panelák? Pamatuješ, jak to dopadlo minule?" vztekal se Rye.

,,Prosím tě, Rye Bread pusť mě dovnitř, nejenom, že sem za chvilku doběhne to moje úžasné rande na slepo a další věc je ta, že pokud si nechceš kupovat novou rohožku a mít měsíc útrum od Fowlieho zadku, tak mě pusť! Potřebuju na záchod, kdyby Ti to nedošlo," ukončil svůj monolog Louis.

,,Tak mazej a neříkej mi Rye Bread, ty neforemná kopičko jablkového želé."

,,Děkuji moc! Kdybys byl sám, tak bych Ti snad dal pusu, chlebíku!" zasmál se Louis a odběhl na toaletu.

******

,,Tak povídej, jak to dopadlo?" uculil se Brooklyn na Louise. Potřeboval mnoho informací, přece jen, mu to domluvil společně s jejich dalšími přáteli, Mikem a Jackem.

,,Ani mi nemluv!" odvětil ostře Louis. Již na první pohled bylo vidět, že se o tom nechce bavit a je mu to nepříjemné. Rande naslepo nejspíše nedopadlo tak, jak si všichni představovali a přáli.

,,Ale no tak, snad to nebylo tak hrozné!" zasmál se Andy a vytáhl si Louisova syna na klín. Sami měl Andyho moc rád, bylo to vzájemné, melírovaný blonďák toto malé třeštidlo velice rád hlídal a v hloubi duše si přál, aby si i on a Rye pořídili podobné děťátko.

,,Tak za prvé, nevím, kde jste ho sehnali, ale ten váš úžasný George, je moc mladý a vypadal bych jako pedofil-," kluci se začali smát, jelikož to, co z úst vypustil nejstarší člen jejich bandy, bylo více než vtipné. Když se trochu uklidnili, tak Louis pokračoval: ,,Si jenom představte, jak by to vypadalo, kdyby mě... vy víte co."

Ne, že by se Louis styděl mluvit o takovýchto věcech – někdy byl dokonce až moc sdílný – jen o tom nechtěl mluvit před svým synem. Rye jeho výchovné metody, ale nijak nerespektoval.

,,Myslíš, když by tě šukal? Jo, máš pravdu, to by vypadalo divně, to je jako bys mi dělal do Andyho!" zasmál se hnědooký brunet a zmáčknul svému příteli jeho vypracované stehno.

Louis mu dal pohlavek.

,,Za co to bylo, Tomlinsone?"

,,Za to, jak mluvíš před mým synem!"

Vypadalo to, že se strhne nějaká válka, ale zasáhl Brooklyn.

,,Tak dost a teď mi Lou řekni, co se stalo na tom rande s Geem?"

,,Byl strašně arogantní a dával mi jasně najevo, kdo je tady pán a tak. Někoho tak namyšleného jsem snad ještě nepotkal!"

,,Nám se jevil v pohodě... Teda hlavně Mike a Jack se s ním bavili," obhajoval Harveye Brook.

,,No právě," zasmál se Louis a koukl se na svého syna, který se na něj usmál a hned mu skočil do náruče.

,,Hold si musíš na svého prince asi ještě počkat," řekl Rye a všichni na něj koukali jako na blázna.

,,Co se děje?" zeptal se jich, když si všiml, jak ho všichni pozorují.

,,Lásko, ty jsi konečně řekl něco inteligentního!" zasmál se Andy svým sladkým smíchem a políbil svého přítele na tvář.

. 

mám v zásobě ještě pár kapitol, ale nevím, zda vás příběh baví - zatím moc velký ohlas není... kapitoly mám předepsané od loňského roku, takže k pokračování si budu muset přečíst, co jsem vlastně napsala, abych věděla, jak pokračovat. je karanténa, ale ani tak nemám nic napsaného - jsem ještě školou povinná a učitelé nás pěkně zásobují, kor teď, když jsme mimo školu a od 11.5. nám začnou konzultace k maturitě. času moc není, i když by se mohlo zdát, že tohle je přece dvouměsíční "svatak" či prázdniny. doufám, že se za chvíli znovu všichni setkáme bez roušek a pandemie bude doopravdy pryč, i když cítím, že na podzim nás čeká druhá vlna,  oz mě - jakožto hokejového fanatika - neskutečně štve, protože už takhle nám koronavir vzal nejlepší část sezóny. doufám, že tu naší první extraligovou sezónu od znovuzrození si užijeme celou a úspěšně, když už jsme ji nemohli oslavit s klukama, kteří nám ji senzačně vybojovali 💙

mám tu nějaké hokejové fanoušky? jestli ano, tak jaký je váš oblíbený tým? a co vy a škola? 

douesxx

ps: určitě si poslechněte přidanou písničku!