Věděla jsem, že tenhle sen je jiný než všechny ostatní.

Vnímala jsem to.

Jindy nejsem schopná ovládat, co udělám. Jindy moje sny řídí moje podvědomí.

Ale teď jsem cítila své tělo jako kdybych byla vzhůru. Jako kdybych sice spala, ale mé vědomí bylo zároveň plně vzhůru.

Stála jsem na louce. Nepoznávala jsem to místo, nikdy jsem tady nebyla. Připadalo mi to tak... skutečné. Přísahala bych, že cítím, jak mi vítr čechrá vlasy a na rukou naskakuje husí kůže.

Byl to krásný výjev – s rozkvetlou zelení a sluncem zapadajícím na obzoru. Jako vystřižený z pohádky. Nebo ze sna, pomyslela jsem si ironicky.

Ale co bylo nejdůležitější, nebyla jsem tady sama.