Ahojky ☺
Je tu nová kapitola.
Doufám, že si naplno užíváte prázdnin.
Prosím napište prosím do komentářů, jestli vám vyhovují dlouhé kapitoly (jako je tahle) nebo spíš krátké.
Děkuju všem moc za vote a že tohle čtete ☺

❤adelka159

-------------------------------------------------------------

Probudilo ho hlazení mezi ušima.

Přední částí těla ležel na něčem teplém, pohyblivé a úžasně voňavém.

Zvedl hlavu, pořádně si zívl a otevřel oči.

První, co uviděl, byl Harry jak se na něj usmívá.

,,Dobré ráno."

Jako pozdrav ho lízl na tvář.

Harry se rozesmál a podrbal ho za ušima.

,,Hmm, ještě se mi nechce vstávat. Můžeš si lehnout vedle mě?"

Kočka se zvedla ze svého polštáře a lehla si vedle mladíka. Ten si přes ní přehodil paži, nohu a položil si hlavu na měkký kožíšek.

,,Vůbec se mi nechce dolů. Nejradši bych celý den proválel v posteli."

Uslyšel zavrčení a musel se uchechtnout.

,,Dnes bych se měl trochu učit. Do OVCÍ zbývá už jenom týden a něco. Pořád mi dělá problém přeměnit kytku na hrací nástroj. Mohl bys mi pak pomoct?"

Souhlasné zavrčení.

,,Díky. Jen doufám, že zvládnu zkoušku z lektvarů a neudělám ti ostudu. Byl bych rád, kdybys byl na mě pyšný."

Chlácholivé líznutí.

Ozvala se rána, rychlé zaklepání a do pokoje vpadnul Sirius.

V šoku otevřel pusu a okamžitě spustil.

,,Harry, okamžitě jdi pryč od toho zvířete! Na co čekáš! Jdi od něj pryč!"

Kočka se zvedla, shodila Harryho ze sebe a varovně s vrčením vyrazila k Siriusovi.

,,Siriusi, klid! To je Severus! On mi neublíží! Klid!"

,,Tohle je Srabus? On je zvěromág? On? Od kdy?" Ptal se Tichošlápek a s otevřenou pusou pozoroval tu velkou chlupatou věc.

Harry rychle kočku přidržel, aby ji udržel na posteli a zabránil tak hrozícímu neštěstí.

,,Neměl bych se spíš já ptát, co děláš v našem pokoji? A proč si sem tak vpadnul?!"

,,Ughr, já.. Slyšel jsem vrčení a divné zvuky. Chtěl jsem se kouknout, co to bylo. Myslel jsem, že jsi v nebezpečí," bránil se Tichošlápek.

,,Nejsem! A i kdyby, já se o sebe umím postarat! A navíc mám u sebe Severuse! Příště prosím počkej na vyzvání." Zakončil to s co největším klidem Harry.

,,Omlouvám se." I když to znělo jako, že ho to vůbec nemrzí ,,Tak.. Já už půjdu."

,,Konečně," zamumlal si pod vousy Harry.

Klapnutí dveří a Harry se s povzdechem zhroutil na postel.

,,Já se z něj jednou zblázním!"

Kočka se k němu přiblížila a položila si svou hlavu na Harryho hrudník.

Začal hladit Severuse.

,,Pořád nemůžu přijít na to, jaká je moje zvěromágská podoba. Chtěl bych, aby to byl nějaký chlupáč. Bojím se, že se mi to snad nikdy nepodaří." Zamumlal smutně.

Najednou místo srsti hladil vlasy svého muže.

,,Neboj se," vytáhl se nahoru a věnoval mu polibek na rty ,,zvládneš to. Musím poznamenat, že to zvládnul i Black. Pro tebe to bude hračka. Mě se budeš líbit i kdybys byl opelichaná kočka." Další polibek na rty. ,,Jinak dneska s tebou udělám opakování. Můžeme udělat kompromis. Budeš se moct na to ještě před tím kouknout a vybereš si nějaké libovolné 3 předměty," další polibek, který měl o něco delší trvání. ,,Tak, co ty na to?"

,,Že je skvělé mít za manžela učitele."

,,Ale, ale, pane Pottere vy se nezdáte."

,,Hmm.. Sklapni a polib mě!"

A Severus mu s radostí vyhověl.

,,Měli by jsme už jít na snídani."

Dole v jídelně byla snídaně v plném proudu.

Sirius se mračil a na každého házel vražedné pohledy.

Remus četl Denního Věštce a Siriusovi nevěnoval absolutně žádnou pozornost. Sem tam se napil své černé kávy nebo ukousl topinky namazané máslem.

Tonksová při pohledu na Siriuse se snažila nevybuchnout smíchy. Ráno s Remusem viděla, jak vpadnul do pokoje Harryho a Severuse. Upřímě. Udělal by to jim a proklela by ho až do příští generace! Celkem se divila, že ještě pořád žije.

,,Dobré ráno."

,,Ahojky. Jak ste se vyspali?" Pronesl s úsměvem Harry.

Tonsksová s Remusem na ně koukali, jako by měli dvě hlavy. Mysleli si, že oba budou mít příšernou náladu díky Siriusovi.

Severus měl svou obvyklou nic neříkající masku a Harry zářil, jako sluníčko.

,,Výborně. Je to příjemná změna spát v domě na pláži. Po ránu slyšet moře, racky,"rozplívala se Tonksová. ,,Tak, co máte dneska v plánu?"

,,Severus mi slíbil, že mi pomůže s opakováním. Zkoušky se už blíží a mě dělají ještě nějaké kouzla problémy. Píšou tam něco zajímavého Remusi?"

,,Ne. I když.. Musím přiznat, že jsem vážně neměl tušení o tom, že Rita Holoubková má poměr s Percym Weasleym." Pronesl s vážnou tváří.

Jakmile tohle Harry uslyšel, začal se dusit kouskem topinky, kterou měl v puse.

Severusovi škubly koutky úst, ale dokázal udržet svou tvář. Potom Harryho párkrát poplácal po zádech, aby se přestal dusit.

Sirius vyprskl smíchy a spadl ze židle.

Tonksová se řechtala na celé kolo.

,,Remusi, byl bys prosím tak laskav a přečetl nám co se píše o tomto velice zajímavém páru?" Zeptal se Severus a napil se kávy.

Počkal než se všichni uklidní a začal číst.

Rita Holoubková, novinářka Denního Věštce byla zahlédnuta před pěti dny našimi lidmi v Obrtlé uličce s nějakým mužem, jak si vyměňovali malý předmět. Včera se nám podařilo oba zastihnout na Ministerstvu u oddělení Pro nápravu škody a finanční náklady majetku, jak se po sobě navzájem sápali a rvali ze sebe svoje svršky. Jakmile uslyšeli zvuky klapání bot o podlahu, odskočili od sebe a snažili se upravit svůj zevnějšek. Zjistili jsme, že tím záhadným mužem byl Percy Weasly, asistent Ministra kouzel Kornelia Osfalda Popletala. Zatím se nám nepodařilo s nimi získat rozhovor, ale pilně na tom pracujeme a budeme vás informovat.

Autor článku: Milicent Ruthevinová

Dočetl a zjistil, že se všichni (teda až na Severuse, který k tomu beztak neměl daleko) válejí na stole smíchy.

,,No.. Mám pocit, že Molly s Arthurem asi moc radost mít nebudou."

,,Až si tohle přečtou Ron a jeho bratři.." Harry dostal další vlnu smíchu.

,,Docela by mě zajímalo, jak se ti dva mohli dát dohromady. Když chodil ještě Percy do Bradavic, mám tušení, že byl spíše na brunety a černovlasé mladé dámy. Myslím, že jsem ho i jednou viděl, jak se na chodbě líbal s Angelinou Johnsonovou před mojí učebnou. Chápete to? Před mojí učebnou! To se ještě nikdo neodvážil." Zakončil to Severus. Jak tak vzpomínal, vypadal, jako by ho měl brzo trefit šlak.

Po zbytek snídaně si ještě utahovali z Percyho a jeho ,,nové lásky".

Remus, Tonksová a Sirius se vydali do města na procházku. Ze začátku Sirius protestoval. Nechtěl nechat Harryho se Snapem samotné v domku, ale byl nekompromisně odvlečen a ujištěn tím, že se Harry bude učit ke zkouškám.

Seděl na verandě a opakoval si učivo: pohyby hůlkou, zaklínadla a teorii. Nakonec si vybral na procvičování Lektvary, Věštění z run a čísel. Sice na ně nechodil od začátku, ale Hermiona se Severusem mu pomohli se všechno doučit. Už nechtěl být Bystrozor. Měl dost bojů a zabíjení. Rozhodl se, že bude Lékouzelníkem. Tak bude moct pomáhat lidem stejně jako Bystrozor. Moc si přál, aby se mu to splnilo. Severus mu u madam Pomfreyové domluvil kurzy aby nebyl úplně vedle jak ta jedle. Ta s radostí přijmula a teďka k ní chodí třikrát týdně a někdy i vypomáhá s pacientama. Zjistil, že ho to moc baví a je to velmi zajímavá práce. Hermiona chce jít na kouzelnického právníka. Chce obhájit ŠPOZÚŠ. Harry byl přesvědčen, že se jí to nepovede. I když, zkuste to Hermioně rozmlouvat. Ron chce být pořád Bystrozor. Ze začátku byl na Harryho naštvaný, že jím už nechce být a nebude s ním na škole, ale po pár dnech se uklidnil a přijmul to. Pro Harryho to byla velká úleva. Nerad by byl s ním ješte pořád rozhádaný.

Severus seděl naproti němu a četl Lektvarový týdeník. Psalo se tam o výzkumech a poznatcích jiných lektvaristů. Měl ho předplacený a občas sám napsal nějaký článek, který poslal a měl úspěch.

,,Chceš si ještě procvičovat nebo tě můžu začít zkoušet?" Zeptal se když dočetl a odložil časopis.

,,Můžeme začít."

Příští 2 hodiny byl obklopen otázkama z Lektvarů. Samozřejmě zatím jenom teorii. Na praktickou část si bude muset počkat až budou ve škole a budou mít k dispozici laboratoř.

Remus přišel ke dveřím verandy a uslyšel, jak Severus drtí Harryho otázkama.

,,Proč nemůžeš smíchat přísady fénixe s přísadami baziliška do stejného lektvaru?"

,,Protože by se jejich magické schopnosti navzájem vyrušily a v mnoha případech by způsobily výbuch."

,,Skoro správně. Ten výbuch by vznikl pouze v případě, kdyby tam byly přísady, které se nesnesou buď s baziliškem nebo fénixem. A záleží taky na tom, jaká by to byla část těla. Například oko baziliška se nesnese s kořenem slídivky březí. Její šťáva je velmi výbušná."

,,A co když smíchá-"

,,Pojďte si udělat přestávku na oběd. Musíte už být hladoví." Přerušil Remus Harryho další dotaz.

,,Ještě chviličku prosím. Už zbývá jenom kousek a máme probrané Lektvary." Zaškemral Harry a udělal psí oči.

,,Jen pojď. Přestávka ti udělá dobře. A navíc je čas oběda." Pronesl Severus hlasem, který nepřipouštěl námitky.

Harry se zvedl a upaloval do kuchyně. Po cestě si stihl ještě něco brblat o tom, že není vůbec hladový a že by se radši ještě chvilku učil, že jídlo může počkat.

,,Teda.. Já zírám! Už dlouho jsem ho neviděl se takhle vrhat do učení. Jestli vůbec někdy," pousmál se ,,Děláš s ním zázraky Severusi!"

,,Já neudělal skoro nic. Chce udělat OVCE jak nejlépe to jde, aby mohl jít studovat na Lékouzelníka." Řekl a trochu uklidil stůl, aby tam už nebyly věci, které později nebudou potřebovat. ,,Ale jsem na něj moc pyšný. Snaží se a nefláká to, jak měl dříve ve zvyku. Ptal jsem se na něj kolegů. Chválí ho. Má lepší známky, úkoly má lépe propracované a Poppy si ho nemůže vynachválit. Řekla mi, že se toho už hodně naučil za tu dobu, co k ní chodí na kurzy a už se umí o některé pacienty postarat sám bez její pomoci. Jsem na něj vážně hrdý."

,,Jsi si jistý, že na tom nemáš vážně žádný podíl?" Nedal se odradit Remus a trochu mu pomohl s úklidem.

,,Ne. Já ho akorát sem tam přezkouším, když o to požádá nebo zkontroluji esej. Ale mám menší podezření, že na tom má velký podíl slečna Grangerová. Chodí se spolu buď do knihovny nebo k nám domů učit. Občas se přidá i pan Weasley nebo pan Longbottom." Dodal trochu s nechutí.

,,Pořád nemáš toho chlapce rád?"

,,Ne, že bych ho přímo neměl rád. Já ani nevím. V Lektvarech ho mám vždy chuť zabít. To nepopírám. Ale jinak.. Občas má i inteligentní chvilky a rozumné otázky. Mé pocity ohledně toho mladíka nemám přímo určené. Nemám ho nějak rád, ale ani ho nenávidím. Je to něco mezi."

,,Jak tě tak poslouchám, zjišťuju že na tebe má Harry velmi dobrý vliv. Tak pojďme na oběd. Mám hlad jako vlk."

,,Ty bys o tom měl něco vědět, co Lupine?" Pronesl Severus s úšklebkem.

,,To ano. A teďka ho mám ještě o něco věší," zasmál se ,,Tak pojď, ať si náš pilný student neztěžuje, že se mohl ještě chvilku učit."

Když Harry přišel do jídelny, ještě pořád si brblal pod nos.

,,Co se děje? Jsi nějaký zamračený. Nejde ti to?" Ptala se Tonksová a měla na tváři ustaraný výraz.

,,Co? Ne.. Jde mi to, ale chtěl jsem mít už jeden předmět za sebou a zrovna jsem se do toho tak vžil a já musím jít jíst! Je to jak naschvál!" Harry si sedl na židly a začal potichu trucovat.

,,To tě to učení tak vzalo?" Popichoval ho s úsměvem na tváři Sirius.

,,Nech toho Tichošlápku! Je jenom dobře, že je do toho tak zapálený. Ale nic se nemá přehánět a pauzu potřebuješ Harry. A jíst taky" dodala, když viděla, jak se Harry nadechuje k protestu ,,Co jste teď se Severusem probírali?" Ptala se se zájmem Tonksová.

,,Lektvary. A stačilo by jenom 20 minut!"

,,Však ono to počká," vmísil se do toho Severus.

Sirius dělal zmučené obličeje, ale nikdo si ho pořádně nevšímal.

,,No jo.." Zamumlal Harry. Stejně si po celou dobu oběda brblal pod vousy.

Večer když se chystali ke spaní Harry Severuse požádal, jestli by mu nemohl chvilku číst Bratry Karamazovi od Fjorda Michaljoviče Dostojevského.

Po obědě stihly probrat to co měli v plánu ještě před večeří. Po jídle si pak všichni sedli před krb a povídali si. Harry byl z boku přitulený k Severusovi na gauči, Remus kterému seděla Tonksová na klíně seděl v pohodlném křesle a Sirius byl usazený na pohovce kousek dál o Harryho.

Teď leželi v posteli a Severus Harrymu četl. Přestal číst na kapitole čtyři.

,,Proč jsi přestal?" Optal se zmateně.

,,Už jsem unavený. Jestli chceš můžeš teď číst ty" odpověděl pobaveně.

,,Ne. Mám radši, když čteš ty. Rád tě poslouchám. Máš moc krásný hlas. A když čteš a měníš u toho hlasy podle postav.. Je to nádhera," rozplýval se.

,,Děkuji ti za kompliment, ale pojďme už spát."

,,Co to děláš?" Zeptal se zmateně, když viděl, jak Severus bere do ruky hůlku a míří s ní na dveře.

,,Silencio, nechci, aby sem ráno tvůj kmotr opět vpadl, kdyby slyšel nějaké divné zvuky," ušklíbl se, odložil hůlku a pohodlně si lehl na záda. Podle jejich usínacímu rituálu, se Harry naklonil pro polibek a přehodil si přes něj nohu, paži a položil hlavu na jeho rameno.

Oba dva spali tvrdě po celou noc.