Ahojky :)
Nová kapitola je na světě. Doufám, že jste na tuhle povídku úplně nezapomněli a těšili jste se na nový díl ;) Původně jsem to chtěla useknout na nějakých 900 slovech, ale řekla jsem si, že vám to nemůžu udělat a že si zasloužíte delší kapitolu po takové době ;) Přeji příjemné čtení :)

❤adelka 159

***

Severus se s povzdechem opřel do svého křesla a zavřel oči.

Hodiny na zdi, už před nějakou dobou, odbyly dvanáctou hodinu a on tu pořád sedí, a vyřizuje otravné papírování.

,Ještě, že je zítra víkend,' pomyslel si, když si protahoval bolavá záda z několika hodinového sezení.

Pomalu vstal ze židle a zamířil si to do útulného bytu ředitele školy, který byl hned za ředitelnou.

Na první pohled, nebyl poznat žádný rozdíl.

S Harrym se shodli, že by nechtěli nic měnit, a tak jejich nové pokoje vypadaly totožně, jako ty staré. Jediné co změnily, byla barva v ložnici. Zelenou vystřídala tmavě modrá. Severus byl ze začátku proti, ale jeho manžel ho nakonec dokázal přemluvit.

Prošel tichým obývacím pokojem, prázdnou ložnicí až do koupelny.

Svlékl si svůj hábit, který později následovalo ostatní oblečení a vstoupil do sprchy. Pustil příjemně teplotu vody a nastavil svou tvář, padajícím kapkám.

Nakonec vystoupil ze sprchy, oblékl si své pyžamo a vydal se do ztichlé ložnice.

Když se uložil ke spánku, znovu si bolestivě uvědomil, tak jako posledních šest týdnů, jak je postel bez jeho manžela prázdná a ještě následující dva týdny bude.

***

,,Severusi, vypadáš vcelku unaveně," konstatoval bývalý ředitel školy, když si jeho nástupce sedal ke snídani.

,,Tvému bystrému oku nic neunikne, že? Albusi," zavrčel Severus a nalil si svou oblíbenou černou kávu, kterou do sebe hned kopl.

,,Děkuji ti, Severusi. Bohužel, už to dávno není to, co to bývalo," zachechtal se Brumbál a nandal si na svůj talířek citronový dort, který pro něj speciálně skřítci upekli.

,,Albusi, máš nechutně dobrou náladu!" zaprskal lektvarista a nalil si další šálek toho lahodného nápoje.

,,Mám, můj chlapče! To mám. Vždyť dneska je Halloweenský ples! Před pár dny mi došel kostým. Když ho viděla Minerva, nebyla schopna žádného slova. Ani si nedovedeš představit, jakou mi tím udělala radost!" zaradoval se Brumbál a pozdravil nového profesora Lektvarů, Armanda Perkinse, když si sedal na volné místo vedle nového ředitele Bradavic.

,,Dobré ráno i vám, Albusi. Vám samozřejmě také, Severusi," popřál blonďatý Armando a nandal si snídani na talíř.

Severus jen něco neurčitě zavrčel. Ten chlap mu neskutečně lezl na nervy! Neustále mu lezl do zadku a snažil se s ním flirtovat při každé možné příležitosti. Nejspíš mu zlatý kroužek na jeho levém prsteníčku nic neříkal!

,,Dneska jste nějak moc zamlklý, Severusi. Copak se netěšíte na dnešní ples? Doufal jsem, že mi věnujete aspoň jeden tanec," usmál se na něj svůdně Armando a posunul svou ruku tak, aby se skoro dotýkala té jeho.

,,Bohužel vás budu muset zklamat kolego. Dneska večer budu jen pozorovat dění na parketu," pronesl chladně a stáhl svou ruku z profesorova dosahu.

Ten se trochu dotčeně nahrbil, ale hned na to se zase zatvářil sebevědomě a začal se věnovat své snídani.

***

Po snídani, strávené vedle svého otravného kolegy, se Severus rozhodl trochu osvěžit v nově zbudovaném školním bazéně.

Severus byl toho názoru, že studenti v Bradavicích, mají málo možností k pohybu.

Někteří si zalétají na koštěti, ale ne všichni mají létání rádi.

Proto školní radě o prázdninách navrhl, aby se zde vybudovala tělocvična, kde studenti budou moci hrát mudlovské sporty, a také plavecký bazén.

Dvě nově vybudované místnosti se na škole velmi těšily oblibě, stejně jako dva noví profesoři. Remus Lupin, který měl na starosti mudlovské sporty a Sirius Black, který se staral o žáky, skotačící v bazéně.

Severus ze začátku vůbec nebyl nadšený, že Black bude žít pod stejnou střechou jak on, ale po pár týdnech se s tím dokázal trochu vypořádat.

Požádal domácího skřítka, aby mu přinesl osušku a plavky.

V bazéně dnes nikdo nebyl a ani nebude. Všichni se začali chystat na večerní ples. A navíc, bez dozoru zde nikdo nemohl být.

Severus otevřel dveře, vešel a zamkl za sebou. Oblékl si plavky a skočil dokonalou šipku do příjemné vody.

,,Vylezl ven z té vody! Bez dozoru tady nesmí nikdo být! Slyšíš?" ozval se za ním známý hlas, když se vynořil nad hladinu. Otočil se za hlasem jen, aby uviděl rozzuřeného kmotra svého manžela.

,,Klid, Blacku, to jsem jen já," pronesl sarkasticky a začal plavat kraula po obvodu bazénu.

Když uplaval pár koleček, vylezl ven z vody a přešel ke svým věcem u kterých stále postával Black.

,,Co tady děláš?!" zeptal se ho útočně Sirius.

,,Řekl bych, že je to docela jasné, nemyslíš?" odsekl mu a popadl ručník, aby se mohl začít sušit.

,,Kde je Perkins?" zeptal se podezřívavě Sirius.

,,Chceš pravdu?" zajímal se Severus.

,,Jasně, že chci pravdu!" vyjel na něj útočně.

,,Dobře... Upřímně... Nevím a je mi to naprosto jedno! Jsem rád za každou volnou chvilku, kdy mi neleze do zadku! Teď, pokud mě omluvíš, rád bych se převlékl.."

,,Varuju tě!," zavrčel Sirius. ,,Jestli si s ním nebo s kýmkoli jiným něco začneš a ublížíš tak Harrymu ne-"

,,Sklapni, Blacku! Ty mi nebudeš vyhrožovat! Harryho bych nikdy nepodvedl! A teď, mi las-"

,,Tady jste, Severusi!" zvolal za nimi hlas, právě vcházejícího Armanda.

,,Ty blbče! To tě ani nenapadlo zamknout dveře?!" zasyčel na Siriuse Severus a podrážděně se otočil na nevítaného společníka.

,,Nechtěl byste si společně zaplavat?" mrknul na něj svůdně Armando, když si sundával hábit, pod kterým měl akorát plavky ve zmijozelských barvách.

Armando byl vysoký, opálený, ne-příliš tlustý, ale ani vychrtlý. Atraktivní třicetiletý muž, který se snažil Severuse svést za každou cenu!

,,Ne, děkuji," pronesl mrzutý Severus. ,,Jen se obléknu a půjdu. Mám ještě nějakou důležitou práci." S tím si oblékl svůj hábit a zapnul ho. S ostatním oblečením se už nezatěžoval. Chtěl být od Perkinse co nejrychleji pryč.

,,Ouu, a já jsem doufal, že by jste se ke mně mohl přidat," pronesl zklamaný Armando a trucovitě našpulil rty.

,,Už musím jít. Přeji hezký den," řekl a odešel, nechávaje za sebou stát stále naštvaného Blacka a zklamaného Perkinse.

***

,,Proboha, Albusi.. co to máš na sobě?" zdědil se Severus, když uviděl svého mentora, starého přítele a kolegu.

,,Doufám, že se ti můj kostým líbí, Severusi. Nechával jsem si ho ušít na míru," pronesl Albus hrdě a ukázal rukou na svůj hábit.

Severus se na něj podrobněji zadíval. Brumbál měl na sobě pestře žlutý hábit a na něm vyšité malé dýně, které měly vyřezané obličeje a různě měnily úšklebky. Aby toho nebylo málo, jeho vzhled doplňovala tmavě zelená čapka, ve tvaru vycpaného netopýra.

Podíval se, na vedle stojící Minervu, se zděšeným výrazem. Ta na sobě naštěstí měla společenský, tak typický pro Nebelvíry zlato-červený, hábit.

Jakmile Brumbál vešel do Velké síně, Severus se naklonil k Minervě. Ta, jakoby vytušila, na co se jí chce zeptat, mu hned šeptem odpověděla. ,,Snažila jsem se ho přemluvit, aby si vzal něco jiného, ale byl neoblomný... Měl jsi ho vidět, když mu ten hábit přišel. Samou radostí v našich komnatách vyčaroval samé zářící jiskry. Trvalo dvě hodiny, než nám přestal zářit obývací pokoj!" dodala rozzuřeně.

Severus se snažil zadržet smích, když si představoval Albuse. Mezitím s Minervou vešli do Velké síně, která byla na dnešek upravena.

Čtyři kolejní stoly zmizely a nahradily je desítky menších, po osmi a šesti místech. Na stolech byly zakouzlené pavučiny s pavouky a umělou, avšak velmi přesvědčivou, krví. Učitelský stůl zůstal. I na něm, byly strašidelné dekorace, které dokázaly nahnat strach. Strop byl změněn na tmavou noční oblohu, ze které sršely blesky a visely z něho různé končetiny lidského těla a zase mizely.

Severus byl kupodivu s výzdobou velmi spokojený.

Nechal to na starosti Lupinovi a Blackovi. Nerad si to přiznával, ale bude jim muset složit poklonu.

Velká síň se postupně začala plnit studenty oblečených v nejrůznějších kostýmech.

Nejčastěji viděl upíry, vlkodlaky, víly a u studentů mudlovského původu čarodějnice, jak si je představujou mudlové. Musel uznat, že některé kostýmy byly velmi vydařené a byla zábava sledovat ty malé příšery a jejich kostými.

,,Musím uznat, že jsou vynalézaví," uslyšel vedle sebe hlas u kterého marně doufal, že ho dneska vůbec neuslyší. A hlavně doufal, že si majitel onoho hlasu nesedne vedle něj. ,,Máte nádherný hábit, Severusi. Nechal jste si ho ušít na míru?" ozval se znova otravný hlas Armanda.

,,Ne," odpověděl nevrle. ,,Dal mi ho můj manžel na mé narozeniny," dodal, aby svému kolegovi připomněl, že je zadaný. Černý hábit s modrým lemováním mu dal Harry před dvěma roky.

,,Agh, no... Padne vám, jak ulitý," řekl zaraženě.

Severus si ho už dál nevšímal a otočil se na Brumbála, který si sedl vedle něj z druhé strany a Minervu po Brumbálově druhém boku.

Když se na stolech objevilo jídlo, všichni se do něj s chutí pustili.

Po vydatné večeři, byli stolky odsunuty ke straně a pár jich dokonce zmizelo, aby udělaly místo na taneční parket.

Hudba začala hrát a studenti a učitelé začali tančit.

Armando se několikrát snažil Severuse přemluvit, aby si s ním zatancoval, ale byl několikrát odmítnut.

Nakonec už to Severus nevydržel a potají opustil Velkou síň postranním vchodem.

Procházel ztichlými hodbami, sem tam pokáral nějaké dvojice, schované v tmavém koutě.

Ke konci ho nohy donesly do hradní zahrady, kterou Poberti taktéž zdařile vyzdobili.

Unaveně si sedl na lavičku a zaklonil hlavu, a zadíval se na noční oblohu, posetou samými hvězdami.

Najednou mu něco zakrylo oči a on rychle sáhl pro hůlku.

,,Hádej, kdo jsem?" zašeptal mu dobře známý hlas do ucha.

Chuť vytáhnout hůlku, aby se popřípadě mohl bránit ho přešla. Místo toho se uvolnil, opřel se o tělo za sebou a odpověděl na otázku otázkou. ,,Nezbedný rarach, který by měl být ve škole?"

Ruce z jeho očí zmizely a tělo o které se opíral se přesunulo dopředu, a on mohl spatřit Harryho, který se na něj culil od ucha k uchu.

Harry ho chytil za ruce, aby ho vytáhl na nohy a jak se patří ho políbil.

,,Co tady děláš?" zašeptal, jen co se oddělili a vtáhl si ho do pořádného objetí.

,,Skončil jsem o dva týdny dřív... Strašně moc se mi stýskalo."

Nějakou dobu jen stáli a objímali se.

,,Měl bys být ve škole," pronesl nakonec Severus, když se posadili na lavičku.

Na to se Harry tiše zasmál a pozorněji se na něj zadíval. Nakonec si stáhl jednu jeho ruku do svého klína a pohrával si s jeho prsty, zatímco se díval na neurčitý cíl před sebe.

,,Víš... Před pěti dny... Když jsem seděl na přednášce.. udělalo se mi dost blbě. Šel jsem poté za Lékouzelnicí, protože jsem den před tím měl nevolnosti..." Harry se odmlčel a pevněji stiskl jeho ruku.

,,Co se děje, Harry? Je to vážné?" ptal se starostlivě.

,,Po několika dalších vyšetření, zjistila... Ona... My..." Harry se odmlčel, protože nevěděl, jak dál.

Severusovi ta odmlka připadala, jako věčnost. Stiskl Harrymu na oplátku ruku, aby mu dodal odvahu a napjatě čekal, co z něj vypadne.

,,Severusi... Já... Já jsem těhotný!" vypadlo z Harryho nakonec šeptem.

Severus měl pocit, že asi špatně slyšel. Vždyť to, co mu Harry právě řekl, nebylo možné! Aby mohl muž otěhotnět, museli oba partneři použít lektavar na početí. A co mu bylo známo ani jeden z nich ho nevypil.

,,A-ale jak j-je to možné?" dostal nakonec ze sebe.

,,Vím já? Ptal jsem se Mandy, to je ta Lékouzelnice, a ona mi odpověděla, že se to občas stává velmi silným kouzelníkům... Početí bez lektvaru," upřesnil Harry a zadíval se na až nezdravě bledého Severuse.

,,Takže my...," řekl se staženým hlasem, ,,my budeme mít dítě. V-v kolikátém j-jsi měsíci?"

,,Ve třetím."

,,Takže ještě tři měsíce," vydechl Severus. Mužské těhotenství trvá jen šest měsíců, ale dítě bude stejně vyvinuté, jako kdyby bylo nošeno devět měsíců.

,,Jo... Ještě tři měsíce a budou z nás rodiče. Jen si to představ, malé děťátko, které vzniklo z nás dvou." Harry se víc přitiskl k Severusovi a opřel se o jeho rameno, hledajíc tak u něj oporu.

,,Bude mít tvoje zelené oči," promluvil po dlouhé době. Vymotal svou ruku z Harryho sevření a objal ho okolo ramen. ,,A tvůj nos," pronesl žertem, ale ve skrytu duše to myslel vážně.

,,Takže se nezlobíš?" zeptal se Harry pro jistotu.

,,Ne. Nezlobím se. Koneckonců, máme na tom oba stejný podíl, ne?"

,,Jo, to asi jo... Pojď," Harry se zvedl na nohy a pobídl Severuse, aby udělal to samé. ,,Chci se ještě podívat do Velké síně na to, jak ji Remus se Siriusem vyzdobili a chtěl bych se ještě s ostatními přivítat," pronesl nadšeně a popoháněl svého manžela.

,,Máš štěstí," řekl, když vyčaroval hůlkou Tempus, aby zjistil, kolik je hodin. ,,Moc studentů už tam nebude," v duchu si dodal, že už tam možná nebude jeden určitý profesor.

Ruku v ruce došli do Velké síně, kde opravdu už moc studentů nebylo. Hned si jich všimli Remus s Tonksovou, která zde na hradě žila společně s Remusem.

,,Harry, co ty tady děláš?" ptala se Nymf, zatímco ho drtila ve svém velkém objetí. Na malý okamžik mu připomněla Molly Weasleyovou.

,,To víš, chtěl jsem se podívat na Velkou síň, abych ji mohl zkritizovat," ušklíbl se a porozhlédl se kolem. Všechno vypadalo fantasticky!

,,Pojď sem, štěně," přitáhl si ho k sobě Remus. ,,Chyběl jsi mi. Musíš nám pak povykládat, jak jsi se měl," začal hned Remus a Harry se rozzářil ještě víc, když viděl, jak je muž spokojený.

,,To se neboj. Vypadáš spokojeně, Remusi."

,,To jsem... Ani si neumíš představit, jak mi práce učitele chyběla. I když jenom učitele tělocviku."

,,Jsem moc rád, že jsi šťastný, Remi."

Ještě chvíli se společně všichni čtyři bavili. Nakonec Remus s Nymf odešli a Harry se Severusem osaměli.

Sálem se ozvala pomalá taneční hudba a Severus se Harrymu uklonil a nabídl mu rámě s dotazem, jestli si s ním zatančí.

,,S tebou vždycky," usmál se na něj zářivě a přijal nabízené rámě.

Došli na parket a přidali se ke zbývajícím tančícím studentům a pár učitelům.

,,Už se začínám těšit, na toho malého špunta," řekl po nějaké době Harry. A zasmál se, když s ním Severus udělal otočku.

,,Těšíš se na přebalování a vstávání v noci, abys utišil neustálý pláč?" zeptal se jen tak mimochodem.

,,Ne, těším se na to, až budu toho drobka učit chodit, mluvit a takové podobné věci. Nesmíš to brát všechno tak pesimisticky," zabručel a přitiskl se k němu blíž, aby si mohl položit hlavu na jeho pravé rameno.

Když ples skončil, usínali si navzájem v objetí a oba přemýšleli o malém prckovi, který k nim za tři měsíce přibude do jejich malé rodinky.

***
💐Ještě malý bonus. Když jsem se přihlašovala na Wattpad, tak jsem chtěla napsat další kus kapitoly, ale Wattpad mi oznámil, že nemám napsanou žádnou povídku. Neměla jsem tam vůbec nic! Ani jednu ze zveřejněných a ani z mých soukromých! Vůbec netušíte, jak ve mně hrklo. Asi po deseti minutách se mi ukázaly, ale...
Nikomu bych to nepřála