Ahojky :)
Mám tu pro vás nový díl!
Doufám, že si ho užijete. 
Děj v téhle kapitole jsem měla v hlavě už hooodně dlouho a konečně jsem ho napsala! Juchů :D Jsem strašně zvědavá na vaše reakce tak pište komenty, moc ráda si je přečtu! Ještě bych vám chtěla popřát krásnou adventní neděli.

Přeju příjemné čtení!

❤adelka159

*****

Zdál se mu moc krásný.

Ležel nahý v posteli a ve slabinách cítil naprostou slast.

Ten šikovný jazyk jezdil od kořene nahoru a zpátky dolů, tam polaskal jeho varlata, vrátil se zpět nahoru a jeho penis byl vstát do nádherného horka a pokračoval hluboko do krku.

Zašmátral rukou vedle sebe jen, aby zjistil, že vedle něj jeho partner neleží. Nevolí zavrčel a nerad otevřel oči. Jeho pozornost upoutala zvedající a zase klesající deka u jeho klínu. Tentokrát s velkým potěšením zjistil, že jeho sen byl a je skutečnost a znova zavřel oči, aby si mohl pořádně vychutnat slast, kterou mu jeho manžel dopřával.

Harry začal zrychlovat tempo a Severus už se nedokázal držet zpátky. Podržel si jeho hlavu přes deku a boky začal vrážet do těch talentovaných úst dokud nevytryskl v extázi.

Když ze Severuse vysál i tu poslední kapičku, naposledy přejel jazykem po jeho penise, a pak po těle svého manžela vyšplhal zpět k čelu postele.

,,Dobré ráno," zaševelil potichu a oběma dopřál dlouhý lenivý polibek, a Severus tak mohl ochutnat sám sebe.

 Po chvíli se odtáhl a schoval si hlavu do ohbí Severusova krku.

,,Hmmm, dobré... Takové probuzení bych si dal líbit častěji..." zamumlal a nadechl se vůně Harryho vlasů, a pak do nich vtiskl polibek.

,,Mám pocit, že tě v poslední době nějak rozmazluju," zamumlal mu do krku, ,,z posledních dvou nocí mě pořádně bolí zadek," zabručel a jazykem olízl tu lákavou bledou kůži na krku, která přímo lákala k tomu, aby na ni zanechal cucflek.

,,Chceš lektvar?" zeptal se starostlivě a dlaní sjel ke zmiňované části, aby ji útěšně pohladil.

,,Ne.. to je dobrý," odmítl a paží přejel na Severusův hrudník, kde si začal natáčet jeho jemné chloupky na prsty a kreslit malá kolečka, ,,ale byl bych rád, pokud by jsme dali mému zadku pár dní dovolenou."

Severus mlčel. Na krku ho hřál a lehce šimral Harryho dech. Pořád jemně hladil Harryho hýždě, sem tam se nadechl vůně jeho vlasů, nebo do nich vložil malý polibek.

,,Odjeďme na pár dní pryč," promluvil z ničeho nic.

Harry zmateně zvedl hlavu ze svého teplého místečka a zadíval se svému partnerovi do očí, ,,a kam bys chtěl jet?"

,,Nevím, prostě někam pryč. Někam, kde po mě každý nebude chtít neustále jenom peníze. Někam... Kde budeme jen my dva a budeme si spolu užívat krásy života.. navštěvovat památky, divadla, projet se na lodi, projít po pláži.. nebo jen tak chodit po pouličních stáncích a kupovat ty hloupé tretky, které vydávají za suvenýry." zakončil a zadíval se na baldachýn.

,,Hej! Nejsou to tretky! Jsou to náhodou moc pěkné věci, které vyvolávají krásné vzpomínky..." hájil své suvenýry, které si koupil na jejich cestách a zdobily krbovou římsu. Složil si ruce na Severusův hrudník, hlavu položil na ně a pokračoval. ,,Už zase po tobě chtěli peníze?" zeptal se smutně.

,,Ano... Tentokrát se do mě pustili i Jodie s Nicolou! Už toho mám po krk. Mimochodem, psal jsem do práce od Owena a Tylera, zatím mi nepřišla odpověď. Ale jsem moc zvědavý, jaká bude... Tak, odjedeme?" zeptal se a s nadějí v očích se podíval Harrymu do tváře.

,,Na jak dlouho bys chtěl odjet?"

,,Nejméně na pět dní. Třeba do Švýcarska, Rakouska, Hawaj nebo Amerika. To je fuk. Kam budeš chtít... Tak..pojedeš se mnou?" zeptal se svým hlubokým hlasem, o kterém věděl, že na Harryho funguje.

,,Jasně, že pojedu," zasmál se a vlepil mu mlaskavou pusu na tvář, ,,snad sis nemyslel, že bych tě nechal jet samotného. Ještě by tě tam okouzlil nějaký vysoký blonďák s velkýma modrýma očima. To nesmíme riskovat. Ne, ne. Takhle tě budu mít hezky na očích." pověděl a otočil se k němu zády. Ještě hmátl za sebe, obmotal si Severusovu paži kolem svého štíhlého trupu, a pak se kolem ní stočil do klubíčka.

Severus, nejprve trochu zmatený, že to šlo tak hladce, se rychle vzpamatoval a pevněji objal svého manžela s tím, že si ještě na chvilku schrupnou, a po snídni proberou detaily.

*****

Severus zrovna byl ve své pracovně a probíral se pergamenama, které se týkaly jeho vinice, ze které se vyrábí vynikající a velmi oblíbené skřetí víno, když se před ním s tichým "puk" zjevila domácí skřítka Tripsy, oděná v čistém, voňavém, růžovém povlečení, jako oděv.

,,Tripsy se moc omlouvá, že ruší pána při práci. Pan Harry, požádal Tripsy, aby vám vyřídila, že máte přijít za panem Harrym do uvítacího salónku." zašvitořila domácí skřítka svým pisklavým hláskem a poslušně se svému oblíbenému pánovi domu poklonila.

,,Děkuji ti, Tripsy. Můžeš jít," propustil ji Severus a vstal, aby se vydal za svým manželem.

,,Tripsy udělá, jak pan Severus poroučí," skřítka se naposledy poklonila a s tichým "puk" zmizela.

Severus procházel chodbami svého panství a přemýšlel, proč s ním chce Harry mluvit. Po cestě pozdravil několik portrétů, které visely na zdi a přitom si připadal, jako by byl znovu v Bradavicích.

Dveře vítacího salónku byly otevřené, a tak si hned všiml svého muže, který seděl v koženém křesle naproti kožené pohovky, na které seděly další dvě osoby. Nepoznal o koho jde, zatím mohl vidět jen jejich zátylky. 

Pomalu vešel dovnitř. To už si ho Harry všiml a poprosil ho, aby si sedl do vedlejšího, taktéž koženého, křesla. 

Obešel pohovku a jakmile spatřil, kdo na ni sedí, zmocnil se ho obrovský vztek!

Jak se jen opovažují vstoupit do jeho domu!

Potom, co všechno Harrymu provedli, jsou schopni, tu jen tak sedět, popíjet čaj a jíst čokoládovo-oříškové sušenky!

Otočil se na Harryho, aby mu vysvětlil, co tu dělají, ale než stihl něco říct, byl přerušen Harryho hlasem, který ho žádal, aby si vše nejprve nechal vysvětlil, a až pak soudil. Dokonce přidal i ten svůj štěněčí pohled, kterému Severus nedokázal skoro nikdy odepřít.

Proto se tedy posadil do vedlejšího křesla a pozorně se zadíval na dvě osoby, sedící na pohovce. Přesněji na matku a syna.

Petunie Dursleyová, seděla rovně jak pravítko, div její plotýnky nekřičely bolestí, jak seděla ztuhle. Její blonďaté vlasy ostře kontrastovaly s tmavýma, velkýma modřinama na jejím koňském obličeji a dlouhém, štíhlém krku. Na sobě měla růžovou halenku s dlouhými rukávy. Bohužel ani ty, nedokázaly zakrýt další výrazné jizvy a modřiny. Její sukně, dlouhá po kolena, jí obepínala štíhlé dlouhé nohy, na kterých bylo možné zahlédnout malé jizvičky, které mohly pocházet od kapesního nože.

Dudley Dursley. Obtloustlý blonďatý kluk, který svým vzhledem spíše připomínal mladou kosatku s prasečíma očkama. Severusovi se při pohledu na něj chtělo zvracet. Kluk na tom nebyl o moc líp, jak jeho matka. Modřiny a jizvy pokrývaly i jeho tělo, částečně je zakrylo velké triko s ještě větší mikinou. Severus měl tušení, že by se do ní vešel aspoň třikrát, ale na Dudleym vypadala, jako by mu byla skoro malá, a nakonec velké kalhoty a boty.

,,Tak?" zeptal se chladným hlasem, až sebou ten tlustý kluk škubnul a vystrašeně se víc přitiskl ke svojí matce. ,,Vysvětlí mi někdo z vás, proč jste nás poctili svou drahocennou návštěvou?" Severus se nebál plýtvat svým sarkazmem a podle toho, jak se ten kluk třásl, byl úspěšný.

,,Vidím, že jsi pořád stejný Snape," promluvila konečně Petunie.

,,Zato ty záříš novotou," odsekl. 

Petunie se naježila, ale zůstala zticha.

,,Ehm... Asi bych ti měl shrnout, co mi teta Petunie a Dudley řekli, " začal Harry.

Severus zůstal zticha a čekal, než začne Harry mluvit. Vůbec nebyl nadšený, že tu jsou Harryho teta a bratranec.

,,Takže... Začalo to, když jsem se definitivně odstěhoval z Kvikálkova. Pamatuješ, jak jsem si tenkrát vzpomněl, že jsem si v podlaze zapomněl svůj deník?" zeptal se a čekal na odpověď.

,,Ano, myslím, že jsi říkal, že sis ho schoval do podlahy. Ale, proč?"

,,Nechtěl jsem se do Zobí ulice už nikdy vracet, a tak jsem požádal Dobbyho, aby mi pro něj zašel. Bohužel, Dobby dělal trochu větší hluk, a tak strýc Vernon poslal Dudleyho, aby se koukl do mého bývalého pokoje, co to je za rámus," Harry si všiml, jak se jeho bratranec při té vzpomínce zatřásl, ale nedbal na to a pokračoval. ,,Když Dudley otevřel dveře.. tak zařval. Teta Petúnie a strýc Vernon tam okamžitě běželi. Teta Dobbyho taky viděla a i s Dudleym se ho snažili vyhnat a křičeli na něj. Strýc Vernon ho, ale neviděl... A pak... Si dal jedna a jedna dohromady, a došlo mu, že... Teta Putúnie a Dudley jsou motáci. Myslím, že co se dělo pak si asi dokážeš domyslet... Když už to pro ně bylo k nevydržení a uvědomili si, že se strýc Vernon už nezmění, tak utekli a šli k Arabelle Figgové. Ta zavolala Brumbála a ten je dovedl sem. Požádali mě, jestli by tu nemohli chvíli zůstat, než se vzpamatují a teta si nenajde práci, a bydlení. Chtěl jsem ti vše napřed nejdřív sdělit, než se rozhodnu a chci, aby to rozhodnutí bylo společné." zakončil a s očekáváním pohlédl na Severuse. Téměř mohl vidět, jak jeho mozek zpracovává nově nabité informace a docela se divil, že mu už nejde pára z uší z toho, jak jeho mozek pracuje.

,,Jednu věc nechápu," promluvil konečně pomalým hlasem a zadíval se na Petúnii, ,,jak si mohla žít s takovým buranem? Jak si mohla žít s někým, kdo byl schopný fyzicky napadnout ženu a své dítě?"

Petúnie se z hluboka nadechla a podívala se Severusovi do jeho černých očí, když odpovídala na jeho otázku. ,,J-já.. mo-možná jsem doufala, že se změní, a že všechno bude zas tak jako dřív. Nikdy jsem si nemyslela, že by mohl být takový.." 

,,Nikdy?!" zařval Severus. ,,A co to, jak se celých patnáct let choval k Harrymu? Připadá ti normální, zavírat malé dítě do přístěnku, mořit ho hlady a žízní, nebo když ho zmlátí páskem, nebo něco úmyslně zlomí ani mu neposkytnout pořádné lékařské ošetření?! Využívali jste ho, jako domácího skřítka, jako kus hadru! Ty, on a ten váš povedený synáček! A teď po něm chcete pomoc?!" Severus měl nehorázný vztek. Nedokázal pochopit, co si to dovolují! Po tom všem, co udělali jeho Harrymu, si dovolují přijít a žádat ho o pomoc.

,,Vím, že to, co jsme udělali je neodpustitelné..." Petúnii už tekly slzy po tvářích a hlas se jí třásl, ale přesto pokračovala. ,,A taky vím, že máte plné právo nás vyhodit a nikdy víc nevidět. Ale... Taky doufám v druhou šanci. Chtěla bych začít se svým synem nový život s čistým štítem. Můžu jen slíbit, že udělám cokoliv, aby nám Harry odpustil" s uslzenýma očima se podívala na svého synovce, který pevně svíral opěradla křesla.

,,Se-Severusi, mohl bych s tebou prosím mluvit o samotě?" aniž by čekal na odpověď, zvedl se z křesla a vyšel ze salónku. 

Zastavil se až u dalších dveří, které otevřel a rychle do nich vstoupil. Zjistil, že se octl v jedné z mnoha studoven. Přešel ke stolu a opřel se o něj rukama. Uslyšel za sebou zavírání dveří, a pak tiché kroky. Následně byl otočen a vtažen do pevné náruče. Hned obmotal své paže okolo Severusova trupu a hlavu si opřel o jeho hruď. Vdechoval uklidňující bylinkovou vůni a vnímal krouživé pohyby dlaně na zádech.

,,Co mám dělat?" zahučel nešťastně do černé látky košile.

,,To, co by udělal Harry James Potter."