Jako by se všechno zastavilo. Přísahala bych, že mi srdce přestalo tlouci a z plic se mi vysál veškerý vzduch.

Pustila jsem ji, jako kdyby její dotek pálil, a prudce od ní odstoupila. „Promiň mi," hlesla jsem. „Nevěděla – nevěděla jsem, že nemáš zájem. Myslela jsem si, že... myslela jsem, že to cítíš stejně. Očividně jsem se spletla. Už se to nebude opakovat – už to neudělám, když –"

Natolik jsem se ztratila ve svých vlastních slovech, až jsem si nevšimla, že se znova přiblížila, dokud mi rukou nezacpala pusu. „Zadrž na chvíli," zarazila mě. „Mám dojem, že právě došlo k obrovskému nedorozumění."