MIRANDA

Já: Nemůžu se dočkat dnešního večera! *Představ si křik vlhké fanynky Justina Biebera.*

Koťátko: Rád bych si představil křik vlhké fanynky JB, ale stačí mi vzpomenout si na křik mé vlhké kamarádky ze Shawna xd ale joo, taky se těším :D

Já: Ty seš strašný... 🙄😂 Nejsem z něj vlhká... Nebo ano? 😶

Koťátko: Mám to zkontrolovat? xd

Já: Ne. 😂😂😂 A proč se vůbec bavíme o Shawnovi, když jdeme na koncert Ari? 😂

Koťátko: Aby se to neobrátilo proti mně... xd

Já: A co?

Já: Aha... 😂

Koťátko: xd

Jelikož už nemělo cenu něco psát, jen jsem se nad naší další originální konverzací zasmála a začala se chystat na večerní koncert. Byl to můj první koncert, takže jsem nevěděla, co očekávat. Ale kdyby se o mě rodiče stále nebáli, koncerty by byly mou rutinou. Strach jsem měla jen z toho, že existuje nebezpečí ušlapání. Obzvlášť na takových velkých koncertech.

„Průhledný batoh, selfie tyč, inhalátor, pro jistotu i vložky, peněženku, Powerbanku, sluchátka, všechen Arianin merch, který mám,... lístek! Kde je lístek?!" zpanikařila jsem a přiběhla k šuplíku, ze kterého jsem vyházela všechny ponožky, abych pod nimi našla svůj růžový deník se srdíčky. Neobvyklé místo? Ani ne. Bylo to snad jediné místo, kde mi rodiče nestrkali svůj zvědavý nos. Teď už jsem se jen modlila, aby byl lístek tam. Odemkla jsem deník svým klíčkem, který byl součástí mého zlatého řetízku a ulevilo se mi, když byl lístek opravdu tam.

Náhle jsem uslyšela klepání, což byl určitě táta. Máma nikdy neklepala, protože na internetu četla, že matky a dcery by se před sebou neměly stydět a už vůbec by před sebou neměly mít žádná tajemství, jinak by byl kruh narušen, či co. Ani jsem nepochopila, jaký kruh myslela. A jelikož mi rodiče zakázali se kdekoliv zamykat, kdybych náhodou dostala astmatický záchvat, začala jsem se převlékat pod dekou v posteli, ve skříni nebo ve sprše, jejíž součástí byl závěs. Aneb trochu málo k mé rodině, kterou jsem i přesto milovala celým svým srdíčkem.

Jakmile táta otevřel dveře, začal plnit svůj úkol od mámy, na který jsem čekala. „Princezno, mám ti vzkázat, že-"

„Že nemám zapomenout inhalátor?"

Nenechala jsem ho domluvit, protože to tak bylo vždycky, takže už jsem byla zvyklá a připravená. I když jsem šla třeba jen do obchodu, vzala jsem si inhalátor. Přece jen jsem už dávno dosáhla sedmnácti let a naučila jsem se být samostatná a zodpovědná. Angelo byl ve srovnání se mnou dítě. Ale kluci dospívají pomaleji, takže jsem se tomu ani nedivila.

„Ano. Přesně tak," odpověděl táta s mírným úsměvem a já mu s inhalátorem v ruce dokázala, jak velkou holku už doma měl. Holku, která nezapomněla na něco, co už si zvykla nosit i na záchod místo mobilu.

„Nemusíte se o mě stále tak bát," usmála jsem se a objala ho. Zrovna on byl z rodičů ten, který měl největší starost, takže už jsem si začala myslet, že táta neplnil máminy úkoly ale svoje.

„Vždycky se o tebe budeme bát. Jsme tvoji rodiče," odpověděl táta a já nad ním pobaveně protočila očima. Samozřejmě jsem ale věděla, že měl pravdu. Jako vždy.

🎶🎶🎶

„Angelo, kde jsi byl? Čekala jsem na tebe půl hodiny. Minimálně!" zeptala jsem se celá vystresovaná, protože jsem mu slíbila, že do areálu nevejdu dřív než on a pustila jsem před sebe už asi šedesát lidí, abych dodržela slib. Lidí sice přišlo přes milion, ale s VIP lístkem jsem mohla být vevnitř už šedesátkrát. Ani jsem si ho nemusela kupovat. Levný rozhodně nebyl. Všechny lístky byly takové ty na krk, jak to bývá ve filmech.

„Promiň, ale musel jsem si koupit večeři, protože jsem ji doma nestihl," odpověděl udýchaně Angelo s nezdravým fastfoodem v ruce.

„Máš to sem deset minut. Já musela jet čtvrt hodiny autobusem a stihla jsem tu večeři i uvařit," zamumlala jsem docela naštvaně.

„Jenže já si ještě musel uklidit pokoj. Omlouvám se, zlatíčko," zakňučel a objal mě. Nejdřív jsem měla v plánu být dlouho naštvaná, ale nakonec jsem mu objetí oplatila.

„Máš štěstí, že je to můj první koncert a chci si ho užít bez hádek," upozornila jsem ho s mírným úsměvem a poté jsme se oba hned vydali do areálu. Tolik lidí jsem viděla snad jen v televizi.

Díky VIP jsme se dostali dopředu a naštvané pohledy lidí, kteří museli zůstat vzadu, jsme ignorovali. Koncert ještě ani nezačal a už jsem se cítila jako ve snu. A když po hodině začal, zapomněla jsem na všechny starosti a začala tančit jako všichni ostatní. Sice opatrně kvůli astmatu, ale poprvé se mi podařilo vylézt ze své ulity a pobavit se. S Angelem jsem měla hodně vzpomínek, které jsme si užili, ale tohle bylo jiné. Od té doby, co se u mě projevilo astma, jsem se uzavřela. I na hudební nástroje jsem hrála jen pro sebe a pro nikoho jiného, což byl úplný opak toho, co jsem dělala jako dítě. Teď jsem se po dlouhé době zase cítila svobodná. Všechna radost ale vymizela, když Angelo začal zvracet.

„Proboha, jsi v pořádku?!" zeptala jsem se roztřeseně. Měla jsem o něj v tu chvíli velký strach, protože Angelo měl problémy se žaludečními vředy, které se mu vracely. Naposledy sice v devíti letech, ale i přesto mě to zvracení vyděsilo.

„To bude tím hamburgerem. Budu v pohodě. Pak napíšu," vzlykl a utekl pryč. Já chtěla jít za ním a taky jsem rychle šla. Teď mi byla Ariana doslova ukradená. Důležitý byl pouze Angelo. Jelikož ale byla tma, moc daleko jsem nedoběhla a do někoho narazila, takže jsme oba spadli na zem.

„Co blbneš?" zeptal se kluk, na kterého jsem spadla. Ten hlas mi přišel odněkud povědomý. A když se mi trochu v té tmě zaostřil zrak, hned mi to došlo. To snad ne. Taková náhoda se snad stát nemůže! Nebo ano? „Jak vidím, zase jsem tě zachránil. Utečeš mi i teď?" uchechtl se a pomohl mi vstát. Než jsem stihla promluvit, přidali se k nám jeho přátelé.

„Tak ty jsi ta dívka, o které furt mluví!" zazubil se jeden z nich a já zrudla.

„Matty, sakra. Mluvíte o ní jen vy dva," zamumlal "můj zachránce" a já upřímně i tajně doufala, že nelhal. Doufala jsem tak tajně, že jsem o tom sama nevěděla.

„Asi bychom se radši měli představit, ne?" ozvala se dívka, čímž přerušila menší hádku. Jelikož byla pauza, ani jsme nemuseli křičet.

„A joo, promiň. Jsem Thomas," zazubil se Thomas a já se mírně pousmála. Vypadala jsem klidně, ale doopravdy jsem panikařila. Srdce mi bilo jak o život a měla jsem pocit, jako bych měla brzy omdlít. „A tohle je Violet a Matty," dodal.

„Říkáme Thomasovi bobek. Taky mu tak můžeš říkat," oznámil "důležitou" informaci Matty a já jen kývla.

„Já jsem Miranda a musím za zvracejícím kamarádem," řekla jsem a rychlou chůzí vyšla ven. Zase jsem to nevydržela. Zase jsem to pokazila.

„Mohla jsi tam zůstat," vydechl Angelo. Seděl na zemi zády opřený o stěnu areálu a já si k němu mlčky přisedla.

„Stalo se tam něco?" zeptal se a opět se ozvala hudba, což znamenalo konec pauzy.

„Potkala jsem toho kluka. Seznámili jsme se a já pak zase odešla," odpověděla jsem tiše. Asi by bylo lepší lhát, ale potřebovala jsem se někomu svěřit.

„Ty jsi fakt pako," povzdechl si Angelo a objal mě jednou rukou kolem ramen.

„Já vím," špitla jsem a jen se k němu tulila při pohledu na noční oblohu plnou hvězd.

„Mirando? Nechcete jít oba za námi? Asi už budeme muset zůstat vzadu, ale slyším Ari až sem, tak by to nemusel být problém," ozval se Thomas. Tak tohle jsem vůbec nečekala. On se pro mě vrátil.

„Pro mě si za chvíli přijede mamka, ale Miranda jít může," usmál se Angelo a já ho v tu chvíli chtěla zabít i obejmout.

„Tak pojď. Nemusíš se nás bát," zasmál se a když jsem dlouho nevstávala, Angelo mě popostrčil.

„A zvládneš to, Angelo?" zeptala jsem se tiše.

„Samozřejmě, máma přijede za pár minut. Užij si to a pak mi všechno povyprávíš," usmál se a já nakonec jemně kývla. Na to vyprávění jsem se netěšila, ale neměla jsem asi moc na výběr.

„Tak ahoj," pousmála jsem se a spolu s Thomasem jsem se vrátila do areálu. Chvíli mi to bylo nepříjemné, protože jsem o Thomasovi vlastně nic nevěděla, ale i přesto se stal můj první koncert nezapomenutelným. Můj deníček se měl tak na co těšit, jelikož o tomto koncertu by zápis o jedné stránky opravdu nestačil.

________________________________________

Po delší době jsem tu s novou kapitolou! ❤❤❤

Shawna jsem sice změnila na Arianu, ale snad nevadí 😅 Bylo to z osobních důvodů a stejně tam zpěvák žádnou zásadní roli hrát nebude. Akorát byla Ari párkrát zmíněná, ale Shawn taky. Důležitý je pouze setkání Mirandy a Thomase na koncertě ❤