MIRANDA

„Dobrý den, milí diváci. Vítám vás na naší tradiční prosincové soutěži hudebních škol, která se letos i přes menší problémy odehrává zde v Nomruku. Pro studenty to je zkouška, která se jim bude hodit do života a kterou jistě zvládnou!" ozýval se za oponami moderátor mluvící k divákům, kteří byli ochotní přijít.

Ani na oponách nechyběly vánoční ozdoby, které byly úplně všude a na pódiu jsem dokonce zahlédla i nádherný vánoční stromeček.

„Tak je to tady," řekla jsem v mírném stresu, který se od rána zvyšoval. Zrovna jsme seděli v zákulisí, kde se to hemžilo všemi studenty a ve vzduchu panovala napjatá atmosféra. Všichni měli na hrudi soutěžní číslo, včetně nás.

Soutěže se podle seznamu zúčastnilo sto padesát osm lidí. Kategorie sólo se zúčastnilo osmdesát šest lidí, kategorie duet padesát čtyři a kategorie kapela osmnáct.

Z toho tři kapely byli čtyřčlenné a dvě trojčlenné.

„Neboj se. Zkoušeli jsme dvacet čtyři sedm. Zvládneme to levou zadní," usmál se Matty a políbil mě, což mě trochu uklidnilo. A to jsem potřebovala. Měla jsem ale pocit, že uklidnit by potřebovala spíš Violet. Zdála se mi z nás nejvíc nervózní. Překvapilo mě to, ale zároveň jsem se vlastně ani nedivila.

„Jsi nervózní?" zeptala jsem se Violet, která nenápadně nakukovala do škvíry mezi oponou a zdí, o jakou se opírala jednou dlaní a těkala očima po publiku v sále.

Až teď jsem si teprve mohla prohlédnout šaty co měla na sobě. Tmavě fialová barva jí dokonale ladila k jejím čokoládovým očím, skládaná sukně tvořená z vrstvy hedvábí a jemné síťované krajky zvýrazňovala její postavu na těch nejlepších možných místech a podtrhovala její něžnost, kamínky vyšité na vrchní časti šatů se blýskaly v polosvětle zákulisí a zkrátka... Violet v nich vypadala jako princezna.

Její vlnité vlasy v barvě kaštanu jí spadaly do pasu, kde se setkávaly se sponou zdobící lem mezi sukní a topem oných šatů, ladící s čelenkou na vrchu Violetiny hlavy.

Vždycky jsem obdivovala, jak uměla tak perfektně sladit dohromady různé prvky a vytvořit z nich tak půvabný a elegantní celek. Už jen tím jak dnes vypadala, porotu zajisté oslní.

A upřímně jsem na Violet tak trochu žárlila.

Já si dnes chtěla vzít úzké černé džíny, šedý top a modrou džínovou bundu, takže nic zajímavého. Nakonec jsem si vzala ale ty růžové šaty s květinami, které jsem měla na prohlídce školy. Zjistila jsem totiž, že mi perfektně pasovaly a měla jsem v nich hezkou postavu. Na krku nechyběl ani řetízek od Angela pro štěstí a na nohou bílé baleríny od mamky.

Vlasy jsem si nechala rozpuštěné, mou ofinu ale zdobila na pravé straně sponka.

Matty si oblékl černé kalhoty, černou vestu a bílou košili, která mu perfektně zvýrazňovala svaly. Hotový princ.

„Ano, jsem. A hodně," odpověděla Violet a já ji za ruku přivedla k nám, aby ji to velké publikum ještě víc neznervózňovalo. Následně jsem ji objala a opatrně hladila po jejích hebkých vlasech.

„Holky, řekl jsem, že to zvládneme," řekl trochu otráveně Matty.

„A co když prohrajeme?" zeptala jsem se.

„Neprohrajeme," usmál se Matty. Asi jsme ho štvali, ale my prostě měly strach.

„A co když ano?" zeptala se i Violet.

„Neprohrajeme," odpověděl stejnou odpovědí Matty a než jsme se stihli znovu ptát, přišel k nám Thomas s čepicí, šálou, rukavicemi a tlustou bundou. Slíbil, že se na nás přijde podívat, i když stále nebyl zdravý. Angelo přišel taky, ale nepustili ho do zákulisí. I já musela ukázat povolení od ředitele.

„Ahojky!" zazubil se a nejdřív nás chtěl obejmout, ale pak si to rozmyslel. Všechny si nás prohlédl a pohledem zastavil na mě. „Moc ti to sluší, Mirando. Jsi jako princezna," usmál se a já zrudla.

„T-tak děkuju," poděkovala jsem s úsměvem.

„A co já?!" zakňučela Violet. Veděla jsem, že se zeptá.

„Ty samozřejmě taky vypadáš úžasně, fialko," uchechtl se Thomas a Violet se spokojeně usmála.

„Matty, můžeme si o něčem promluvit?" zeptal se Thomas.

„No,... jasně," pousmál se Matty a oba odešli dál od nás. Konečně jsem tak mohla pochválit Violet její nádherné šaty.

THOMAS

Když jsme byli daleko od Violet a Mirandy, zhluboka jsem se nadechl a podíval se na Mattyho.

Tahle konverzace může, ale nemusí, zničit naše přátelství.

Záleželo jen na tom, jak a jestli to Matty pochopí.

„Ale rychle. Za chvíli jsme na řadě," upozornil mě Matty.

„Vždyť hrajete jako poslední," uchechtl jsem se.

„To je úplně jedno," zasmál se Matty a oba jsme se chvíli smáli, než jsem se rozkašlal.

Cítil jsem se jak Miranda.

„Ale nekašli na mě, prosím," zamumlal Matty a couvl si ode mě, ale já ho přitáhl zpátky k sobě.

„Neboj, nechci tě nakazit."

„Dobře," ulevilo se Mattymu a já se opět musel zhluboka nadechnout.

„Chystáš se porodit to dítě z horoskopu?" uchechtl se Matty a já se plácl do čela.

Matty vypadal, jako by vůbec nebyl nervózní. Jednou se mi ale svěřil, že je hodně stresující člověk, i když tak nevypadá a jen to nedává najevo, takže jsem věděl, že opak je pravdou.

„Jen ti chci říct, že pokud ti ten vztah s Mirandou vadí, nemusíš s ní chodit. Můžeš si najít nějakýho kluka," špitl jsem a v mým hlase byla poznat mírná žárlivost.

Ještě nedávno jsem věřil tomu, že Matty nikdy nebyl gay a jen lhal sám sobě. Teď jsem chtěl věřit opaku. A chtěl jsem, aby byl opak pravdou.

„Já jsem s ní šťastný," odpověděl s úsměvem Matty a já na něj koukal jak na debila. „Žárlíš snad?"

Tahle otázka mě naštvala. I kdyby ano, on by byl poslední, kdo by to věděl. Teda... předposlední. Poslední by byla Miranda.

„Ne, nežárlím, jasný?" vyhrkl jsem tak rychle a nahlas, až se Matty lekl. I já se lekl. Sám sebe. A bylo štěstí, že Miranda a Violet vedly holčičí konverzaci o šatech, takže nás neslyšely. „Já jenom nechápu, jak gay může být šťastný v hetero vztahu. Ano, jak jsem řekl. Zadky máme všichni. Ale klučičí zadky jsou úplně jiný. Hezčí. A mnohdy i baculatější."

Jakmile jsem dořekl mé moudro dne, hned jsem toho začal litovat. Opravdu bych si nikdy nemyslel, že budu řešit rozdíl mezi klučičím a holčičím zadkem s bisexuálním gayem. S nejlepším kamarádem. A celkově prostě s živým "tvorem".

S Catrine jsme sice zavedli zadkový slib, ale to s tím nesouviselo. A vlastně to vymyslel Dan Schneider, takže my byli jen nevinné děti, které milovaly seriály.

„Pokud jsi byl gay, tak ním seš furt a jen si to nechceš přiznat."

„Ehm... Jooo," řekl nechápavě a pomalu Matty. Vypadal, jako by vůbec nevěděl, jak na tohle odpovědět. Já bych si na jeho místě asi přál, abych se uměl teleportovat. „Ale co se mé sexuální orientace týče,... nikdy jsem nebyl stoprocentní gay. Váhal jsem a hodně, i když jsem to tajil. A s Mirandou se teď cítím úplně stejně jako tehdy s Ericem. Jsem šťastný. A jsem bisexuál. Zjistil jsem to díky tobě a jsem ti za to moc vděčný. Sexuální orientace se může měnit," vysvětlil s upřímným úsměvem.

Já byl za něj a Mirandu na jednu stranu nesmírně šťastný, jako správný nejlepší kamarád. Současně jsem byl ale úplně na dně kvůli mé zamilovanosti do Mirandy.

„To je moc hezký," řekl jsem jen a než Matty stihl něco říct, vydal jsem se na své sedadlo v hledišti.

„Jsi v pořádku?" zeptal se Angelo.

„Ano, jsem," zalhal jsem s úsměvem a už jen čekal, až vystoupí Miranda, Matty a Violet.

MIRANDA

Nejdřív jsem si říkala, jak se ten čas potáhne, když jsme měli hrát jako poslední. Čas ale utekl nesmírně rychle a my byli na řadě s číslem sto osmnáct.

Čísla nám dávali podle pořadí s tím, že v kategorii duet a kapela měli soutěžící stejná čísla jako jejich parťáci.

Prostě složitá matika.

„Tak jdeme," usmál se Matty a chytl mě za ruku. Já chytla Violet, nadechla jsem se a společně jsme s rukou v ruce přišli na pódium za potlesku diváků.

V tuto chvíli by mě měl ovládnout ještě větší stres a strach než předtím. Ale nestalo se to a akorát mě to velké publikum nakoplo dopředu. I když to totiž byla "jen" soutěž, můj sen se začal plnit. Tisíce diváků čekalo na to, až začnu zpívat, což mi stačilo k tomu, abych byla nejšťastnější dívkou na světě.

V první řadě uprostřed seděl Angelo, vedle něj napravo Thomas a nalevo moji rodiče. Vedle Thomase seděli jeho rodiče a Catrine a vedle mých rodičů seděli rozvedení rodiče Mattyho. Do druhé řady si na poslední chvíli sedli prarodiče Violet a její mladší bráška Mickey.

Všichni se na nás usmívali od ucha k uchu a drželi kamery, foťáky a mobily, aby nás mohli natáčet. Teda až na Catrine a Mickeyho. Ti se přímo culili a v rukou měli hračky. Catrine panenku Barbie a Mickey policejní autíčko, které omylem zapnul, tak začalo svítit a hrát, což se hned pokusil napravit jeho dědeček.

Po chvilce na pódium přišel moderátor a stoupnul si před nás.

„Posledními soutěžícími jsou Violet, Matty a Miranda, která je záskokem za nemocného Thomase. Díky tomu je poprvé v historii účastníkem soutěže student z jiné školy, přesněji ze střední zdravotnické," usmál se moderátor do hlediště a pokračoval. „Tito šikovní studenti z druhého ročníku vám zazpívají There's Nothing Holdin' Me Back od Shawna Mendese, po níž následuje krátká pauza, aby porota mohla vybrat vítěze," dodal a opět se ozval potlesk.

Když odešel, Matty si sedl za bubny, Violet si vzala kytaru a já si stoupla s upřímným úsměvem před klávesy a mikrofon. Chvilku poté, co Matty s Violet začali hrát a já zahrála na klávesy první tóny, jsem začala zpívat.

„I wanna follow where she goes
I think about her and she knows it
I wanna let her take control
'Cause everytime that she gets close, yeah

She pulls me in enough to keep me guessing
And maybe I should stop and start confessing
Confessing, yeah

Oh, I've been shaking
I love it when you go crazy
You take all my inhibitions
Baby, there's nothing holding me back
You take me places that tear up my reputation
Manipulate my decisions
Baby, there's nothing holding me back
There's nothing holding me back
There's nothing holding me back."

Všechno probíhalo tak, jak mělo. Zpívala jsem, hrála a dávala jsem do toho úplně všechno, především srdce. Cítila jsem se nádherně a chvílemi jsem se myšlenkami dokonce vrátila do minulosti, když jsem jako dítě zpívala v naší restauraci písničky ze Zvonilky.

Celou dobu jsem se usmívala a užívala si každou sekundu. Bylo to pro mě něco neuvěřitelného.

Nastal ale zvrat.

Uprostřed písničky jsem se rozkašlala, začala se dusit a nemohla popadnout dech. Plíce mě rozbolely jak nikdy a já hned věděla, co to znamená.

Astmatický záchvat.

Náhle jsem spadla na zem a snažila se pořádně nadechnout, zatímco moderátor se rozběhl pro lékaře a diváci mě v šoku sledovali. Rodiče a Angelo přišli ke mně a snažili se ze mě dostat, kde jsem si nechala inhalátor, což věděli jen Matty, Violet a Thomas.

Violet se ale strachy rozplakala a Matty na mě jen zíral, což mě hodně zamrzelo.

Kde zmizel můj princ na bílém koni?

Zrovna když se mi zamlžil zrak slzami a já pomalu upadala do bezvědomí kvůli nedostatku kyslíku, přiběhl ke mně Thomas s inhalátorem. Já mu na prstech ukázala dávku, kterou mi má dát, on mě posadil do polosedu a já se díky němu mohla po chvilce konečně nadechnout.

Teď jsem se podruhé narodila.

„Fakt, díky. Kvůli tobě nás diskvalifikují," zamumlal naštvaně Matty. Vůbec jsem ho nepoznávala.

„Tvoje přítelkyně málem zemřela a ty řešíš zkurvenou soutěž?!" naštval se Thomas a mezitím ke mně přiběhli lékaři, kteří mi hned začali měřit tlak a celkově kontrolovat životní funkce.

„Ano, řeším! A nebyla by to moje přítelkyně nebýt tebe a tvým prachům!"

„Drž hubu, Matty," zamručel Thomas.

„Nebudu držet hubu. Ty prachy ti vrátím a končím!" zařval Matty a odešel pryč.

„Matty, počkej!" zpanikařila Violet a rozběhla se za ním.

Teď jsem nechápala vůbec nic.

„Co se to tady děje?!" zeptala jsem se v šoku. „Matty se se mnou právě rozešel?! A o jakých penězích mluvil?!"

Po tvářích mi stékaly slzy a nechystala jsem se uklidnit, i když mi to lékaři rozkázali.

„Asi je na čase ti něco vysvětlit," povzdechl si Thomas a já čekala, až začne. „Matty si myslel, že je gay, ale já věděl, že lhal sám sobě. A ty jsi potřebovala zvýšit sebevědomí, abys mohla zase zpívat. Takže když jsem od Violet zjistil, že se ti Matty líbí, dal jsem mu peníze na operaci jeho nemocné fenky, aby s tebou chodil a abyste byli oba šťastní. Což se povedlo a všechno probíhalo podle plánu. Doteď," vysvětlil Thomas a já se to snažila všechno vstřebat. „Ještě před soutěží mi ale Matty řekl, že se do tebe doopravdy zamiloval, takže byl s tebou nakonec z lásky, než se opět projevila výchova jeho rodičů o tom, že výhra je všechno, za což Matty nemůže. A předem ti říkám, že s mým plánem Violet ani Matty ze začátku nesouhlasili. Matty potom sice souhlasil, ale Violet ne... A zřejmě jsem ji měl poslechnout," dodal tiše. Zřejmě se to snažil zachránit, ale nepodařilo se mu to. „Nikdy bych ti mým plánem, ani ničím jiným, schválně neublížil. Miluju tě."

„Ty nejsi gay?!" zeptala jsem se. Ostatní jsem radši ignorovala, protože jsem teď neměla sílu na to, abych mu za to zfackovala ksicht.

„C-co?! Ne! Jak tě to napadlo?!" vyhrkl Thomas.

„Vždyť tě pořád škádlil nějaký kluk a plácl tě po zadku!"

„Fuj, to byl můj debilní starší bratr Simon, který mi v minulosti přebral holku!" odpověděl Thomas a já už radši nic nechtěla vědět.

„Chci domů," řekla jsem tiše.

„Radši vás odvezeme do nemocnice, aby vás zkontrolovali," odpověděl na to lékař a společně s mými rodiči a Angelem nás sanitka odvezla do nemocnice.

Dnešek měl být výjimečný. Ale stal se tím nejhorším v mém životě. Překonal i den, kdy se u mě projevilo astma.

THOMAS

Jen jsem zůstal na místě a prázdně zíral před sebe. Vůbec jsem nevěděl, co dělat a byl jsem v šoku z toho všeho, co se teď stalo.

Miranda málem zemřela, celou dobu si myslela, že chodím se Simonem, Matty se zachoval jak idiot a já vysvětlil Mirandě můj příšerný plán, který všechno zničil.

Hlavně přátelství a život Mirandy, které můj plán ublížil nejvíce.

Jak to teď vlastně všechno bude?

________________________________________

Tohle je nejdelší kapitola ze všech a taky jediná, kterou se mi podařilo smazat 🙃 Asi proto, že je speciální...

Byla jsem na ni hrdá. Poprvé v životě jsem byla hrdá na svou práci a těšila jsem se, až vám ji ukážu. A smazala jsem ji, což se mi nikdy předtím nestalo. A ne, jak na potvoru jsem ji ani neměla zálohovanou. Fakt nechápu, proč mám takovou smůlu... 😭

Kdybyste našli nějaké chyby, prosím, napište mi, protože nemám sílu to dnes číst znovu... Mě ta ztráta kapitoly rozbrečela... :'D ❤

Abych ale nemluvila jen o špatných zprávách, chtěla bych poděkovat úžasné sebastianoholic_ills za úžasný popis šatů Violet ❤❤❤ Určitě ji podpořte a podívejte se na její knihy, protože si to zaslouží ❤❤❤ Požádala jsem Ills o radu, jak popsat šaty, které jsem jí poslala a ona mi napsala hned několik odstavců i s detaily! 😍❤❤❤