10.

Blíží se Utubering.
Jako každý rok jsme se s Danem domlouvali, že ke mě přijede a pak pojede tam.
Míša ke mě nechodí, když tu takhle někoho mám. Nevím, čím to je, ale nerada se stýká s mými přáteli obecně.

Všude v obýváku a v kuchyni jsem uklidil prach a vysál. Měl jsem opravdu naspěch, protože měl Dan přijet za hodinu a já nestíhal. Vynesl jsem odpadky a rychle zase běžel dovnitř, abych stihl uklidit ložnici. Vyhodil jsem do prádla pár triček, která se válela na podlaze. Ustlal jsem po sobě a oddechl si.
Zjistil jsem, že mám ještě spoustu času, a tak jsem se rozhodl jít navštívit koupelnu.

Obléknu se do volných tepláků a trička, když v tu někdo zazvoní a já se kouknu na hodiny. Kousnu se do rtu a po zádech mi přejede mráz. Tak tak dojdu k hlavním dveřím - nohy mám jako z želatiny. V krku se mi dělá knedlík a já se snažím polykat a dýchat, abych ho zahnal. Nádech. Výdech. Když už podruhé zazvoní, leknu se a otevřu.

,,Ahoj zlato," usměje se na mě moje mamka.

,,Mami, co tu děláš?! Víš, že mi má dnes přijet návštěva!" rozzlobím se a oddechnu si, že to není Danko.

,,Já vím zlato, ale něco jsem ti přinesla," vytáhne z kabelky dopis. ,,Tohle ti přišlo do toho tvýho kamaráda Ond-"

,,Ahoj ... Dobrý deň," přerušil ji kdosi za ní.

Danko.

Zrychlí se mi dech. Roztřeseným hlasem řeknu: "D-díky, mami, teď myslím, že by jsi měla jít."

,,Jo, dobře tak pa," dá mi pusu na tvář a tak, jak se objevila, tak i zmizela.

,,Promiň, neměla tu být, jen mi přinesla tohle," ukážu nervózně na dopis a usměju se.

,,V pohode, vyzerá milo," usměje se nazpět.

,,Tak, pojď dál," poodstoupím od dveří a on vejde. Sundá si své dobře vypadající boty. Až teď si všimnu, že na sobě měl jen košili a jeany. Jako vždy mu to sluší. Košile je tmavě modrá s bílými obrysy ptáčků. Zavřel jsem za námi dveře a otočil se zpět. Nervózně jsem se usmál a on koukal přímo na mě. Rozešel jsem se do obýváku a tak jsme se oba dva zastavili.

,,Hele, Danko, vím, jak to teď je a tak. Ty budeš spát u mě a já tady, jo?" ukážu na pohovku.

,,Dobre... Ale prečo? Ma nebude vadiť, keď budeš spať so mnou. Aby si nemusel spať na tom gauči," usměje se. Tím mě zaskočil, opravdu.

,,D-dobře," řeknu roztřeseným hlasem a zavedu ho do mého pokoje.

,,Nemáš třeba hlad, nebo tak něco?" zeptám se ho. Je devět večer.

,,Nie, ďakujem, ale už pôjdem asi spať. Musím sa vyspať na Utubering. Ideš tiež?" otočí se na mě.

Polknu a v krku se mi udělá knedlík. Zve mě jen, abych šel už spát... S ním do postele. Není to pozvání na sex. Kousnu se do rtu. Ale ani to by ti nevadilo, co? Zavrtím hlavou a odpovím, že jsem za chvilku u něho. Udělám potřebnou hygienu v koupelně, ale pořád jsem strašně nervózní. Vždyť to bude po měsíci, co jsme se tak nějak pohádali, a on bude ani ne metr ode mě.

Jen v tričku a boxerkách nakouknu do pokoje. Vidím ho, jak sedí opřený o zeď s přikrytýma nohama. Svůj zrak upírá do mobilu. Vlezu do pokoje a zavřu za sebou dveře. Všimne si mne a usměje se. Lehnu si vedle něj.

,,Doubrú," šeptne a odloží mobil na noční stolek.

,,Dobrou," řeknu nazpět. Po chvíli už slyším, jak pravidelně oddechuje. Otočím se k němu a posadím se. Vždy mě bavilo koukat na lidi, když spí. Hlavně na něho. Vypadá tak klidně a bezmocně. Tvář má uvolněnou a já ho vždy po ní hladil, ale tentokrát jsem se neodvážil jí zvednou a pohladit ho. Vyhrkly mi slzy do očí. Kdy ho zase takhle znovu uvidím? A zrovna, když už to není mezi námi takové. Vsadil bych se, že kdybych mu před tím neřekl, že ho miluji, tak by jsme měli sex a já bych ho pak po tváři mohl hladit klidně celou noc. Trochu se pohnul a natočil svůj obličej ke mě.

,,Danko? Chci se na něco zeptat," šeptl jsem a chtěl zjistit, jestli už spí. Žádná odezva. Jen pravidelné vydechování a sem tam pochrupnutí. Sklopím zrak a nahnu se k němu s myšlenkou, že tohle je poslední polibek na hodně dlouhou dobu.

Omlouvám se za pozdní přidání, ale korektorka nebyla na wifi :)

- Koment § votes § folow please

-Kačíí

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top