/Hudebník, jenž se snaží pomocí hudby vzkřísit geniálního skladatele/

Nápad není tak úplně můj, ale páně Pratchettův. :) A na tu skladbu jsem mimochodem narazila naprostou náhodou, když jsem hledala něco, co by sedělo na první větu, ale líbí se mi.

***

Skladbu zahájilo pár nesmělých záchvěvů pianina, pak se přidaly táhlými steny housle. Tóny se propletly a spojily v emoce. Melodie se zdvíhala a klesala v harmonii, jež brala za srdce.

Muž, sedící za těžkým dubovým stolem, se nechal unášet proudem hudby, která vytryskla do jeho nitra jako životadárná svěžest vody. Očima klouzal po jednotlivých notách a lehce se pohupoval do pomalého rytmu. Nevydal ani hlásku, aby snad tu chvíli nenarušil.

V místnosti bylo naprosté ticho.

Po chvíli zazněl v jeho hlavě poslední tón. Zavřel oči a z úst mu unikl spokojený povzdech.

Odložil notový arch a vrátil se k práci.